6 Cmo 372/2020-412 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni jako soud I. stupně výše uvedeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení Kč 733 466,59 s úrokem z prodlení, žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení Kč 153 864,- (výrok I. a II.) a dále státu zaplatit Kč 1 195,- za vyplacené svědečné (výrok III.), konečně soud I. stupně rozhodl (výrok IV.) o vrácení nespotřebované části složené zálohy na znalecký posudek Kč 9 403,- žalobci.2. Rozhodnutí vychází ze zjištění, žalovaný jako společník byl opakovaně též jednatelem žalobce v uvedeném období (6/2008-6/20012 a 6/2013-4/2016), v mezidobí byla jednatelkou žalobce paní , Anonymizováno, , po žalovaném pak byla jednatelkou , Anonymizováno, a od 4/2017 , Anonymizováno, , který se stal společníkem žalobce na základě smlouvy o převodu obchodního podílu 51% ze dne 14. 4. 2014 mezi ním jako nabyvatelem a žalovaným jako převodcem odpovídající vkladu do základního kapitálu Kč 9 690 000,-. V uvedeném období 2013-2016 vybral žalovaný z účtu žalobce uvedené platby (PHM) a jiné zase vložil v uvedených částkách, aniž by však tyto platby byly proúčtovány; podle zjištění soudu I. stupně žalobci vznikla pohledávka za žalovaným, a to za rok 2015 a 2016 v celkové výši Kč 273 056,32. Účetní záznamy byly vedeny přehledně a bylo z nich možno sestavit účetní závěrku, účetnictví zpracovávala firma , Anonymizováno, a jednatel , Anonymizováno, a původní společník , právnická osoba, tak měli možnost se s účetnictví seznámit a zjistil existenci pohledávek evidovaných vůči žalovanému, který pro žalobce realizoval zemědělské práce tak, aby splňoval dotační podmínky pro ekologický podnik a mohl čerpat dotace.3. Soud I. stupně dále zjistil, že rozhodnutím jediného společníka žalobce z 10. 6. 2013 (, právnická osoba, ) v působnosti valné hromady s ohledem na dosavadní bezplatný výkon funkce jednatele společnosti a potřeby společnosti byla schválena mimořádná odměna pro žalovaného ve výši Kč 800 000,- za práci jednatele nad rámec obvyklých a běžných činností, jejíž výplata byla vázána a podmíněna potvrzením vlastnických práv společnosti k peletovací lince v , Anonymizováno, , úspěchem v soudním sporu společnosti s dodavatelskou firmou této linky o Kč 2 449 000,- a uzavřením smlouvy o odprodeji této linky za cenu obvyklou s tím, že výplata mimořádné odměny bude společností vyplacena v návaznosti na splnění podmínek výplaty a na aktuální ekonomickou situaci společnosti. Podle soudu I. stupně byly tyto stanovené podmínky pro výplatu odměny žalovanému splněny, jak zjistil z rozhodčího nálezu, kupní smlouvy a znaleckého posudku , Anonymizováno, , jímž bylo potvrzeno, že ekonomická situace žalobce po uzavření uvedené kupní smlouvy umožňovala výplatu schválené mimořádné odměny žalovanému. Existenci tohoto dluhu od 1. 6. 2015 žalobce uznal co do důvodu a výše a prohlásil, že jej žalovanému uhradí dle svých finančních možností nejpozději do 24 měsíců od tohoto uznání, které podepsal žalovaný z pozice jednatele, valná hromada ale nebyla o uznání informována a uznání neodsouhlasila.4. Po provedeném dokazování se soud I. stupně zabýval zákonnými předpoklady odpovědnosti žalovaného za škodu vzniklou porušením povinnosti vykonávat funkci jednatele s péčí řádného hospodáře, povinností tvrzení a důkazní škůdce či poškozeného, námitkou promlčení, započtením a konečně aplikací právních předpisů s ohledem na rozhodné období (do 31. 12. 2013 obchodní zákoník a poté občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích).5. Vzhledem k podání žaloby 14. 3. 2018 soud I. stupně shledal jako důvodnou námitku promlčení u výběrů z účtu za období 19. 2. 2013 - 12. 3. 2015, neboť, podle jeho názoru, zájmy žalobce mohl bránit její společník , Anonymizováno, , který se stal společníkem žalobce na základě smlouvy o převodu obchodního podílu z 14. 4. 2014 a je tak osobou, která se mohla dozvědět o vzniku škody způsobené žalovaným; stejně tak o škodě vzniklé v 1.-3. čtvrtletí 2013 se mohl dozvědět tehdejší jediný společník , právnická osoba, . Podle soudu I. stupně ale za období 16. 3. 2015 -16. 5. 2016 žalobce prokázal předpoklady odpovědnosti žalovaného za nepromlčenou část škody ve výši Kč 273 056,32, neboť žalovaný neprokázal, že jednal s péčí řádného hospodáře, platby z účtu za toto období neproúčtoval a nedoložil, že je využil pro podnikatelské účely žalobce, položky v uvedené výši nebyly dle účetnictví proúčtovány. Podle znaleckého posudku , Anonymizováno, byly provedené platby i vklady v účetnictví zaúčtovány na rozvahových účtech a řádně evidovány v účetním deníku a hlavní knize. Dále soud I. stupně dospěl k závěru, že na tuto nepromlčenou část nároku na náhradu škody žalovaný právem započetl část své pohledávky na výplatu mimořádné odměny Kč 800 000,-, na jejíž výplatu byly určené podmínky splněny. Pohledávky žalobce a žalovaného způsobilé k započtení se setkaly ke dni 15. 