3 CO 85/2021-105 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem ve výroku I. uložil žalovanému povinnost odstranit otvor včetně zamřížování ve skleněné výplni zábradlí balkonu náležejícího k bytové jednotce [číslo] vymezené v domě [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek], a to demontáží skleněné výplně, v níž je otvor vytvořen a navrácením skleněné výplně v původní stav, dle projektové dokumentace instalací neperforované skleněné výplně typu sklo bezpečnostní, lepené, mléčné VSG [číslo], a to do 21 dnů od právní moci rozsudku, ve výroku II. uložil žalovanému povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaslat žalobci doporučeným dopisem vlastnoručně podepsanou písemnou omluvu ve znění: Tímto se Vám omlouvám za narušení integrity Vašeho architektonického díla vyjádřeného stavbou domu [adresa] v ulici [ulice], [obec a číslo] a ve výroku III. rozhodl o nákladech řízení tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na jejich náhradu [částka] k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Soud vyšel z tvrzení žalobce o tom, že je autorizovaným architektem a autorem architektonického díla (dále jen„ dílo“) - návrhu stavby bytového domu [adresa], v ulici [ulice], [obec a číslo], která je součástí pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], [územní celek], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ budova“). Dílo bylo vytvořeno žalobcem při plnění povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu s investorem projektu obytného souboru„ [část obce] II“, v jehož rámci byla budova postavena - společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]; dále jen„ investor“). Žalovaný nabyl vlastnické právo k jednotce [číslo] po převzetí jednotky nechal vytvořit ve skleněné výplni zábradlí balkonu přináležejícího k jednotce výrazný kruhový zamřížovaný otvor, a to údajně za tím účelem, aby byla vytvořena možnost nerušeného výhledu pro jeho domácího mazlíčka. V průběhu roku 2018 byl žalobce výborem společenství vlastníků jednotek v budově upozorněn na to, že žalovaný tímto způsobem zasáhl do autorského díla žalobce a o tom, že společenství vlastníků jednotek bezúspěšně požadovalo zjednání nápravy. K uvedení do původního stavu nedošlo ani přes výzvu investora ze 13. 2. 2019, ani přes předžalobní výzvu ze dne 20. 2. 2020, v níž žalobce vyzval žalovaného k odstranění protiprávního stavu a omluvě. Žalovaný změnil dílo neautorizovaným provedením otvoru a zamřížováním v zasklení balkónu, k tomuto zásahu žalobce neposkytl souhlas. Zamřížovaný otvor ve skleněné výplni balkónu významně narušil celkové architektonické vyznění fasády budovy a současně snížil estetickou a funkční hodnotu díla, včetně narušení původního tvůrčího uměleckého záměru žalobce. Žalobce proto uplatnil podle § 40 zák. č. 121/2000 Sb., autorský zákon (dále jen„ AZ“) nárok na odstranění protiprávního zásahu do svého osobnostního práva autorského a nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve formě omluvy. 3. Žalovaný ve své obraně předně vyjádřil pochybnosti o autorství žalobce s tím, že není zřejmé, zda celou projektovou dokumentaci k předmětnému domu vytvořil žalobce. Dále namítl, že zhotovením kruhového zamřížovaného otvoru nemohl zakázaným způsobem zasáhnout do jakýchkoli práv žalobce. Pokud totiž žalobce dílo vytvořil jako dílo zaměstnanecké, pak svolil zejména ke zveřejnění, úpravám, zpracování díla včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného a nejí tak aktivně legitimován k podání žaloby. Nadto vytýkaným jednáním nebylo významně zasaženo do architektonického vyznění fasády budovy a nedošlo ke snížení estetické či funkční hodnoty budovy. Naopak má žalovaný má za to, že uvedeným zásahem byla funkční využitelnost budovy zvýšena, když nyní může v budově chovat psa. Žalovaný je přesvědčen, že situaci, kdy domácí mazlíček je uzavřen mezi čtyřmi stěnami bez možnosti vyhlédnout ven, lze považovat za týrání zvířat. V tomto směru poukázal na § 38d AZ, podle kterého do práva autorského nezasahuje ten, kdo architektonické dílo vyjádřené stavbou, výkresem nebo plánem užije pro účely udržovacích prací anebo změny dokončené stavby, v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty architektonického díla. Žalovaný má tak za to, že žalobce po něm nemůže spravedlivě žádat, aby v koupeném bytě nechoval domácí mazlíčky (zde psa). Do stavby žalovaný zasáhl pouze v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty