6 Cmo 317/2021-48 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni jako soud I. stupně usnesením č. j. 49 Cm 28/2021-22 ze dne 11. října 2021, poukazem na ustanovení § 43 odst. 2 občanského soudního řádu (o. s. ř.) odmítl návrh žalobkyně na zahájení řízení (výrok I.) a podle § 146 odst. 3 o. s. ř. žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že mu bylo dne 31. srpna 2021 doručeno podání žalobkyně ze dne 26. srpna 2021, označené jako „Podání žaloby na , Anonymizováno, za nepoctivé vedení správcovství a vědomé okrádání FO u mého bytu“. Krajský soud v Plzni po obdržení takovéhoto podání zahajujícího řízení aplikoval § 43 odst. 1 o. s. ř. a vyzval žalobkyni k doplnění její žaloby. Stalo se tak po té, co uvedené podání žalobkyně shledal vadným, neboť podání nedostatečně identifikovalo účastníky řízení a žalobkyně nevylíčila rozhodné skutečnosti. Podle soudu I. stupně z žaloby nebylo zřejmé, proti komu žaloba směřuje, čeho se žalobkyně domáhá a soud I. stupně v žalobním návrhu zcela postrádal žalobní petit, tj. návrh, jak má soud ve věci rozhodnout. Podle soudu I. stupně však žalobkyně na výzvu soudu I. stupně svoji vadnou žalobu nedoplnila a neodstranila její vady.3. Konkrétně soud I. stupně ve svém rozhodnutí o odmítnutí návrhu žalobkyně na zahájení řízení vyšel ze skutečnosti, že usnesením ze dne 8. září 2021, č. j. 49 Cm 28/2021-17 vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 21 dnů od doručení usnesení s výzvou k odstranění vad podání doplnila chybějící náležitostí, a to:- své datum narození, jméno, příjmení, datum narození a bydliště, případně název, IČ a sídlo subjektu, proti kterému je žaloba směřována,- pro odstranění neurčitosti podání, aby uvedla, jak má soud rozhodnout, např. uvést přesnou částku, kterou mají žalovaní zaplatit nebo jak se mají chovat, aby tuto povinnost soud mohl přenést do výroku, z něhož musí být patrno, co mají žalovaní učinit, čeho se zdržet nebo plnit,- konečně v čem je spatřováno nezákonné jednání žalovaných, což se musí projevit v tom, jak má soud rozhodnout s tím, že soud I. stupně konstatoval možnost žalobkyně vyžádat si pomoc advokáta.4. Soud I. stupně ve svém rozhodnutí o odmítnutí návrhu žalobkyně na zahájení řízení vyšel dále ze skutečnosti, že žalobkyni poučil o možnosti odmítnutí jejího návrhu na zahájení řízení, jestliže její podání ve stanovené lhůtě nebude řádně opraveno a doplněno a pro tento nedostatek nebude možno pokračovat v řízení, které bude odmítnutím jejího podání skončeno.5. Soud I. stupně ve svém rozhodnutí dále vyšel ze skutečnosti, že na uvedenou výzvu žalobkyně reagovala podáním ze dne 4. října 2021, označeným jako „Nepoctivé vedení správcovství, neustálé obírání FO u mého bytu, navrácení zaplacené zálohy za sklep ve výši 25 200 Kč“, v němž jako žalovaného 1/ uvedla správkyni objektu a jako žalovaného 2/ předsedkyni výboru. Žalobkyně kromě jiného uvedla, že žalobou požádala o vyřešení nepravdivých údajů ohledně platby do fondu oprav všech vlastníků za užívané společné prostory. Zdůraznila, že její námitky proti postupu vedení SVJ a správce neřešila správkyně objektu ani předsedkyně výboru , právnická osoba, (zkráceně SVJ) s tím, že je nesvolávána schůze shromáždění SVJ a nepodávají se informace, do čeho a jak se bude investovat.6. Na základě uvedeného soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobkyně vytýkané nedostatky podání neodstranila, když neuvedla, čeho se podanou žalobou domáhá a neuvedla ani petit, tj. návrh, jak má soud ve věci rozhodnout, což brání nadále pokračovat v řízení, a proto odkazem na ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř. rozhodl o odmítnutí návrhu na zahájení řízení.7. Uvedené usnesení soudu I. stupně žalobkyně (odvolatel) napadla včas podaným odvoláním ze dne 26. října 2021, doručeným soudu I. stupně dne 29. října 2021, ve kterém zopakovala skutečnosti uváděné v žalobě i v jejím následném podání ze dne 4. října 2021, aniž by uvedla, v čem spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se domáhá (odvolací návrh).8. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení v rozsahu podaného odvolání, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.9. Právním východiskem je § 43 odst. 1, odst. 2 o. s. ř., podle něhož předseda senátu vyzve usnesením účastníka řízení, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým bylo řízení zahájeno, odmítne.10. Podle právního názoru odvolacího soudu, jestliže žalobkyně sice rozsáhle popisuje stav a postup správce, jakož i vedení SVJ, jež považuje za nepřijatelné a současně popisuje i osobní příkoří, jež se jí tak má dít, aniž však uvádí, čeho se podanou žalobou domáhá a neuvádí tak petit, tj. návrh, jak má soud ve věci rozhodnout, brání tato situace dalšímu pokračování v řízení. Jinými slovy, jestliže sama žalobkyně nemá představu o tom, co a komu by mělo být soudním rozhodnutím uloženo, stěží tuto otázku podle vlastní představy soudu může za žalobkyni vyřešit soud I. stupně. To především s ohledem na dispoziční zásadu občanského soudního řízení a odpovědnost účastníka za svůj procesní postup v řízení.11. Odvolací soud se proto ztotožnil s názorem soudu I. stupně, že žalobkyně vytčené vady podané žaloby (návrhu na zahájení řízení) požadovaným způsobem neodstranila a tento nedostatek neumožňuje pokračovat v řízení, což v souladu se zákonem a v souladu s poučením, jehož se žalobkyni dostalo, mělo správně s odkazem na § 43 odst. 2 o. s. ř. za následek odmítnutí podané žaloby.12. Na základě všech shora uvedených skutečností odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.13. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. a nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků řízení, když žalobkyně nebyla v odvolacím řízení úspěšná a žalovaným v souvislosti s tímto odvolacím řízením žádné náklady nevznikly.