6 Cmo 90/2022-133 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze uvedeným usnesením z důvodu nezaplacení soudního poplatku zastavil odvolací řízení v uvedené věci a náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků. V opravném usnesení byl opraven toliko text poučení o odvolání.2. Podle odůvodnění rozhodnutí se žalovaný odvolal proti rozsudku soudu I. stupně ze dne 13. 4. 2021, jímž mu byla uložena povinnost zaplatit žalobci uplatněnou částku s příslušenstvím a o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. O žádosti žalovaného o osvobození od placení soudního poplatku za odvolání ve výši Kč 2 061 093,- soud I. stupně rozhodl usnesením ze dne 14. 10. 2021, jímž mu osvobození nepřiznal; toto rozhodnutí k odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením č. j. 6 Cmo 309/2021-98 ze dne 14. 1. 2022 potvrdil.3. Na opakovanou výzvu soudu I. stupně k zaplacení soudního poplatku za odvolání, která byla žalovanému doručena 21. 2. 2022, žalovaný znovu požádal o osvobození od placení soudního poplatku. V žádosti uvedl, že mu v jiném řízení byla uložena povinnost zaplatit částku Kč 2 187 888,- a že je proti němu vedeno exekuční řízení. Podle názoru soudu I. stupně ale uvedené důvody nepředstavují nové skutečnosti, které by odůvodňovaly opětovné posouzení žádosti o osvobození od soudních poplatků, tedy které by nastaly až po rozhodnutí o první žádosti žalovaného o osvobození od placení soudních poplatků. Žalovaným uvedená pohledávka existovala již před rozhodnutím, avšak že žalovaný tento závazek ve své první žádosti neuvedl, nečiní z něj novou skutečnost odůvodňující opětovné posouzení jeho žádosti, tak i exekuční řízení nemusí znamenat neschopnost žalovaného soudní poplatek zaplatit, uvádí soud I. stupně v odůvodnění rozhodnutí.4. Soud I. stupně posuzoval žádost žalovaného též dle § 9 odst. 4 písm. c) zák. o soudních poplatcích, podle něhož soud řízení pro nezaplacení soudního poplatku nezastaví, je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma. Podle soudu I. stupně ale aplikace tohoto ustanovení zákona není na místě, neboť se aplikuje pouze za situace, kdy žalovaný je ochoten a schopen soudní poplatek zaplatit, ale zabránila mu v tom jiná událost.5. Proti tomuto rozhodnutí soudu I. stupně podal žalovaný odvolání a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. Soudu I. stupně žalovaný vytýká, že v takto složité věci rozhodoval místo soudce asistent soudce, byť si je vědom zákonné úpravy, podle níž je asistent oprávněn se podílet na rozhodovací činnosti soudu ve vymezeném rozsahu. Podle názoru žalovaného soud I. stupně pochybil, pokud rozhodl o zastavení odvolacího řízení, ačkoli měl znovu rozhodnout o jeho nové žádosti o osvobození. Rovněž žalovaný nesouhlasí s postupem soudu I. stupně, který se nevypořádal s návrhem dle § 9 odst. 4 písm. c) zák. o soudních poplatcích, když žalovaný má v důsledku probíhajících exekucí zablokovaný bankovní účet a soudní poplatek v takové výši nelze zaplatit jinak než převodem z bankovního účtu.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně dle § 211 a násl. občanského soudního řádu, včetně řízení, jež mu předcházelo, aniž by bylo třeba ve věci nařizovat jednání, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.7. V prvním stadiu řízení o osvobození od placení soudního poplatku za odvolání nebylo žádosti žalovaného vyhověno, a proto soud I. stupně znovu vyzval žalovaného k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě do 15 dnů od doručení výzvy, která byla žalovanému doručena 22. 1. 2021. Žalovaný soudní poplatek nezaplatil a znovu požádal žádost o osvobození od placení soudního poplatku za odvolání. Tuto opakovanou žádost odůvodnil tím, že od poslední žádosti mu byla soudem uložena povinnost k zaplacení částky vyšší jak 2 mil. Kč a že je vůči němu vedeno exekuční řízení. To ovšem nepovažoval soud I. stupně za nové skutečnosti, které by nastaly až po prvním rozhodnutí o neúspěšné žádosti žalovaného o osvobození od placení soudního poplatku za odvolání. Podle soudu I. stupně neuvedl žalovaný nové skutečnosti, pro které by měl opětovně posuzovat žádost žalovaného o osvobození od placení soudního poplatku. Dále soud I. stupně posoudil žádost žalovaného dle § 9 odst. 4 písm. c) zák. o soudních poplatcích a uzavřel, že podmínky pro postup dle tohoto ustanovení cit. zákona, tedy že řízení se pro nezaplacení soudního poplatku nezastaví, dány nejsou.8. Se zjištěními soudu I. stupně, právním hodnocením, přijatými závěry a tedy i napadeným rozhodnutím, zastavením odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku za odvolání, se odvolací soud plně ztotožnil. Tak i pokud jde o obsazení soudu, když ve věci rozhodoval dle zákonného pověření asistent soudce. Opakovanou žádost o osvobození soud I. stupně posoudil správně, když po prvním rozhodnutí o neúspěšné žádosti žalovaný vskutku nepřinesl žádné nové skutečnosti, pro něž by bylo třeba jeho žádost o osvobození znovu posuzovat. Zde je možno pouze odkázat na bohatou judikaturu Nejvyššího soudu k opakovaným žádostem tohoto typu, obstrukcím a zneužívání práva. Jestliže tedy soud I. stupně odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastavil, nelze takovému rozhodnutí vytknou pochybení. S nastavenými problémy důležitými pro rozhodnutí se soud I. stupně vypořádal, rozhodnutí řádně odůvodnil, odvolací soud tak pro stručnost v dalším odkazuje na obsah odůvodnění napadeného rozhodnutí.9. Z uvedených důvodů Vrchní soud v Praze napadené rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil, o nákladech odvolacího řízení pak rozhodl dle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 cit. zákona, jak ve výroku uvedeno, s přihlédnutím k tomu, že žalobci žádné náklady v tomto odvolacím řízení nevznikly.