7 Cmo 282/2021-22 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též soud) výše uvedeným usnesením rozhodl, že , Anonymizováno, , narozený , Anonymizováno, , bytem , adresa, se odvolává z funkce likvidátora společnosti , Anonymizováno, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (výrok I.), že likvidátorem společnosti , Anonymizováno, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, se jmenuje , tituly před jménem, , Anonymizováno, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (výrok II.), že , Anonymizováno, , narozený , Anonymizováno, , bytem , adresa, a společnost , Anonymizováno, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze na číslo účtu , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III.), že , Anonymizováno, , narozený , Anonymizováno, , bytem , adresa, a společnost , Anonymizováno, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit , Anonymizováno, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, na nákladech řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení (výrok IV.).2. Soud v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že navrhovatel se domáhal odvolání , Anonymizováno, , narozeného , Anonymizováno, , bytem , adresa, (dále také jen likvidátor nebo , Anonymizováno, ) z funkce likvidátora společnosti , Anonymizováno, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen společnost) a jmenování nového likvidátora společnosti ze seznamu insolvenčních správců s tím, že likvidátor společnosti je nečinný, že společnost, která vstoupila do likvidace v roce 2014, nepodala za roky 2017 a 2018 přiznání k dani z příjmu právnických osob, ač je k tomu povinna dle § 240c zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále též d. ř.) a byla k tomu navrhovatelem jakožto správcem daně opakovaně vyzývána. Právní zájem odůvodnil navrhovatel tím, že stávající stav brání řádnému výkonu správy daně dle § 1 odst. 2 d. ř.3. Usnesením ze dne 20. 11. 2020, č. j. 72 Cm 157/2020-4 vyzval soud společnost a likvidátora k vyjádření k podanému návrhu, na výzvu nebylo reagováno.4. Soud uvedl, že je mu z vlastní činnosti známo, že pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2014, č. j. 74 Cm 126/2013-14 byl společnosti jmenován likvidátor , Anonymizováno, .5. Soud dovodil, že v řízení byly splněny podmínky ve smyslu § 191 odst. 2 o. z. Právní zájem navrhovatele je dán, navrhovatel je aktivně legitimován k podání návrhu.6. Skutečnost, že společnost ani její likvidátor nejsou kontaktní, znemožňuje řádný kontakt mezi společností a jejím likvidátorem nejen ze strany soudu, ale i ze strany případných věřitelů společnosti a dalších osob, a tím i řádný průběh likvidace, proto soud rozhodl o odvolání stávajícího likvidátora , Anonymizováno, z funkce likvidátora společnosti a o jmenování likvidátora nového, a to z osob náhodně vybraných z řad insolvenčních správců.7. Řízení o odvolání a jmenování nového likvidátora coby soudní řízení podléhá poplatkové povinnosti podle § 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, přičemž navrhovatel je od soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích osvobozen, proto soud podle § 4 odst. 1 písm. j) ve spojení s § 2 odst. 3 tohoto zákona povinnost zaplatit soudní poplatek uložil účastníkům společně a nerozdílně dle § 2 odst. 8 tohoto zákona.8. O náhradě nákladů řízení mezi navrhovatelem a účastníky soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též o. s. ř.) (ve spojení s § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále též z. ř. s.) podle úspěchu ve věci. Navrhovatel byl ve věci úspěšný a náleží mu dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 3 z. ř. s. paušální náhrada za podaný návrh ve věci samé ve výši 300 Kč, a to podle ust. §§ 1 odst. 3 písm. a) a 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v platném znění. Povinnost k úhradě nákladů řízení společně a nerozdílně vyplývá z ust. § 140 odst. 1 ve spojení s ust. § 91 odst. 2 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z. ř. s.9. Proti uvedenému rozhodnutí se odvolal účastník 2., a to proti výroku IV. v části, ve které mu byla uložena výše uvedená povinnost. Uvedl zejména, že návrh na jeho odvolání vyplývá z běžné činnosti Finančního úřadu a tomuto tímto úkonem nevznikly žádné vícenáklady, proto nemůže být zavázán k jejich úhradě.10. Navrhovatel ve vyjádření k odvoláním zejména uvedl, že napadené usnesení je správné a soud rozhodl o nákladech řízení správně z úřední povinnosti.11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení v napadené části, a to ve výroku IV. ve vztahu navrhovatele a účastníka 2., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.12. Podle § 151 odst. 1 o. s. ř o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí; u náhrady nákladů řízení podle § 147 a § 148 odst. 2 tak může učinit již v průběhu řízení, a to zpravidla tehdy, jakmile tyto náklady vzniknou.13. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud určí výši odměny za zastupování advokátem nebo notářem v rámci jeho oprávnění stanoveného zvláštním právním předpisem anebo patentovým zástupcem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem; jde-li však o přiznání náhrady nákladů řízení podle § 147, § 149 odst. 2 nebo odůvodňují-li to okolnosti případu, postupuje se podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrad podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. Náhradu mzdy (platu) a náhradu hotových výdajů soud stanoví podle zvláštních právních předpisů. Náhradu za odměnu znalce, který podal posudek podle § 127a, soud určí podle sazby odměny stanovené zvláštním právním předpisem. Jinak soud vychází z nákladů, které účastníku prokazatelně vznikly.14. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.15. Podle § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v platném znění upravuje tato vyhláška výši paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce.16. Podle odst. 3 písm. a) uvedeného ustanovení se pro účely vyhlášky úkonem rozumí písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění.17. Podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon.18. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení ve věcech výkonu rozhodnutí a exekučního řízení, je-li vymáháno peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, činí výše paušální náhrady za podání návrhu na zahájení řízení 100 Kč.19. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení v případech neuvedených v odstavcích 1 a 2 činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a pro účely § 89a exekučního řádu 300 Kč za každý úkon.20. Ze spisu odvolací soud zjistil, že navrhovatel podal předmětný návrh, přičemž nebyl zastoupen, návrh nebyl podán na ustáleném vzoru, nebylo vymáháno peněžité plnění a navrhovatel nedoložil výši svých hotových výdajů.21. Odvolací soud dospěl k závěru, že za dané situace soud správně postupoval podle výše uvedených ustanovení, správně rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi navrhovatelem a účastníkem 2. podle úspěchu navrhovatele ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř., který učinil ve věci 1 úkon – návrh, přičemž správně stanovil výši paušální náhrady podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v platném znění částkou 300 Kč za úkon.22. Protože dospěl odvolací soud ke shodnému závěru, jako soud prvního stupně, a to, že navrhovateli náleží ve vztahu k účastníku 2. náhrada nákladů řízení ve výši 300 Kč, odvolací soud napadenou část rozhodnutí podle § 219 o. s. ř. potvrdil.23. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 3 z. ř. s. a podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v platném znění, jak uvedeno ve výroku.