6 Cmo 351/2020-494 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl žalobu na nahrazení projevu vůle žalovaného, spočívající v souhlasu se změnou stavby bytového domu čp. , Anonymizováno, , v ulici , Anonymizováno, , na pozemku, parc. č. , Anonymizováno, , Katastrální území , adresa, , obec , adresa, , spočívající ve stavebních úpravách balkonu u jednotky č. , Anonymizováno, , v , Anonymizováno, nadzemním podlaží, jež je předmětem řízení u úřadu Městské části , adresa, , stavebního odboru, pod spisovou značkou , Anonymizováno, , podle dokumentace skutečného provedení stavby a ve výrocích II. III. a IV. žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému a vedlejším účastníkům na straně žalované náklady řízení ve výších specifikovaných v uvedených výrocích.2. Proti tomuto rozsudku se v zákonem stanovené lhůtě odvolala žalobkyně a domáhala se jeho změny a vyhovění návrhu.3. V rámci odvolacího řízení, před zahájením jednání odvolacího soudu, v návaznosti na seznámení účastníků odvolacím soudem s předběžným právním názorem odvolacího soudu, jakož i s rozhodovací praxí dovolacího soudu, žalobkyně podáním ze dne 9. září 2022 vzala svůj návrh na zahájení řízení zcela zpět.4. Vedlejší účastník 2/ se zpětvzetím žaloby souhlasil a navrhl zavázat žalobkyni k náhradě nákladů odvolacího řízení.5. Žalovaný, jakož i vedlejší účastník 1/ se zpětvzetím žaloby nesouhlasili s poukazem na skutečnost, že při jednání shromáždění žalovaného dne 16. 6. 2022 členové SVJ opakovaně vyslovili nesouhlas s předmětnými stavebními úpravami provedenými žalobkyní, přičemž u stavebního úřadu probíhá řízení o odstranění stavby, jež je do rozhodnutí soudu přerušeno a žalovaný, jakož i vedlejší účastník 1/ se domnívají, že žalobkyně hodlá podat novou shodnou žalobu. Podle žalovaného i vedlejšího účastníka 1/ mají zájem na tom, aby v této věci bylo soudem rozhodnuto a byla tak dána překážka věci pravomocně rozhodnuté.6. Vrchní soud v Praze, jako soud odvolací, postupoval podle § 222a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.).7. S ohledem na skutečnost, že ke zpětvzetí žaloby došlo za odvolacího řízení, se v daném případě pro další postup uplatní ustanovení § 222a o. s. ř.8. Z § 222a odst. 1 o. s. ř. je zřejmé, že vezme-li žalobce za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud (zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu) zruší rozhodnutí soudu I. stupně a řízení zastaví. Z druhého odstavce téhož ustanovení je dála zřejmé i to, že pokud ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné a v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení.9. Odvolací soud vychází ze skutečnosti, že zpětvzetí žaloby je jednostranným procesním úkonem žalobce, jímž se zříká práva na rozhodnutí soudu o uplatněném procesním nároku v probíhajícím řízení a žádá, aby se v dané věci již nejednalo a meritorně nerozhodovalo. Podle právního názoru odvolacího soudu proto zákon vychází zásadně z účinnosti zpětvzetí žaloby a pouze výjimečně soud rozhoduje o tom, že zpětvzetí není účinné.10. Podle odvolacího soudu uvedená právní úprava zpětvzetí žaloby v odvolacím řízení, obdobně jako právní úprava zpětvzetí žaloby v řízení před soudem I. stupně, nepochybně již předem bere zřetel na skutečnost, že po zpětvzetí žaloby může být žaloba podána znovu. Je to dáno shora uvedou skutečností, že zpětvzetí žaloby je jednostranným procesním úkonem žalobce, přičemž pohledávka či jiné právo, jehož přiznání se žalobce domáhal, zpětvzetím žaloby nezaniká a nárok lze uplatnit znovu.11. Již z tohoto důvodu nepřikládá odvolací soud význam obecné argumentaci žalovaného a vedlejšího účastníka 1/ obhajujících nesouhlas se zpětvzetím žaloby poukazem na obavu, že by žalobce mohl podat tutéž žalobu opakovaně (znovu).12. Podle právního názoru odvolacího soudu zastavení řízení na základě zpětvzetí žaloby ve fázi řízení po vydání rozhodnutí soudu I. stupně je sice vázáno na souhlas druhého účastníka, avšak zároveň se vyžaduje, aby případný nesouhlas, má-li se stát příčinou rozhodnutí o neúčinnosti zpětvzetí návrhu soudem, byl podložen vážnými důvody. Zákon sice blíže nestanoví, co lze za vážné důvody na straně druhého účastníka považovat, avšak vážné důvody, pro něž protistrana nesouhlasí se zpětvzetím žaloby, musí být ve smyslu ustanovení § 222a odst. 2 o. s. ř. významné pro projednání věci a důvody pro nesouhlas se zpětvzetím žaloby tak musí být věcné a musí se týkat podstaty sporu. S přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu a k povaze uplatňovaného nároku je proto třeba vždy zvážit, zda nesouhlas se zpětvzetím žaloby je založen na právním či jiném zájmu žalované strany, odůvodňujícím požadavek, aby o žalobě bylo meritorně rozhodnuto v pokračujícím sporu i přes nedostatek vůle žalobce. V tzv. sporném řízení je tento zájem na vydání meritorního rozhodnutí zpravidla dán např. jde-li o řízení, v němž mají účastníci na obou stranách sporu zároveň postavení žalobce i žalovaného (iudicium duplex).13. V projednávaném případě je z obsahu podání účastníků zřejmé, že v průběhu řízení nejvyšší orgán žalovaného měl opakovaně vyjádřit nesouhlas se stavebními úpravami provedenými žalobcem a po té, co se ani soud I. stupně, byť nepravomocně, s právním názorem žalobce na možnost nahrazení projevu vůle žalovaného neztotožnil (v souladu s rozhodovací praxí), se žalobce po posouzení daného stavu svým zpětvzetím návrhu zřekl práva na rozhodnutí soudu o uplatněném procesním nároku v probíhajícím řízení.14. V projednávaném případě zpětvzetím žaloby v odvolacím řízení žalobce požádal, aby se v dané věci již nejednalo a meritorně nerozhodovalo, čímž vyslal zřetelný signál též vůči stavebnímu úřadu projednávajícímu jeho věc, že není v jeho schopnostech obstarat souhlas žalovaného se stavebními úpravami. Uvedené by podle odvolacího soudu mělo být postačující pro závěr stavebního úřadu ohledně nesouhlasu žalovaného s předmětnými stavebními úpravami.15. V návaznosti na uvedené a na shora vyjádřené právní názory odvolacího soudu nepovažuje Vrchní soud v Praze za důvodný nesouhlas žalovaného, jakož i vedlejšího účastníka 1/ se zpětvzetím žaloby, když obava z nové žaloby nemůže být sama osobě důvodem pro nesouhlas se zpětvzetím žaloby a dále podle odvolacího soudu vážným důvodem nesouhlasu žalovaného se zpětvzetím žaloby není ani žalovaným a vedlejším účastníkem uváděná skutečnost, že případné pravomocné rozhodnutí ve věci samé bude do budoucna zakládat překážku věci rozsouzené.16. Z uvedených důvodů proto odvolací soud, když nashledal vážný důvod nesouhlasu se zpětvzetím žaloby, postupoval podle § 222a odst. 1 o. s. ř. a ve výroku I. na základě zpětvzetí žaloby zrušil rozsudek soudu I. stupně a řízení zastavil.17. Odvolací soud současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů podle § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř.18. V řízeních o projednávané věci, předcházejících tomuto odvolacímu řízení, byli žalované SVJ a vedlejší účastník 1/ , Jméno účastníka, zastoupeni advokátkou , Anonymizováno, .19. V řízeních o projednávané věci, předcházejících tomuto odvolacímu řízení, žalovanému SVJ vznikly náklady řízení spočívající v nákladech právního zastoupení dle § 9 odst. 3 písm. b) a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT) ve výši 2 000 Kč za jeden úkon právní služby. Advokátka ve prospěch žalovaného SVJ provedla pět úkonů ve věci (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání u soudu dne 27. 8. 2015 a 11. 4. 2016 po dobu delší než dvě hodiny) a má dále právo na pět režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. Za první odvolací řízení pak dle § 9 odst. 3 písm. b) a § 12 odst. 4 AT náleží advokátce SVJ odměna 2 000 Kč za jeden úkon právní služby (sepis odvolání) a paušál 300 Kč dle §13 odst. 3 AT, tj. 2 300 Kč. Po zrušení rozsudku prvního stupně odvolacím soudem žalované SV zastupovala nová advokátka , Jméno advokátky B, . Ta učinila šest úkonů právní služby po 2 500 Kč § 9 odst. 3 písm. b) AT, a to vyjádření žalovaného ze dne 16. 7. 2019, účast na jednáních dne 8. 8. 2019, 6. 1. 2020, 23. 7. 2020 a dne 10. 9. 2020, a písemný závěrečný návrh ze dne 8. 9. 2020; dále je zde nárok na šest režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. V řízeních o projednávané věci předcházejících tomuto odvolacímu řízení má celkem žalované SVJ nárok na 37 026 Kč obsahující DPH ve výši 6 426 Kč.20. Za toto odvolací řízení má žalované SVJ nárok na 8 289 Kč obsahující DPH ve výši 1 439 Kč za dva úkony právní služby jeho advokáta po 2 500 Kč podle § 9 odst. 3 písm. b) AT, a to za vyjádření žalovaného k odvolání žalobce a za vyjádření žalovaného ke zpětvzetí odvolání a dále má advokát tohoto účastníka též právo na náhradu 1 250 Kč podle § 14 odst. 2 AT za jednání dne 30. 11. 2021, jež se nekonalo, vše s DPH. Celkově má tento účastník právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 45 315 Kč a tato náhrada je splatná k rukám advokátky , Jméno a