2 Cmo 19/2022-881 — Vrchní soud v Praze

Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalovaným osvobození od soudních poplatků za odvolání na základě jejich návrhu ze dne 16.11.2021 s odůvodněním, že žalovaní nereagovali na výzvu soudu k vyplnění „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“ a to ani v prodloužené lhůtě 14 dnů k jejich předložení s tím, že dané potvrzení je základem pro soudní rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků.Proti usnesení soudu prvního stupně podali žalovaní shodná odvolání, ve kterých uvedli, že mají za to, že svou povinnost k předložení podkladů pro rozhodnutí soudu o jejich návrhu splnili. Sdělili, že během vánočních svátků byli v karanténě s tím, že veškeré podklady měla jejich účetní, která je měla soudu odeslat.Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212, 212a o.s.ř., aniž k projednání odvolání nařídil jednání ( § 214 odst.2, písm.c) o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných není důvodné.Podle § 138 odst.1 o.s.ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst.1 o.s.ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem sporu.Jednou z podmínek pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Zásadním předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.1.2005, č.j. Azs 343/2004-50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).Je třeba konstatovat, že základním podkladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je vyplněné Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, jež by mělo objektivně zobrazit majetkové poměry žadatele včetně uvedení veškerých příjmů, finančních prostředků na bankovních účtech, movitých a nemovitých věcí a rovněž tak veškerých závazků. Soud prvního stupně uložil žalovaným předložit výše uvedené prohlášení ve lhůtě 15 dnů od doručení s tím, že výzva byla žalovaným doručena dne 24.11.2021. Vzhledem k tomu, že žalovaní dopisem ze dne 9.12.2021 požádali soud o prodloužení lhůty o dalších 14 dnů, soud písemným podáním ze dne 14.12.2021 doručeným k témuž dni sdělil žalovaným, že „očekává doručení vyplněného formuláře“ v prodloužené lhůtě do 14 dnů, tj. do 28.12.2021.Ve shodě se soudem prvního stupně je třeba konstatovat, že žalovaní nepředložili soudu prohlášení o svých majetkových poměrech a na výzvu soudu nikterak nereagovali. Za dané situace nelze proto z žádného dokladu posoudit a ověřit tvrzení žalovaných o jejich majetkové situaci, jež neumožňuje zaplacení soudního poplatku za odvolání.Jelikož žalovaní žádným způsobem neosvědčili, že jsou splněny výjimečné předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.