architektonického díla tak, aby bylo vlastníkovi bytu umožněno chovat psa. Konečně žalovaný namítl, že žaloba je projevem zneužití tvrzeného autorského práva ve snaze potrestat žalovaného za to, že vůči investorovi uplatnil nárok na slevu z ceny bytu, a to z důvodu vad spojených s nedostatečnou izolační schopností oken. Po poučení soudem o nutnosti doplnit a prokázat tvrzení o nezbytnosti provedeného zásahu, jakož i toho, že uvedeným zásahem nedošlo ke snížení hodnoty architektonického díla, žalovaný doplnil, že psa vlastnil již před nabytím jednotky, nicméně v době pořízení nemovitosti očekával, že jím kupovaný byt bude osazen běžným zábradlím, které nebude znemožňovat chov domácího mazlíčka. Až při přejímce bytu zjistil, že balkon je opatřen mléčným sklem, které pejskovi znemožňuje bezstresový pobyt v prostorách, tuto situaci vyřešil žalovaný vytvořením otvoru pro výhled pejska, kdy na tuto úpravu balkonu musel vynaložit finanční prostředky v řádu několika desítek tisíc korun. Má za to, že zásah je ve vztahu k celému dílu marginální, nadto umístění otvoru do mléčného skla představuje funkční zhodnocení celého architektonického díla, pokud jde o estetickou funkcionalitu celého architektonického díla, zde se vždy jedná pouze o subjektivní dojem konkrétní osoby. 4. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že žalobce jako architekt autorizovaný Českou komorou architektů pro obor architektura je autorem architektonického díla, a to návrhu stavby bytového domu [adresa], v ulici [ulice], [obec a číslo], která je součástí pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], [územní celek], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Dílo bylo vytvořeno žalobcem při plnění povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu s investorem projektu obytného souboru„ [část obce] II“ [právnická osoba], v jehož rámci byl objekt postaven. V objektu byly vymezeny jednotky, a to na základě prohlášení vlastníka nemovitosti o rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám ze dne [datum] s tím, že balkony, lodžie a terasy byly vymezeny jako společná část objektu, které, pokud jsou přístupné pouze z jednotky, jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné jednotky. Žalovaný na základě kupní smlouvy [číslo] ze dne [datum] nabyl vlastnické právo k jednotce [číslo] k.ú. [část obce] v objektu, přičemž po převzetí jednotky nechal vytvořit ve skleněné výplni zábradlí balkonu přináležejícího k jednotce výrazný kruhový zamřížovaný otvor. V průběhu roku 2018 byl žalobce výborem společenství vlastníků jednotek upozorněn na to, že žalovaný zasáhl do autorského díla žalobce, a to vytvořením otvoru v prosklení balkonu a o tom, že společenství vlastníků jednotek bezúspěšně požadovalo zjednání nápravy, odstranění otvoru a mřížky a odborné přesklení celého skleněného bloku výplně do původního vzhledu. 5. Při posouzení důvodnosti uplatněných nároků se soud nejprve zabýval námitkou nedostatku aktivní legitimace žalobce a s poukazem na § 6, § 11 odst. 3, § 40 a § 58 odst. 4 AZ námitku neshledal důvodnou s tím, že žalobce je jediným autorem předmětného architektonického díla, když je jako architekt výslovně uveden na projektové dokumentaci, jeho osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu (mezi něž patří i právo autorského dohledu nad užitím díla způsobem snižujícím jeho hodnotu) zůstávají nedotčena a má právo se domáhat mj. odstranění následků zásahu do práva a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění. Dále soud poukázal na § 29 odst. 1 AZ, podle něhož výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených zákonem a pouze tehdy, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora, a na § 38d písm. b) AZ, podle něhož do práva autorského nezasahuje ten, kdo architektonické dílo vyjádřené stavbou, výkresem nebo plánem užije pro účely udržovacích prací anebo změny dokončené stavby, v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty architektonického díla; je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to na něm spravedlivě požadovat, je povinen předem uvědomit o svém úmyslu autora a na vyžádání mu poskytnout dokumentaci stavby včetně vyobrazení, vystihující stav před provedením změn. Při aplikaci těchto ustanovení zvažoval soud důvodnost námitky žalovaného, že do autorského díla zasáhl pouze na základě zákonem aprobovaných důvodů, resp. že při svém postupu naplnil podmínky zákonné licence stanovené v § 3