6 Cmo 89/2022-0 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 5. dubna 2022 pod F 133858/2022 se navrhovatel domáhal zápisu osob - Thomas Godratschke a Stephanie Lotter zastupujících právnickou osobu , právnická osoba, při výkonu funkce statutárního orgánu. K návrhu byla připojena plná moc udělená navrhovatelem pro advokáta a úplný výpis z obchodního rejstříku obchodní společnosti , právnická osoba, , která je jediným členem statutárního orgánu navrhovatele – obchodní společnosti , Jméno navrhovatele, .2. V záhlaví uvedeným usnesením soud I. stupně rozhodl tak, že „Návrh na zápis osob - , Anonymizováno, a , Anonymizováno, zastupujících právnickou osobu , právnická osoba, při výkonu funkce statutárního orgánu ze dne 5. dubna 2022 pod Fj 133858/2022/MSPH se zamítá.“3. Své rozhodnutí soud I. stupně odůvodnil tím, že ustanovení § 154 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ) je kogentní povahy a není-li zmocněn zástupce, potom jedná za právnickou osobu člen jejího statutárního orgánu. Ze zákonné dikce podle soudu I. stupně plyne, že má jít o člena statutárního orgánu (o jediného člena), jak napovídá jazykový vklad daného ustanovení, jenž je oprávněn samostatně jednat. Stejně tak může právnická osoba zmocnit pouze jednu fyzickou osobu k tomu, aby ji při výkonu funkce zastupovala.4. Rejstříkový soud proto dospěl k závěru, že pokud je členem statutárního orgánu navrhovatele jiná právnická osoba, potom je možno provést zápis této právnické osoby pouze za současného zápisu osoby zmocněné pro výkon funkce (tj. zápis jediné fyzické osoby zmocněné pro výkon funkce) ve smyslu ustanovení § 25 odst. 1 písm. g) zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen z.v.r.) a ve smyslu § 154 NOZ. Z toho důvodu soud I. stupně návrh na zápis v této části zamítl, když podle jeho názoru je třeba dosavadní zápis ve veřejném rejstříku uvést do souladu s výše uvedenými právními předpisy a navrhnout k zápisu pouze jednu zmocněnou osobu, jež bude oprávněna zastupovat statutární orgán při výkonu funkce.5. Proti usnesení soudu I. stupně podal navrhovatel včasné odvolání a namítal, že:1) Soud I. stupně se omezuje pouze na jazykový výklad uvedených ustanovení a zcela opomíjí úpravu obsaženou v zákoně č. 90/ 2012 Sb. o obchodních korporacích (ZOK).2) Ze samotných ustanovení § 25 odst. 1 písm. g) z.v.r. a z § 154 NOZ nevyplývá povinnost, aby právnická osoba, jež je členem statutárního orgánu zmocnila k zastupování při výkonu své funkce pouze jednu fyzickou osobu a tuto povinnost nelze dovodit pouze použitím jazykového výkladu na základě toho, že zákonodárce v těchto ustanoveních použil jednotné číslo.3) To, že v právní úpravě není jednoznačně řešeno, jestli právnickou osobu může ve voleném orgánu jiné právnické osoby zastupovat více zástupců, vyplývá z komentářové literatury k NOZ i k ZOK a doktrína se k této problematice vyjadřuje jasně.4) Zákonodárce, vědom si nejasností, s účinností od 1. 1. 2021 novelizoval § 46 odst. 3 z ZOK a postavil na jisto, že pouze právnické osoby, jež jsou členy statutárních orgánů kapitálových společností a družstev mají povinnost zvolit si jedinou fyzickou osobu, aby je zastupovala při výkonu funkce člena statutárního orgánu. Ustanovení § 46 ZOK je podle odvolatele navíc speciální úpravou vůči ustanovení § 154 NOZ a zákonodárce i po novele ponechal úpravu osobních společností (jako je odvolatel) v tomto ohledu beze změny. I nadále podle odvolatele platí, že právnická osoba (člen orgánu) je oprávněna zmocnit více zmocněnců pro zastupování v orgánu, což je obdoba většího počtu členů statutárního orgánu, již právnickou osobu ve voleném orgánu zastupují. To podle odvolatele potvrzuje i komentářová literatura a důvodová zpráva k zákonu č. 33/2020 Sb.5) Společnost , právnická osoba, . vedená u stejného rejstříkového soudu, má statutární orgán (resp. způsob jeho jednání) v obchodním rejstříku zapsán stejným způsobem, jako to v návrhu požadoval navrhovatel, přičemž zápis byl povolen dne 14. 3. 2022.6) U osobních společností jsou podle odvolatele členy statutárních orgánů ex lege její společníci. Osobní společnosti se tedy od kapitálových společností odlišují tím, že členové statutárního orgánu jsou právě společníci a je tedy obtížné odlišit výkon společnických práv od výkonu funkce statutárního orgánu.6. Proto odvolatel navrhl, aby odvolací soud změnil odvoláním napadené usnesení tak, že návrhu vyhoví v celém rozsahu.