2 Cmo 299/2021-139 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soudu prvního stupně ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz téhož soudu z 10. 9. 2020, č. j. 13 Cm 98/2020-20 (výrok I.) a oběma žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náklady námitkového řízení ve výši 33 396 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu směnky vlastní vystavené žalovaným 1. v , adresa, dne 5. 1. 2017 na řad žalobkyně, kterou se zavázal zaplatit dne 29. 7. 2019 na adrese , Anonymizováno, směnečnou sumu ve výši 1 289 380 Kč. Žalovaný 2. směnku podepsal jako aval. Směnka byla v den placení předložena v platebním místě, žalovaní ničeho nezaplatili. Vyzváni k zaplacení byli předžalobní výzvou z 22. 11. 2019, k zaplacení však nedošlo.3. Soud prvního stupně ve věci rozhodl směnečným platebním rozkazem z 10. 9. 2020, č. j. 13 Cm 98/2020-20, kterým byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně směnečnou sumu ve výši 1 289 380 Kč s 6% úrokem od 30. 7. 2019 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 4 298 Kč a na nákladech řízení částku 114 778 Kč.4. Oba žalovaní podali včasné obsahově totožné námitky, v nichž namítli, že žalobce nedoložil, jakým způsobem byl odůvodněn směnečný peníz s postižními právy, výše neuhrazeného dluhu neodpovídá splatným pohledávkám žalobkyně a ta nijak neprokázala výši pohledávky za žalovaným 1., žalobkyně nepředložila soudu dohodu o vyplňovacím právu směnečném uzavřenou mezi ní a žalovaným 1., žalobkyně neprokázala poskytnutí předmětné finanční částky, žalovaní směnku nepodepsali, některé pohledávky zahrnuté do směnečné sumy jsou promlčené.5. Žalobkyně ve vyjádření k námitkám uvedla, že žalovaný 2. podepsal smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , která je kauzou směnky, v pozici jednatele žalovaného 1. a dále podepsal rukojemské prohlášení z 5. 1. 2017 k smlouvě o úvěru.6. Soud ve věci rozhodl při jednání dne 30. 3. 2021 v nepřítomnosti žalovaných (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). U žalovaného 1. konstatoval, že se nedostavil bez omluvy, u žalovaného 2. konstatoval, že se omluvil z důvodu zdravotního stavu a požádal proto o odročení jednání. Nicméně zpráva , Anonymizováno, se týká blíže nespecifikovaného onemocnění léčeného antibiotiky dobranými již 24. 3. 2021, tj. týden před jednáním a není tak zřejmé, že by zdravotní stav žalovaného 2. byl k datu jednání takového rázu, že by mu znemožnil se jednání zúčastnit. Připomenul, že řádně neodůvodněná zůstala i omluva žalovaného 2. k jednání soudu dne 9. 2. 2021, kdy žalovaný 2. tvrdil, že mu v účastni na jednání zabránila dopravní nehoda, nicméně neosvědčil, že k ní došlo.7. Po provedeném dokazování soudu prvního stupně uzavřel, že žalovaný 1. vystavil dne 5. 1. 2017 v , adresa, na řad žalobkyně směnku, kterou se zavázal zaplatit v Praze dne 29. 7. 2019 směnečnou sumu 1 289 380 Kč. Žalovaný 2. směnku podepsal jako aval za výstavce a zároveň jménem výstavce. Směnka byla vystavena jako zajišťovací ke smlouvě č. , Anonymizováno, z 5. 1. 2017 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným 1., na jejímž základě se tato zavázal poskytnout žalovanému 1. úvěr ve výši 2 000 000 Kč na profinancování provozních potřeby, kdy žalovaný 1. se zavázal tento platit ve splátkách sjednaným způsobem, včetně sjednaných úroků a poplatků nejpozději do 30. 11. 2021. Byla podepsaná žalovaným 1. (tj. žalovaným 2. v pozici jednatele) a 2. jako avalistou. Žalobkyni bylo uděleno oprávnění vyplnit do ní směnečnou sumu, datum splatnosti, platební místo a doložku „bez protestu“. Žalovaný 2. současně podepsal prohlášení avalisty, v němž potvrdil podpis na předmětné směnce. Svoji totožnost prokázal občanským průkazem č. , Anonymizováno, vydaným Městským úřadem v , adresa, s platností do 15. 1. 2026. Občanský průkaz byl žalovaným 2. převzat dne 8. 2. 2016, je dosud v platnosti, není hlášen jako odcizený či ztracený. Úvěr byl čerpán dne 6. 1. 2017 a od 31. 7. 2017 do 26. 2. 2019 nepravidelně splácen. Ke dni splatnosti směnky činila nesplacenou část jistiny úvěru 1 206 012,17 Kč, úroky 58 628,17 Kč, smluvní pokuta 20 689,93 Kč, úvěrové poplatky 4 050 Kč.8. Právně věc posoudil jako nárok z platné směnky vlastní, kdy výstavce směnky odpovídá dle čl. I § 78 zák. č. 191/1950 Sb. (dále jen ZSŠ) a je povinen zaplatit nárok podle čl. I § 48 odst. 1 ZSŠ. Směnečné rukojemství se pak řídí ust. čl. I § 30 odst. 1 ZSŠ, kdy rukojmí je zavázán stejně jako ten, za koho se zaručil podle čl. I § 32 odst. 1 ZSŠ. Podle čl. I § 47 odst. 1,2 ZSŠ pak odpovídají společně a nerozdílně.9. Námitka žalovaných, že směnku nepodepsali, byla shledána nedůvodnou. Žalovaný 2. podepsal směnku jako rukojmí a zároveň jako jednatel za výstavce. Směnka byla vystavena k zajištění pohledávek žalobkyně za žalovaným 1. ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, z 5. 1. 2017, přičemž součástí smluvních ujednání byla i dohoda o uplatnění vyplňovacího práva. Smlouvu uzavřel jménem žalovaného 1. žalovaný 2. jako jednatel žalovaného 1. V úvěrové smlouvě smluvní strany prohlásily, že žalovaný 1. vystavil a žalobci předal zajišťovací blankosměnku opatřenou podpisem žalovaného 2. jako směnečného rukojmí. Žalovaný 1. jednal podle uzavřené smlouvy, když úvěr čerpal a po určitou dobu splácel. Jeho podpis byl prokázán prohlášením v úvěrové smlouvě, že směnku vystavil a předal žalobkyni. Vzhledem k tomu, že směnku podepsal za žalovaného 1. žalovaný 2., lze mít za prokázané i to, že směnku podepsal i žalovaný 2. Svůj podpis žalovaný 2. potvrdil i v prohlášení avalisty z 5. 1. 2017, kde výslovně uvedl, že připojil svůj podpis jako rukojmí na směnku vystavenou za podmínek sjednaných ve smlouvě o úvěru č. , Anonymizováno, . Při podpisu avalisty žalovaný 2. osvědčil svoji totožnost občanským průkazem č. , Anonymizováno, , kdy tento mu byl vydán dne 15. 1. 2016, jím převzat 8. 2. 2016 a je dosud platný, ztrátu nebo odcizení žalovaný 2. neohlásil.10. Námitky, že žalobkyně nepředložila soudu dohodu o vyplňovacím právu směnečném, nedoložila, jak určila výši směnečné sumy a postižních práv, neprokázala výši pohledávky za žalovaným 1., kdy výše neuhrazeného dluhu neodpovídá splatným pohledávkám žalobkyně, a některé pohledávky zahrnuté do směnečné sumy jsou promlčeny, vyhodnotil jako neurčité, tj. neprojednatelné. Poukázal na nutnost vylíčení rozhodných skutečností ve včas podaných námitkách, čímž je vymezen předmět námitkového řízení. Žalobkyně měla pouze povinnost předložit originál směnky. Bylo na žalovaných, aby případně popsali okolnosti vystavení směnky, jaké byly v souvislosti s jejím podpisem uzavřeny dohody, a svá tvrzení prokázali. Pokud byla uplatněna námitka promlčení, není jasné, zda žalovaní myslí nějakou část směnečné sumy, nebo část pohledávek směnkou zajištěných, případně o jakou část se jedná. V případě, že by se jednalo o směnečnou sumu, pak částečné promlčení nepřichází v úvahu, neboť platí, že nároky vůči výstavci směnky se promlčují ve třech letech ode dne splatnosti směnky. Pokud směnka byla splatná 29. 7. 2019 a žaloba doručena soudu 20. 8. 2020, nemohlo dojít k promlčení nároku (čl. I § 70 odst. 1 ve spojení s § 77 odst. 1 ZSŠ). Případné promlčení zajištěného závazku nemá na existenci směnečného nároku vliv. Směnečný závazek je závazkem samostatným, nikoliv akcesorickým k zajištěnému závazku.11. Námitku, že žalobkyně neprokázala, že poskytla předmětnou finanční částku, shledal soud jako nedůvodnou. Opětovně poukázal na to, že žalobkyně jako majitel platné směnky, z níž plyne žalovanému povinnost k plnění, nemusí ničeho prokazovat, neboť směnka je dostatečným důkazem tvrzené pohledávky. Nicméně v řízení bylo prokázáno, že směnka sloužila k zajištění závazku ze smlouvy o úvěru výše uvedené, sloužila jako protihodnota k uspokojení pohledávek žalobkyně za žalovaným 1.12. S ohledem na výše uvedené byl ponechán směnečný platební rozkaz v platnosti (§ 175 odst. 4 o. s. ř.).13. O nákladech námitkového řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada sestávající se z odměny advokáta za dva úkony právní služby (za vyjádření k námitkám a účast u jednání soudu prvního stupně dne 30. 3. 2021), dvě náhrady hotových výdajů po 300 Kč (vše podle § 7, 11 odst. 1 písm. d), g), 13 odst. 1,3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 21% DPH ve výši 5 796 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).14. Proti napadenému rozsudku podal žalovaný 2. včasné odvolání, ve kterém navrhl rozsudek soudu prvního stupně zrušit a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení. Především poukázal na to, že jeho omluva k jednání soudu nařízenému na 30. 3. 2021 je řádná a odůvodněná. Zdravotní stav mu bránil dostavit se k nařízenému jednání, o čemž soud informoval telefonicky. Přesvědčení soudu o pravosti jeho podpisu na směnce nebylo možné nabýt bez provedení znaleckého posudku.15. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení napadeného rozsudku pro jeho věcnou správnost. Plně odkázala na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně a závěry jím učiněné. Opakované žádosti žalovaného 2. o odročení jednán