2 Cmo 170/2022-347 — Vrchní soud v Praze

Rozsudkem soud prvního stupně rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 135 179 Kč s příslušenstvím, v rozsahu 295 141 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 1 023 Kč na náhradu nákladů řízení (výrok I., II. a III. rozsudku).Proti rozsudku se ve lhůtě stanovené zákonem odvolala žalovaná. Rozsudek napadla v celém rozsahu. Učinila tak s odkazem na § 205 odst. 2 písm. c), d), e), f) a g) o. s. ř. s tím, že úplné odůvodnění odvolání podá v přiměřené lhůtě. Podáním ze dne 27. 9. 2022, odvolacímu soudu doručeným dne 30. 9. 2022, vzala žalovaná své odvolání v plném rozsahu zpět.Podle § 207 odst. 2 o. s. ř. dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možné je vzít zpět, v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. Vzhledem k tomu, že žalovaná vzala své odvolání zpět v době, kdy o něm nebylo ještě rozhodnuto, odvolací soud odvolací řízení podle citovaného ustanovení občanského soudního řádu ve spojení s § 218c o. s. ř. zastavil.O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta první o.s.ř tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, když náklady odvolacího řízení, o kterých by bylo třeba rozhodnout, nevznikly.