7 Cmo 125/2021-133 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením shora uvedeného čísla soud prvního stupně rozhodl takto: „Soud přiznává , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , znaleckému ústavu z oboru ekonomika, za podaný revizní znalecký posudek ze dne 29. 1. 2021, odměnu /znalečné/ ve výši 384 223 Kč, která mu bude vyplacena prostřednictvím účtárny Městského soudu v Praze po právní moci tohoto usnesení.“2. V odůvodnění rozhodnutí soud poukázal na skutečnost, že znalec v oboru ekonomika, ustanovený v dané věci k vypracování revizního posudku vyúčtoval znalečné celkem v předmětné sumě, za rok 2020 se jednalo o částku 186 425 Kč, za rok 2021 o částku 118 225 Kč, dané částky soud zvýšil s ohledem na mimořádnou obtížnost znaleckého posudku a z důvodu přezkumu posudku jiného znalce, tento svůj postup odůvodnil v odstavci 12 a 13 odůvodnění rozhodnut, a přiznal znalečné celkem ve výši 384 223 Kč.3. V dané souvislosti soud vymezil jednotlivé položky přiznaného znalečného, jednotlivé sazby, z nichž vycházel, odkázal na příslušnou právní úpravu a uzavřel, v odstavci 14 odůvodnění takto: „V daném případě soud shledal, že znalcem vyúčtovaná odměna odpovídá rozsahu odborné pomoci znalce i stupni potřebné odborné kvalifikace. Znalec řádně zodpověděl všechny soudem položené otázky. K zodpovězení položených otázek znalec nezbytně studoval soudní spis, jakož i znalecký posudek ze dne 1. 10. 2017, č. 127-24/2016. Celkem tedy soud přiznal znalci částku 384 223 Kč (součet odměny za úkony vykonané v roce 2020 ve výši 186 425 Kč, navýšené o 18 643 Kč a 37 285 Kč, a odměny za úkony vykonané v roce 2021 odpovídající částce 118 225 Kč, navýšené o 23 645 Kč), jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.“4. Ve včas podaném odvolání žalobci navrhovali zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítali, že posudek nebyl řádně zpracován, je nekvalitní a obsahuje závažné vady. Pokud jde o přiznané znalečné, bylo povinností soudu posoudit oprávněnost výše znalcem požadované odměny, nikoli automaticky přiznat znalečné v jím požadované výši. Rozhodnutí soudu je dle přesvědčení žalobců nepřezkoumatelné, neboť soud nehodnotil znalcem předložený znalecký posudek a oprávněnost jednotlivých položek znalcem vyčísleného znalečného. Soud měl posoudit kvality znaleckého posudku nejen pro účely stanovení odměny znalce, ale i pro další řízení. „ Dle žalobců by však při tom posouzení měl vždy vzít v úvahu i případné námitky účastníků.“ Dále mají žalobci za to, že rozhodnutí o znalečném je předčasné, bylo vydáno před uplynutím soudem stanovené lhůty k vyjádření k posudku.5. Ve svém odvolání žalobci dále podrobněji rozvedli své výtky k napadenému rozhodnutí. Namítli nadsazenost ve vyúčtování znaleckého ústavu v dané věci jak z hlediska časové náročnosti zpracování daného posudku, tak rovněž z hlediska uplatněné hodinové sazby. Za nadsazenou považuje sazbu 300 Kč, nadsazen je i časový rozsah pokud se má jednat o 63 hodin za kompletaci posudku, administrativní úkony v roce 2021 „Znalecký posudek byl vyhotoven ke dni 29. 1. 2021, tj. 21. pracovní den v daném měsíci, sečteme-li však veškeré hodiny vyúčtované znalcem vztahující se k roku 2021, pak celkový počet hodin za rok 2001 činí 287,5 hodin, což je při 8 hodinové pracovní době 35,94 pracovních dní. Počet znalcem vyúčtovaných a soudem přiznaných hodin ke dni vyhotovení znaleckého posudku je tak v hrubém nepoměru.