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.8. Odvolací soud vycházel z § 25 odst. 1 písm. g) z.v.r., z něhož je zřejmé, že do veřejného rejstříku se zapíše mj. je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,9. Dále odvolací soud vycházel z § 154 NOZ, z něhož je zřejmé, že je-li členem voleného orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu.10. Odvolací soud vycházel rovněž z § 46 odst. 3 ZOK ve znění zákona č. 33/2020 Sb. účinného od 1.1.2021, z něhož je zřejmé, že je-li členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva právnická osoba, zmocní bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala. Ustanovení občanského zákoníku o důsledcích nezpůsobilosti a ztráty způsobilosti pro výkon funkce se použijí na zástupce obdobně.11. Odvolací soud vycházel dále z důvodové zprávy k zákonu č. 33/2020 Sb. z níž je ve vztahu k § 46 odst. 3 ZOK zřejmé, že změna uvedeného ustanovení zákona vyjasňuje, že právnická osoba, jež je členem voleného orgánu obchodní korporace, musí zmocnit vždy jedinou fyzickou osobu, když do té doby platná úprava NOZ vyvolává spory, kolik zástupců může právnická osoba zmocnit a zda lze uvažovat o jejich společném zastoupení. Vzhledem k tomu, že se podle důvodové zprávy právnická osoba často stává členem kolektivních orgánů kapitálových společností (představenstvo je ze zákona kolektivní orgán; ve společnosti s ručením omezeným je také možno vytvořit sbor jednatelů atd.), bylo navrženo omezit počet zástupců na jediného za účelem omezení12. vzniku sporných situací, kdy by právnická osoba zmocnila ke svému zastupování ve voleném orgánu kapitálové společnosti nebo družstva více fyzických osob a tím se zvětšil počet osob, jež tvoří statutární orgán a snadno by mohla každá z těchto osob projevovat odlišnou vůli.13. Konečně odvolací soud zastává právní názor, podle něhož jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení k právní normě, přičemž obecný soud není vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí odchýlit, vyžaduje-li to některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Při použití a výkladu právních předpisů tak nelze pomíjet jejich účel a smysl, jenž není možné hledat jen ve slovech a větách právního předpisu, neboť v každém z předpisů je třeba nalézat i uznávané právní principy.14. V návaznosti na uvedenou právní úpravu § 46 odst. 3 ZOK a § 154 NOZ v dalším odvolací soud vychází ze skutečnosti, že právnická osoba může být obecně členem voleného orgánu jakékoliv obchodní korporace, pokud to zákon nevyloučí. Aplikace § 46 odst. 3 ZOK na osobní společnosti je vyloučena, což je i posuzovaný případ navrhovatele, coby veřejné obchodní společnosti. Na členství právnické osoby ve voleném orgánu osobní společnosti je tak nutno aplikovat pouze § 154 NOZ.15. Dalším vodítkem pro rozhodnutí odvolacího soudu byla vůle zákonodárce, jenž podle obsahu důvodové zprávy k zákonu č. 33/2020 Sb. v procesu normotvorby upravující volené orgány právnických osob ve vztahu k právnické osobě, jež je členem voleného orgánu jiné právnické osoby vychází z toho, že stávající úprava v občanském zákoníku (tj. § 154 NOZ) umožňuje, aby právnická osoba zmocnila k zastupování více zástupců, což umožňuje i jejich společné zastoupení.16. Podle odvolacího soudu, bylo-li podle důvodové zprávy cílem novely uskutečněné zák. č. 33/2020 Sb. (ve vztahu toliko ke kapitálovým společnostem) čelit vzniku sporných situací, kdy by právnická osoba zmocnila ke svému zastupování ve voleném orgánu kapitálové společnosti nebo družstva více fyzických osob, čímž by se zvětšoval počet osob, které orgán tvoří, nemluvě o tom, že by snadno mohla každá z těchto osob projevovat odlišnou vůli, potom za použití argumentu a contrario nepochybně vyplývá, že uvedené není stanoveno pro všechny obchodní korporace, ale pouze pro korporace výslovně v předmětném ustanovení uvedené. Jinými slovy, uvedené znamená, že se předmětné omezení nevztahuje na osobní společnosti, což je případ posuzované veřejné obchodní společnosti (navrhovatele).17. Na základě uvedeného odvolací soud konstatuje, že chtěl – li by zákonodárce, při vědomí mož