6 Cmo 45/2022-275 — Vrchní soud v Praze

1. Soud I. stupně výše uvedeným usnesením zastavil řízení ve věci odvolání žalované proti rozsudku č. j. 13 Cm 878/2006-101 ze dne 20. 3. 2018 a o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu; dále soud I. stupně uložil žalované zaplatit na účet soudu Kč 5 625.2. Podle odůvodnění rozhodnutí žalovaná podala proti rozsudku soudu I. stupně odvolání, aniž by s podáním odvolání zaplatila soudní poplatek. Soud I. stupně proto vyzval žalovanou usnesením z 4. 8. 2021 k zaplacení soudního poplatku ve výši 50 % jeho zákonné výše, tj. Kč 8 492,75 ve lhůtě do tří dnů od doručení výzvy. K odvolání žalované odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně o poplatkové povinnosti potvrdil usnesením 6 Cmo 288/2021-217 ze dne 15. 12. 2021. Vzhledem k tomu, že soudní poplatek za odvolání nebyl ve stanovené lhůtě zaplacen, a to ani do vydání napadeného rozhodnutí, soud I. stupně odvolací řízení zastavil. O nákladech řízení pak rozhodl podle výsledku řízení a s přihlédnutím k tomu, že žalobci žádné náklady nevznikly. Náklady státu vynaložené na tlumočníka soud I. stupně uložil žalované z jedné poloviny, vzhledem k tomu, že žalovaná splňovala předpoklady pro osvobození od soudních poplatků toliko částečně v rozsahu 50 % jejich výše.3. Žalovaná podala proti tomuto rozhodnutí soudu I. stupně odvolání, v němž uvedla, že po rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2021 byla povinna soudní poplatek zaplatit do tří dnů od doručení rozhodnutí, oznámení bankovního spojení, doručeno bylo 9. 2. 2022, a že ve stanovené lhůtě dne 11. 2. 2022 na účet soudu zaplatila 350 EUR. Podle žalované tak nebyly dány důvody pro zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku.4. Vrchní soud v Praze přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně dle § 211 a násl. občanského soudního řádu, včetně řízení, jež mu předcházelo, aniž by bylo třeba ve věci nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 o. s. ř.), a uzavřel, že odvolání žalované není důvodné.5. Nejprve odvolací soud odkazuje na rekapitulaci dosavadního řízení ve věci, jak uvedeno již v usnesení ze dne 15. 12. 2021 sp. zn. 6 Cmo 288/2021-217, jímž bylo k odvolání žalované potvrzeno usnesení soudu I. stupně ze dne 4. 8. 2021 o osvobození žalované od placení soudního poplatku za odvolání ve výši 50 %.; žalovaná neuspěšně požadovala plné osvobození od placení soudního poplatku za odvolání. Rozhodnutí současně obsahovalo výzvu k zaplacení zbývající části 50 % soudního poplatku za odvolání Kč 8 492,75, lhůtu k zaplacení a informaci o bankovním spojení na účet soudu I. stupně. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo žalované doručeno dne 9. 2. 2022.6. Žalovaná své tvrzení uvedené v odvolání, že soudní poplatek za odvolání ve stanovené lhůtě zaplatila, neprokázala. V dalších podáních informovala soudy o možnosti mimosoudního vyřízení věci, k čemuž ale nedošlo, a též o důvodech, pro něž zřejmě nedošlo k realizaci platby soudního poplatku. Zde je třeba vycházet z judikované a obecně respektované zásady, že poplatková povinnost je splněna až v okamžiku, kdy platba je v dispozici soudu jako příjemce. Podle sdělení soudu I. stupně z 18. 3. 20222, tedy před předložením věci odvolacímu soudu 24. 3. 2022, nebyla platba od žalované evidována, na účet soudu připsána, i když soud realizaci platby opakovaně ověřoval u ČNB, rovněž dle IBAN a BIC.7. Vzhledem k tomu, že zaplacení soudního poplatku za odvolání ve stanovené lhůtě, a ostatně ani později, nebylo prokázáno, soud I. stupně odvolací řízení zastavil. Takovému rozhodnutí nelze vytknout pochybení, a proto odvolací soud napadené rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné dle § 219 občanského soudního řádu potvrdil; o nákladech odvolacího řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 cit. zákona, jak ve výroku uvedeno, s přihlédnutím k tomu, že žalobci žádné náklady nevznikly.