“6. Odvolatelé v dané souvislosti zdůraznili, že dobu 105 pracovních dní, vykázanou v posudku, považují za zcela neadekvátní reálné časové náročnosti zpracování daného posudku, tím spíše za situace, že znalec nesplnil soudem stanovené zadání a neodpověděl na stanovené otázky. Tak vysoký počet hodin nemůže odůvodnit ani případné zapojení více osob do oceňování.7. Odvolatelé rovněž namítali, že jim nebylo zasláno vyúčtování znalce ani jeho zdůvodnění, aby se k němu mohli blíže vyjádřit.8. Dále odvolatelé namítali, že ač byl posudek vypracován jako revizní, tak revidovaný posudek neobsahoval znaleckou doložku ve smyslu ustanovení § 127a o. s. ř., a tedy revizní znalecký posudek je pro dané řízení nepoužitelný.9. V doplnění svého odvolání odvolatelé namítali, že , právnická osoba, . vůbec nebyl oprávněn podat znalecký posudek v této věci, neboť nemá oprávnění pro oceňování cenných papírů. Již proto je znalecký posudek nepoužitelný a nelze znalci přiznat odměnu. Dále, znalec sice vyúčtoval částky dle nové vyhlášky, avšak vyúčtování samotné nesplňuje náležitosti, stanovené vyhláškou /chybí zde dny vykonání znalecké činnosti/.10. Dále odvolatelé předestřeli výtky k odpovědím znalce na jednotlivé otázky, zdůraznili, že znalecký posudek byl zpracován v rozporu se zadáním soudu a je pro řízení nepoužitelný. „Za této situace, kdy znalec sám věcně neodpoví na soudem zadané znalecké otázky a znalecký úkol, považují žalobci splnění znaleckého úkolu za neúplné a samotný znalecký posudek pak za vadný.“11. Dále odvolatelé předestřeli výtky k postupu znalce při ocenění, včetně metodiky oceňování, již znalec použil, namítají, že znalecký posudek obsahuje zásadní chyby a již proto je nepoužitelný.12. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání vyjádřil přesvědčení o tom, že znalecký posudek řádně a úplně zodpověděl relevantní okruh znaleckých otázek a neobsahuje žádné závažné vady, pokud jde o napadené usnesení, toto je přiměřeně a řádně odůvodněné, zejména v bodě 11 až 13 usnesení. Žalovaný souhlasí se závěrem soudu, obsaženém v bodě 14 usnesení, kde soud shledal, že znalcem vyúčtovaná odměna na základě faktury č. 2101001 odpovídá rozsahu odborné pomoci znalce i stupni potřebné odborné kvalifikace.13. Pokud je namítána absence znalecké doložky, tak tato je ve znaleckém posudku obsažena na straně 48. Pokud jde o výhrady odvolatelů, obsažené v bodě 14 a 15 odvolání, v tomto směru žalovaný očekává, že znalec dodá své vyjádření a odůvodnění.14. Odvolací soud přezkoumal podle ustanovení §212 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, aniž za tím účelem nařizoval jednání /§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř./, a neshledal předpoklady pro jeho potvrzení ani změnu.15. Úvodem je třeba k námitce odvolatelů, že daný znalecký ústav nebyl oprávněn znalecký posudek vydat, konstatovat, že přes cenu podniku nelze cenu akcií zjistit. Pokud soud znalcem ustanovil , právnická osoba, nelze tomuto postupu ničeho vytknout.16. Důvodná je však námitka odvolatelů, že podkladem pro rozhodnutí soudu o přiznání znalečného nebylo řádné vyúčtování, když podle ustanovení § 17 odst. 1/ vyhlášky č. 504/2020 Sb. vyúčtování znalečného musí být přehledné a přezkoumatelné. Znalec ve vyúčtování znalečného uvede alespoň: c/ den vykonání znalecké činnosti nebo den, ve kterém došlo ke ztrátě času.17. S ohledem na skutečnost, že podkladem pro rozhodnutí soudu bylo evidentně neúplné vyúčtování, nelze tedy v odvolacím řízení přezkoumat rozhodnutí soudu z hlediska jeho věcné správnosti. S ohledem na nepřezkoumatelnost rozhodnutí nebude odvolací soud ani hodnotit jednotlivé sazby, jak byly soudem použity, ani časové aspekty přiznaného znalečného, nebude se zabývat ani dalšími věcnými argumenty odvolatelů. Jen pro úplnost lze podotknout, že na první pohled je nadsazená sazba za kompletaci posudku a administrativní úkony. Za tyto úkony bývá soudní praxí přiznávána výše sazby na její spodní hranici.18. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a/, b/ zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V tomto novém řízení soud znalce vyzve k předložení řádného vyúčtování znalečného a nově o znalečném rozhodne.