6 Cmo 54/2021-289 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením č. j. 38 Cm 217/2017-221 ze dne 25. září 2020 Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl návrh, aby soud určil, že veškerá usnesení přijata členskou schůze účastníka dne 15. 9. 2017 jsou neplatná, když zjistil, že tato členská schůze byla neusnášeníschopná a žádná usnesení nepřijala, ve výroku II. určil nicotnými veškerá usnesení přijatá náhradní členskou schůzí účastníka konanou dne 5. 10. 2017 proto, že ji svolala k tomu neoprávněná osoba a svolání schůze bylo i z dalších důvodů nesouladné se stanovami družstva a ve výroku III. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.2. Závěr o nicotnosti veškerých usnesení přijatých náhradní členskou schůzí účastníka konanou dne 5. 10. 2017 soud I. stupně podrobněji odůvodnil ve spojitosti s argumentací vycházející z předchozí členské schůze dne 15. 9. 2017 tak, že podle výsledku dokazování vlastní členskou schůzi účastníka svolanou na den 15. 9. 2017 ani náhradní členskou schůzí účastníka konanou dne 5. 10. 2017 nesvolalo představenstvo družstva, ani osoba či osoby k tomu jinak oprávněné, ale byla svolána členkou , Anonymizováno, , jež v té době nebyla předsedkyní představenstva a nebyla ani členkou představenstva, jakož i Irenou Vološovou, jež nebyla místopředsedkyní představenstva a nebyla ani členkou představenstva a dokonce v té době nebyla ani členkou družstva. Podle zjištění soudu I. stupně , Anonymizováno, nebyla ani osobou pověřenou ke svolání členské schůze ve smyslu ustanovení § 641 odst. 2 ZOK, neboť svolání členské schůze nepředcházela kvalifikovaná žádost členů ve smyslu ustanovení § 639 odst. 3 ZOK, jíž by nebylo vyhověno. Členská schůze tak podle soudu I. stupně byla svolána na den 15. 9. 2017 v rozporu se zákonem a stanovami družstva, protože nebyla svolána tím, kdo k tomu byl oprávněn. Navíc členská schůze účastníka podle soudu I. stupně nebyla svolána v souladu se zákonem a stanovami, neboť pozvánka byla pouze vyvěšena na domovní vývěsce, a v rozporu se zákonem a stanovami nebyla zaslána členům družstva a členové družstva neměli možnost seznámit se s konáním takové členské schůze.3. Po vyhlášení shora uvedeného usnesení a po jeho doručení účastníkům podáním ze dne 15. 10. 2020 doručeným soudu I. stupně téhož dne (č.l. 239), se v zastoupení účastníka advokát účastníka , Anonymizováno, vzdal práva odvolání proti shora uvedenému usnesení soudu I. stupně. Své oprávnění činit procesní úkony v zastoupení účastníka dovozoval z plné moci udělené mu dne 11. 4. 2016 (č.l. 40a) statutárním orgánem zapsaným ve veřejném rejstříku.4. Podáním ze dne 21. 10. 2020, doručeným soudu I. stupně téhož dne (č.l. 246), advokát , právnická osoba, předložil plnou moc udělenou mu dne 20. 10. 2020 osobami nezapsaným ve veřejných rejstřících, jež o sobě tvrdí, že tvoří statutární orgán účastníka. Současně předložil i odvolání účastníka proti shora uvedenému usnesení soudu I. stupně.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, dříve než mohl přistoupit k přezkumu napadeného usnesení, posuzoval uvedené odvolání účastníka z hlediska jeho přípustnosti.6. Odvolací soud svolal jednání za účelem vyšetření okolností vzdání se odvolání a následného podání odvolání účastníkem, když z obsahu spisu je zřejmé, že v rámci účastníka vystupují dvě odlišné skupiny členů, jež o sobě tvrdí, že jsou statutární orgány účastníka.7. Před zahájením jednání o projednání odvolání se k výzvě odvolacího soudu zástupce odvolatele , Anonymizováno, vyjádřil v tom smyslu, že účastník podává odvolání, vzdor dřívějšímu vzdání se odvolání s ohledem na skutečnost, že se účastník stále považuje za osobu subjektivně legitimovanou k podání odvolání. Odvolací soud vzal v úvahu rovněž skutečnost, že před zahájením jednání odvolacího soudu nevyšly najevo žádné skutečnosti, jež by zpochybňovaly oprávnění tehdejšího advokáta účastníka , Anonymizováno, (např. cestou některého z možných právních jednání učiněného vůči soudu) vzdát se v zastoupení svého klienta práva odvolání, byť po udělení plné moci advokátu účastníka , Anonymizováno, dne 11. 