§ 57 občanský soudní řád – Pravidla pro počítání soudních lhůt
Občanský soudní řád · 99/1963 Sb. · účinné od 1. 7. 2023 · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 57 občanského soudního řádu (OSŘ) stanovuje pravidla pro počítání soudních lhůt, určuje, kdy lhůty končí, a za jakých podmínek se považují za dodržené. Počátek lhůty: Den, kdy nastala událost, která spouští běh lhůty, se do lhůty nezapočítává, pokud není lhůta určena v hodinách. (§ 57 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, znění účinné od 1. 7. 2023)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 57 odkazuje 1 414 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 9. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 99/1963 Sb.
(1) Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.
(2) Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.
(3) Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Počátek lhůty: Den, kdy nastala událost, která spouští běh lhůty, se do lhůty nezapočítává, pokud není lhůta určena v hodinách.
- Konec lhůty: Lhůty určené v týdnech, měsících nebo letech končí v den, který se shoduje s dnem, kdy lhůta začala běžet. Pokud takový den v měsíci není, končí lhůta posledním dnem měsíce.
- Vliv víkendů a svátků: Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se konec lhůty na nejbližší následující pracovní den.
- Dodržení lhůty: Lhůta je dodržena, pokud je poslední den lhůty proveden úkon přímo u soudu nebo je podání odevzdáno orgánu, který má povinnost ho doručit (např. poště).
Na co si dát pozor
- U lhůt určených podle hodin se den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, započítává.
- Je důležité si pohlídat, zda konec lhůty nepřipadá na víkend nebo svátek, neboť se tím lhůta prodlužuje.
- Pro dodržení lhůty nestačí jen odeslat podání, ale je nutné, aby bylo poslední den lhůty odevzdáno orgánu s doručovací povinností.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 57
Jak soudy aplikují § 57
… soudu napadá; o dovolacích důvodech se v něm uvádí pouze to, že „vymezení přípustnosti dovolání a odůvodnění dovolacího důvodu, žalobkyně doplní ve lhůtě 30 dnů od podání dovolání“; žalobkyně však mohla dovolání o tuto náležitost účinně doplnit jen po dobu trvání lhůty k dovolání, tedy do dne 4. 8. 2025 (srov. § 57 odst. 2 o. s. ř.). Tuto lhůtu nejde prodloužit, neboť jde o lhůtu stanovenou zákonem, která nemůže být (účinně) – na rozdíl od tzv. soudcovských lhůt – prodloužena rozhodnutím soudu.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že insolvenční správce není osobou, která by měla povinnost doručit podání obsahující opravu nebo doplnění přihlášky pohledávky insolvenčnímu soudu (§ 57 odst. 3 o. s. ř.), pročež mu nelze důvodně „přičítat“, že nepostoupil neprodleně toto podání insolvenčnímu soudu.
V něm formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož lhůta k podání přihlášky je – v souladu s § 57 odst. 3 o. s. ř. – lhůtou, k jejímuž zachování postačí, je-li přihláška posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit insolvenčnímu soudu.