1. 2018, přičemž následné promlčení pohledávky žalovaného jejímu započtení nebránilo, uvádí soud I. stupně, neboť nastalo až poté, co se setkala s pohledávkou žalobce na náhradu škody, na níž se zápočet provádí.6. Z uvedených důvodů soud I. stupně žalobu zamítl v celém rozsahu, o nákladech řízení pak rozhodl podle jeho výsledku k tíži žalobce a žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů za právní zastoupení v rozsahu dle vyhl. č. 177/1996 Sb. dle uvedené specifikace; stejně k tíži žalobce rozhodl o nákladech státu za vyplacené svědečné a znalečné.7. Žalobce podal proti tomuto rozsudku odvolání a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. Soudu I. stupně žalobce vytýká, že neúplně zjistil skutkový stav a že z provedených důkazů nesprávně právně posoudil existenci, promlčení a započtení v řízení uplatněných pohledávek. Předně odvolatel namítá, že kumulativní podmínky pro výplatu mimořádné odměny žalovanému nebyly splněny, ostatně ani žalovaný v řízení netvrdil, že společnost je v ekonomické situaci umožňující výplatu odměny ve výši Kč 800 000,-. Podle žalobce soud I. stupně nesprávně opřel své závěry o ekonomické situaci žalobce o vyjádření znalce, podle něhož ekonomická situace žalobce po uzavření uvedené kupní smlouvy umožňovala výplatu schválení mimořádné odměny žalovanému. Uvádí, že bez provedení testu solventnosti a bez odborného posouzení, zda majetek společnosti a její ekonomická situace umožňovala výplatu odměny žalovanému, nelze dospěl k závěru, že podmínka stanovená rozhodnutím valné hromady ze dne 10. 6. 2013 byla v roce 2016 splněna. Podle odvolatele tedy žalovaný neprokázal, že daná pohledávka existuje a je splatná. Namítá, že soud I. stupně umožnil provedení započtení promlčené a neprokázané pohledávky žalovaného vůči žalobci. Aby se pohledávky mohly setkat a zachovat si tak vzájemnou započitatelnost, bylo by nutné, aby každá ze stran o druhé pohledávce měla jednoznačnou vědomost. Odvolatel tak popírá, že by o pohledávce žalovaného věděl v době, kdy došlo k jejich údajnému setkání, podle něho tyto pohledávky se nikdy nesetkaly jako způsobilé k započtení. Dále žalobce namítá, že napadené rozhodnutí bylo nepředvídatelné. K tomu uvádí, že soud I. stupně jednoznačně konstatoval, že ze strany žalovaného došlo k porušení povinnosti péče řádného hospodáře při správě cizího majetku, ale důvodem zamítnutí žaloby se tak stalo pouze vyhovění kompenzační námitce žalovaného na úhradu plnění mimořádné odměny pro jednatele. Následně pak žalobkyně nebyla v rámci poučovací povinnosti poučena o tom, jakým směrem se vedou úvahy soudu a v jakém směru by mělo dojít k doplnění dokazování.8. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobce navrhl potvrzení napadeného rozhodnutí, které považuje za věcně správné, dále požaduje náhradu nákladů odvolacího řízení. Trvá na tom, že mu byla tehdejším společníkem přiznána mimořádná odměna Kč 800 000,-, pro jejíž výplatu byly splněny uvedené podmínky, jakož dle znaleckého posudku to umožňovala i ekonomická situace ve společnosti. Žalovaný poukazuje na to, že pro žalobce v létech 2008-2015 vykonával i zemědělské práce nesouvisející s výkonem funkce jednatele a že jako jednatel a jediný zaměstnanec plnil za společnost některé náklady za práce třetím osobám. Žalovaný je názoru, že řádně uplatnil námitku započtení, prokázal, že pohledávka existuje, je splatná, způsobilá k započtení, nepromlčená, a že ekonomická situace společnosti umožňovala odměnu vyplatit.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně dle § 211 a násl. občanského soudního řádu, včetně řízení, jež mu předcházelo, a po projednání věci dopěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. Ještě před samotným jednáním odvolací soud poučil účastníky o předběžném náhledu na věc z hlediska procesního a věcného, a vedl účastníky k mimosoudnímu jednání a vyřízení věci smírem, už s ohledem na běh času a růst nákladů, avšak bezúspěšně, i když jim k tomu dal dostatek času. Účastníci mimosoudní urovnání věci odmítli a setrvali na svých pozicích, vedeni zjevně osobními rozpory mezi jednateli, a trvali na projednání