6 Cmo 6/2022-76 — Vrchní soud v Praze

1. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu se , Jméno navrhovatele, . coby navrhovatel návrhem ze dne 29. září 2021, doručeným soudu I. stupně dne 30. 9. 2021, domáhal znepřístupnění veškerých údajů o členech orgánů spolku, o sídle uvedeném ve veřejném rejstříku a dále všech v minulosti zveřejněných veřejně dostupných listin v sekci sbírka listin. Návrh odůvodnil naléhavým veřejným zájmem s odkazem na § 25 odst. 2 z.v.r., jenž souvisí zejména s převažujícím účelem jeho společensky prospěšné činnosti. Tato spočívá v prosazování a hájení práv a zájmů zvířat po celém světě s tím, že uvedené je nepochybně spjato s oznamováním podezření ze spáchání trestních činů. Navrhovatel se setkává na denní bázi s agresivitou lidí, původně směřovanou vůči zvířatům i vůči navrhovateli. Zmínil, že po zahájení šetření může docházet k ještě závažnější trestné činnosti pramenící z touhy po pomstě navrhovateli.2. V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, jako soud I. stupně zamítl návrh spolku, aby byly veřejnosti znepřístupněny údaje o členech orgánů spolku, o sídle uvedeném ve veřejném rejstříku a všech v minulosti zveřejněných dostupných listin v sekci sbírka listin.3. V odůvodnění soud I. stupně uvedl, že návrh neshledal důvodným, byť nezpochybnil důvody, jež navrhovatele vedly k podání návrhu. Zdůraznil výjimečnost požadovaného rozhodnutí. Dále uvedl, že ze stanov spolku i z návrhu samotného plyne, že členové spolku podávají oznámení o přestupcích či trestných činech v oblasti ochrany zvířat. V takovém případě však osoby, jež takové řízení vyvolají, vstupují do příslušného řízení, ať již jako oznamovatelé nebo svědci a potencionálním agresorům nezůstávají utajeny. Ze stanov podle soudu I. stupně vyplývá, že členové spolku rovněž zastupují ve správních řízeních poškozené osoby (čl. 4.9 - 4.12 stanov), tudíž nemůže být jejich identita utajena již z povahy vykonávané činnosti. Rovněž další činnost spolku je podle soudu I. stupně vysoce kontaktní (petice, semináře, provozování útulku apod.), takže konkrétní osoby se potencionálním agresorům nevyhnou, bez ohledu na to, zda si jejich jména může přečíst ve veřejném rejstříku. Funkce zápisu údajů do veřejného rejstříku podle soudu I. stupně spočívá v právní jistotě a ochraně třetích osob a porušení této transparentnosti je možné jen z velice závažných důvodů. Publicita zápisu ve veřejném rejstříku má podle soudu I. stupně význam např. i z toho důvodu, že spolek přijímá dary a poskytovatelé darů mají právo kontroly, zda osoba, jež pro spolek dar vybírá, je k tomu opravdu pověřena vedením spolku a zda se nejedná např. o podvodníka, zneužívajícího spolek k vlastnímu obohacení. Uvedené lze tak podle soudu I. stupně zjistit nahlédnutím do veřejného rejstříku.4. Znepřístupněním údajů by podle soudu I. stupně potenciální dárci tuto možnost ztratili. Soud I. stupně dále uvedl, že ustanovení § 25 odst. 2 z.v.r. nelze vykládat příliš extenzivně a pokračoval příkladem spolku provozujícího oddíl malé kopané, jež nemůže žádat znepřístupnění údajů z důvodu, že by vedení spolku mohlo být napadáno agresivními fanoušky jiných oddílů, když se s těmito fanoušky setkává každou sobotu na soutěžních zápasech. Naproti tomu spolek, jenž poskytuje finanční a ekonomickou pomoc týraným ženám a dětem před agresivními manželi uvedené podle soudu I. stupně požadovat může. Jeho činnost spočívá v poskytnutí pomoci bydlení či peněz týrané osobě závislé na agresorovi a bez této pomoci by se týraná osoba nemohla k opuštění agresora odhodlat. Členové takového spolku podle soudu I. stupně však nejsou účastni trestního řízení, a potřebné údaje vedou pouze orgány činné v trestním řízení za účasti poškozené osoby, popř. jejího právní zástupce. Znepřístupnění údajů v takovémto případě má svůj smysl, neboť z trestního řízení jména členů spolku nejsou seznatelné. S ohledem uvedené soud I. stupně návrh zamítl.5. Proti usnesení soudu I. stupně podal navrhovatel včasné odvolání (odvolatel) a navrhl, aby odvolací soud změnil usnesení soudu I. stupně a návrhu odvolatele v plném rozsahu vyhověl.6. V odvolání odvolatel rozporoval skutková východiska soudu I. stupně, zejména o vystupování členů spolku v trestních řízeních, o kontaktní činnosti spolku a o vybírání darů členy spolku. Podle odvolatele soud I. stupně nepřihlédl k jeho tvrzení, že se na denní bázi setkává s lidmi, kteří členům spolku vyhrožují a slovně je napadají. Obava členů spolku vykonávat činnost spolku