9 Cmo 101/2022-175 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobci se po žalovaném domáhali uložení povinnosti umožnit jim nahlédnutí do zápisu z jednání představenstva družstva, které se konalo dne 27. 10. 2020.2. O žalobě rozhodl soud prvního stupně rozsudkem ze dne 10. 9. 2021 č. j. 38 Cm 1/2021-122 tak, že žalobu zamítl (výrok I.) a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali žalobci odvolání, přičemž žalobce a) jej podal dne 8. 10. 2021 a dne 11. 10. bylo podáno odvolání za žalobkyni b) jejím zástupcem, advokátem (a též duplicitně i za žalobce a/).4. Usnesením ze dne 15. 10. 2021 č. j. 38 Cm 1/2021-131 vyzval soud prvního stupně oba žalobce, aby každý z nich zaplatil samostatně soudní poplatek za podané odvolání ve výši 2 000 Kč.5. Oba žalobci následně podali návrh na osvobození od soudních poplatků6. Soud prvního stupně v záhlaví označeným usnesením nepřiznal žalobcům osvobození od soudních poplatků s odůvodněním, že byli 2x vyzváni k předložení vyplněného prohlášení o majetkových poměrech a výpisů z bankovních účtů za posledních 6 měsíců, aby mohla být jejich žádost přezkoumána dle požadavků § 138 o. s. ř. s tím, že je na žadateli, aby své poměry věrohodným a ověřitelným způsobe prokázal. Vzhledem k tomu, že žadatelé soudu neposkytli potřebnou součinnost, nemohl soud žadatelům osvobození od soudního poplatku přiznat.7. Proti usnesení soudu prvního stupně podali oba žalobci odvolání. V odvolání vznesli v podstatě jedinou a stěžejní odvolací námitku, a to že žalobci vystupují ve svazku nerozlučného společenství - jsou manželé a společní členové družstva, tudíž není žádný důvod, aby každý z nerozlučných společníků platil samostatně soudní poplatek za odvolání ve výši 2 000 Kč, celkem 4 000 Kč, když za podané odvolání má být vyměřen soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Odvolatelé jsou v důchodovém věku a nehodlají zbytečně platit 2 000 Kč, když rozhodnutí je v tomto smyslu nezákonné a zcela svévolné. Navrhli, aby bylo odvoláním napadené usnesení zrušeno. A dále vznesli námitku podjatosti, když odkázali na důvody uvedené v tomto odvolání a „důvody popsané v předchozích podáních“.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.9. Předně, co se týká námitky podjatosti, odvolací soud poukazuje na skutečnost, že o této námitce bylo již pravomocně rozhodnuto usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 18. května 2021, č. j. Nco 55/2021-98, jež nabylo právní moci dne 8. 6. 2021. Proto se odvolací soud opětovně touto námitkou již nezabýval, protože odvolatelé neuvedli žádné nové právně relevantní rozhodné skutečnosti, ostatně sami odkázali na svá předchozí podání.10. K jejich stěžejní odvolací námitce, jež se však nevztahuje k nemajetnosti a nemožnosti uhradit uložený soudní poplatek, odvolací soud uvádí, že v projednávané věci se nejedná o taková společná práva a povinnosti, že by se rozsudek musel vztahovat na oba žalobce (tzv. nerozlučné společenství podle § 91 odst. 2 o. s. ř.), jak dovozují odvolatelé. I když tvrzené společné členství v žalovaném družstvu zakládá společná a nerozdílná práva a povinnosti, neznamená to, že taková práva nemůže v konkrétním případě vykonávat jen jeden z manželů (viz ostatně i čl. 40 odst. 1 stanov družstva, podobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 4. 2017, sp. zn. 26 Cdo 2972/2016).11. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. „Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.“12. Smyslem ustanovení § 138 o. s. ř. je umožnit těm osobám (myšleno i právnickým, tedy i obchodním společnostem), které by pro své majetkové poměry byly vyloučeny z práva na přístup k soudu zaručeného Listinou základních práv a svobod, aby mohly svá práva uplatnit či hájit u soudu. Osvobodit od placení soudních poplatků/soudního poplatku lze jen tehdy, pokud účastník nemá žádnou možnost, jak splnit svou poplatkovou povinnost. Odborná komentářová literatura k tomu uvádí mj. následující: „Platí, že nedostatek prostředků na účtu či v hotovosti zdaleka neznamená nárok na osvobození. Jen mimořádné případy, kdy se poplatník ocitne nezaviněně, a nikoliv například v důsledku svého nezodpovědného podnikání či hospodaření, v celkové nepříznivé situaci, mohou vést k osvobození“ - viz komentář k § 138 odst. 1 o. s. ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení /soudcovský komentář/. Kniha II. § 79 - 180 občanského soudního řádu. Karel Havlíček, 2014.13. Z logiky věci je zřejmé, že pokud někdo žádá o osvobození od soudních poplatků, tak je žádoucí něco tvrdit o majetkových poměrech v tom smyslu, že neumožňují zaplacení stanoveného soudního poplatku, a toto tvrzení doložit odpovídajícími listinami. Přípustné je však i to, že návrh na osvobození od soudních poplatků sice neobsahuje žádné tvrzení o nemajetnosti žadatele, ale již jen ze samotných listin, které jsou k návrhu - žádosti doloženy, je zřejmé, že majetkové poměry navrhovatele - žadatele neumožňují zaplacení soudního poplatku. Nepostupuje-li navrhovatel - žadatel výše uvedeným způsobem, tedy neobsahuje-li návrh na osvobození od soudních poplatků příslušná tvrzení o nemajetnosti žadatele, jež by byla současně doložena příslušnými listinami, resp. není-li návrh doložen listinami, z nichž vyplývají „zvlášť závažné důvody“ ve smyslu § 138 o. s. ř., tedy takové poměry žadatele neumožňující mu uhradit stanovený soudní poplatek, zašle soud žadateli příslušný formulář s tím, že mu stanoví lhůtu, do kdy má prohlášení vyplnit a zaslat soudu zpět s příslušnými přílohami.14. V posuzované věci žadatelé reagovali na soudem zaslaný formulář k vyplnění jejich majetkových poměrů a doložení výpisů z bankovních účtů podáním ze dne 15. 2. 2022, v němž namítli, že požadavek soudu zasahuje do jejich zaručených práv na ochranu osobních údajů. Z obsahu spisu nevyplývá, že by žadatelé zaslali soudu předmětné prohlášení s odpovídajícími listinami. Toto nebylo ostatně ani z jejich strany tvrzeno.15. V obecné rovině platí, že pouze úplné a pravdivé vylíčení rozhodných skutečností, tj. majetkových (a sociálních) poměrů žadatele, jež je současně doloženo odpovídajícími listinami tato tvrzení prokazující, je základní podmínkou pro správné posouzení žádosti ohledně splnění zákonných předpokladů pro osvobození žadatele od soudních poplatků (neplatí to však absolutně a bezvýjimečně). Za použití logického argumentu „a minore ad maius“, že je-li (obecně, nikoliv bezvýjimečně) důvodem nepřiznání osvobození od soudních poplatků neúplné vylíčení (a doložení) rozhodných skutečností pro posouzení žádosti, bránící soudu správné (komplexní) posouzení podmínek pro osvobození, tím spíše je důvodem nepřiznání osvobození zcela absentující vylíčení a doložení rozhodných skutečností pro posouzení splnění předpokladů pro osvobození žadatele od soudních poplatků. Pokud tedy žadatelé soudu pravdivě nesdělí a nedoloží všechny rozhodné skutečnosti pro posouzení osvobození od placení soudních poplatků, tím spíše když nesdělí žádné rozhodné skutečnosti a nedoloží žádné relevantní listiny dokládající splnění podmínek pro osvobození, ačkoliv jej soud k tomu řádně vyzval, tak jako se tomu stalo v posuzovaném případě, sami zabrání (znemožní) soudu, aby mohl správně (komplexně) posoudit, zda jsou u nich dány podmínky pro osvobození od soudních poplatků či nikoliv. Neúplné či žádné vylíčení (a doložení) rozhodných skutečností pro posouzení žádosti jde k tíži žadatelů. Z výše uvedeného pro posuzovaný případ vyplývá, že zcela absentující vylíčení a doložení rozhodných skutečností pro posouzení žádosti, a to i ke dni rozhodování odvolacího soudu, jde k tíži žadatelů - odvolatelů. To znamená, že posuzované žádosti nelze z tohoto důvodu vyhovět ani ke dni rozhodování odvolacího soudu.16. Odvolací soud ze všech výše uvedených důvodů podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.