4. 2016 došlo v dalším průběhu řízení ke zpochybňování toho, které osoby tvoří představenstvo účastníka.8. Za shora uvedené situace proto odvolací soud učinil dílčí závěr, podle něhož vzdání se práva odvolání účastníkem učiněné podáním ze dne 15. 10. 2020 (č.l. 239) bylo právním jednáním účastníka a tomuto právnímu jednání je nutno přikládat právní účinky předpokládané zákonem (§ 207 o. s. ř.). Proto také odvolací soud za dané konkrétní situace jednání o odvolání účastníka nezahájil a rozhodl podle § 218 písm. b) o.s.ř. o odmítnutí odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č. j. 38 Cm 217/2017-221 ze dne 25. září 2020, když odvolání podal účastník, jenž k podání odvolání není oprávněn.9. Při rozhodování o podaném odvolání odvolací soud vyšel z již uvedeného § 207 o. s. ř. z něhož je zřejmé, že zdát se odvolání je možno jedině vůči soudu, a to až po vyhlášení (vydání) rozhodnutí.10. Z uvedeného plyne, že ten, kdo se účinně vzdá odvolání, ztrácí možnost je podat a podá-li přesto odvolání, odvolací soud je podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítne jako podané neoprávněnou osobou.11. V projednávaném případě odvolací soud neměl pochyb o tom, že advokát účastníka , Anonymizováno, byl oprávněn zastupovat účastníka a v souladu s jemu udělenou plnou mocí ze dne 11. 4. 2016 (č.l. 40a) byl oprávněn vůči soudu vzdát se odvolání po té, co obdržel předmětné rozhodnutí, což také uvedený advokát učinil.12. Bez ohledu na skutečnost, zda skupina členů kolem , Anonymizováno, , tvrdící, že představuje statutární orgán účastníka, byla oprávněna vystupovat v rámci řízení vedle skupiny členů kolem, v rejstříku zapsané, předsedkyně , Anonymizováno, , podle právního názoru odvolacího soudu účastník zákonem předpokládaným právním jednáním se účinně vzdal práva odvolání proti shora uvedenému usnesení soudu I. stupně a z toho důvodu již nemůže odvolání podat znovu.13. Z toho důvodu odvolací soud odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č. j. 38 Cm 217/2017-221 ze dne 25. září 2020 odmítl.14. O nákladech tohoto odvolacího řízení odvolací soud rozhodl v souladu s právní praxí (např. usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 27 Cdo 3260/2017) podle ustanovení § 147 odst. 1 o. s. ř. o separaci nákladů řízení, jež by jinak nebyly vznikly, jestliže je advokát účastníka , Anonymizováno, způsobil svým zaviněním, když přijal plnou moc od osob nezapsaných ve veřejném rejstříku jako statutární orgán účastníka, jejichž postavení v rámci jimi tvrzeného členství v představenstvu účastníka bylo sporné a současně se tyto osoby domáhaly podání odvolání jménem účastníka, ačkoli účastník se tohoto svého práva před tím účinně vzdal.15. Navrhovatelům vznikly v průběhu odvolacího řízení náklady celkem ve výši 7 007 Kč představované náklady na právní zastoupení jeho advokátem dle ustanovení § 6, § 7, § 9, § 12 odst. 4, § 13 a § 14 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. Advokátovi navrhovatelů náleží náhrada podle § 14 odst. 2 AT ve výši ½ z částky 7 440 Kč a dále náhrada cestovného ve výši 1 471 Kč vynaloženého na cestu k jednání odvolacího soudu dne 5. 4. 2022 z , adresa, a zpět osobním automobilem , Anonymizováno, reg. zn. , SPZ, . Zástupce navrhovatelů má rovněž právo na náhradu za promeškaný čas za 6 půlhodin po 100 Kč podle § 14 AT a má právo také podle § 137 odst. 3, odst. 4 o. s. ř. na náhradu za advokátem odvedenou DPH ve výši 1 216 Kč. Naopak advokát nemá právo na režijní paušál, když ten nepřísluší k náhradě, nýbrž pouze k úkonu právní služby.16. Proto bylo rozhodnuto v bodu II. výroku tohoto usnesení tak, že advokát , Anonymizováno, je povinen nahradit navrhovatelům a), b) a c) náklady odvolacího řízení v částce 7 007 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce navrhovatelů.