je podle odvolatele založena na skutečných událostech. Soud I. stupně podle odvolatele nesprávně uvedl, že identita členů spolku nemůže být utajena již z povahy vykonávané činnosti. Podle odvolatele se neopírá pouze o povahu své činnosti, ale touto činností vysvětluje důvody, proč jsou členové spolku opakovaně a soustavně ohrožováni osobami nesouhlasícími s činností spolku či osobami v pozici podezřelých či obviněných v trestním řízení.7. Soud I. stupně podle odvolatele vycházel při posouzení návrhu z nesprávných skutečností a východisek. Odvolatel nesouhlasil s argumentací soudu I. stupně, že členové spolku podávají oznámení o přestupcích či trestných činech v oblasti ochrany zvířat a nezůstávají utajeni. Důvodem jeho nesouhlasu je skutečnost, že podle odvolatele v drtivé většině případů v řízení členové spolku vystupují jako oznamovatelé, příp. svědci a spolek nevystupuje jako poškozený, neboť sám žádná zvířata nevlastní a s jednotlivými případy týrání zvířat se pouze setkává v rámci své intenzivní společensky prospěšné činnosti. Podle odvolatele vždy, kdy by se mohl nacházet v postavení svědka, žádá o utajení své totožnosti v rámci trestního řízení postupem podle § 55 odst. 2 zákona 141/1961 Sb. (trestní řád). Podle odvolatele nelze dát za pravdu soudu I. stupně v tom, že jestliže by bylo návrhu na znepřístupnění údajů vyhověno, nebylo by možno totožnost odvolatele v rámci jednotlivých řízení fakticky utajit, když podle odvolatele naopak totožnost členů spolku je v rámci trestních řízení zpravidla utajena.8. V dalším odvolatel poukázal na skutečnost, že neprovádí kontaktní kampaň v rámci např. petic a seminářů, když k podpisu petic dochází v drtivé většině online prostřednictvím webových stránek, byť v některých případech jsou petice předávány spřáteleným organizacím, spolkům, veganským restauračním zařízením atd., jež následně umožňují ve svých prostorách petici podepsat. Proto i v rámci této činnosti podle odvolatele totožnost členů spolku zůstává převážně utajena.9. Odvolatel zdůraznil, že si je vědom toho, že ke kompletní eliminaci nepřijatelných jednání různých osob směřujících proti fungování spolku zřejmě nemůže dojít, avšak záměr odvolatele znepřístupnit údaje o sobě ve veřejném rejstříku představuje efektivní minimalizaci takového rizika, kdy si mnozí agresoři z pohodlí svého domova často mohou najít totožnost členů orgánu spolku včetně jejich sídla a tyto potom cíleně obtěžovat a ohrožovat. Znepřístupněním údajů ve veřejném rejstříku by podle odvolatele k takové efektivní minimalizaci rizika přispělo v souladu s požadavkem veřejného zájmu kladeného zákonem na odvolatele.10. Dále odvolatel poukázal na skutečnost, že nevybírá dary v hotovosti na veřejnosti či jiným obdobným způsobem, když jakékoliv dary ve prospěch spolku jsou poskytnuty výhradně z důvodu charakteru prospěšné činnosti a nikoliv z důvodu toho, kdo spolek zastupuje. Navíc drtivá většina poskytnutých darů ve prospěch činnosti spolku pochází od jeho členů či na základě uzavřených darovacích smluv. Není proto podle odvolatele důvodu, aby případný dárce předem věděl, kdo jsou členy jednotlivých orgánů spolku. Tím spíše, přihlédne-li odvolací soud ke skutečnosti, že spolek provozuje transparentní bankovní účet zveřejněný na svých webových stránkách a každá přispívající osoba si tak může ověřit, zda byl její finanční dar na příslušný účet spolku skutečně připsán.11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu I. stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.12. Odvolací soud předně konstatuje, že navrhovatel coby spolek je zapsán ve spolkovém rejstříku.13. Dle § 25 odst. 2 z.v.r. „Navrhne-li to zapsaná osoba společně s návrhem na zápis a je-li to ve veřejném zájmu, může rejstříkový soud rozhodnout, že se údaje zapsané do veřejného rejstříku o členech orgánů a o sídle zapsané osoby znepřístupní veřejnosti; to neplatí pro obchodní společnosti a družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev (dále jen „obchodní korporace“). Rozhodne-li rejstříkový soud podle věty první, může opis zápisu podle § 3 až 5 obdržet pouze zapsaná osoba nebo ten, kdo na tom má právní zájem, a § 2 odst. 2 se nepoužije. Údaje o členech orgánu odborové organizace se zpřístupní veřejnosti jen na základě písemné žádosti odborové organizace.“14. Dle § 68 odst. 1 z.v.r. navrhne-li to zapsaná osoba společně s návrhem na zápis a je-li to ve veřejném zájmu, může rejstříkový soud rozhodnout, že se listina ukládaná do sbírky listin, ve které jsou