7 Cmo 324/2021-159 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni usnesením uvedeným v záhlaví vyhověl návrhu doručenému soudu dne 8. 1. 2021, kterým se navrhovatel domáhal zrušení obchodní společnosti , Jméno navrhovatele B, ., IČO , IČO, , sídlem , Adresa navrhovatele B, , nařízení její likvidace a jmenování likvidátora.2. Do tohoto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání.3. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda odvolání bylo podáno osobou oprávněnou.4. Podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.5. S odkazem na komentářovou literaturu odvolací soud uvádí, že „Z povahy odvolání jakožto řádného opravného prostředku vyplývá, že odvolání může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech. Rozhodujícím přitom je výrok rozhodnutí soudu prvního stupně, protože existenci případné újmy lze posuzovat jen z procesního hlediska. Při tomto posuzování také nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost, že rozhodnutím soudu mu byla způsobena určitá, třeba i nepříliš významná újma, kterou lze odstranit zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí.” (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1745 s.).6. V dané věci prvostupňový soud návrhu v celém rozsahu vyhověl. Navrhovatel tak není k podání odvolání subjektivně oprávněn.7. Za této situace odvolací soud podané odvolání bez věcného přezkumu odmítl podle § 218 písm. b) o. s. ř.8. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 23 z. ř. s. Okolnosti případu, které by její přiznání některému z účastníků řízení odůvodňovaly, neshledal.