9 Cmo 124/2022-0 — Vrchní soud v Praze

1. Dle obsahu předloženého spisu soudu prvního stupně sp.zn. L 10191/KSUL se navrhovatel domáhal svým návrhem došlým soudu prvního stupně dne 30. 8. 2022 zápisu spolku s názvem , právnická osoba, , do spolkového rejstříku. Krajský soud v Plzni coby rejstříkový soud (dále též jen „soud“) návrh na zápis spolku , právnická osoba, , sídlem , Adresa navrhovatele, , do spolkového rejstříku zamítl. V odůvodnění uvedl, že lustrací v databázi veřejných rejstříků soud zjistil, že v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, v oddílu A, vložce 70984, je již zapsána společnost , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , identifikační číslo , IČO, . Soud proto na základě zjištěné shody mezi názvem (jménem) spolku navrhovaným k zápisu a již existující obchodní firmou „jiného podnikatele“ dospěl k závěru, že „název je zaměnitelný s obchodní firmou již zapsanou ve veřejném rejstříku“, kdy rozdíl u uvedených subjektů je pouze v dovětku právní formy, což není dostatečně odlišující prvek. Nejsou splněny předpoklady pro zápis spolku, , právnická osoba, , do spolkového rejstříku. Návrh v plném rozsahu v souladu s ust. § 90 odst. 1 z.v.r. zamítl.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání poukázal na to, že soud se ve svém usnesení opírá o údajnou shodu mezi jménem navrhovaným k zápisu a názvem již existující obchodní firmy - , právnická osoba, . Navrhováno je zapsání názvu v podobě „, právnická osoba, “. Slovo „Spolek“ udává nejen právní formu v souladu s § 216 o.z., ale tvoří i neoddělitelnou součást názvu vznikající právnické osoby. Název , právnická osoba, je jednoznačně nezaměnitelný s , právnická osoba, . V úvaze odvolatel vychází mj. i z běžné rozhodovací praxe soudů, kdy běžně zapisují jak název Spolek „název“, tak i „Název“ s.r.o. nebo „Název“ v.o.s. Příklady této praxe jsou uvedeny v příloze 1 odvolání. V roce 2021 zapsal Krajský soud v Plzni , právnická osoba, (IČ , IČO, ), a to i přes to, že od 1. 1. 2014 existuje , právnická osoba, . (IČ , IČO, ). Analogických případů je v obchodním rejstříku k dohledání více. Například: , právnická osoba, (IČ , IČO, ) založený dne 1. 1. 2014 a , právnická osoba, . (IČ , IČO, ) založený dne 2. 4. 2019. Další případy jsou uvedeny v příloze 1. I na základě této skutečnosti se odvolatel domnívá, že pokud slovo „Spolek“ tvoří neoddělitelnou součást názvu, jedná se o dostatečné odlišení nově vznikající právnické osoby od právnické osoby stejné formy již existující. Navrhovatel konstatuje, že nemůže dojít k záměně názvu s již existující obchodní firmou také z důvodu zcela rozdílných předmětů podnikatelské činnosti. , právnická osoba, má dle svých stanov jako hlavní činnost práci s dětmi a mládeží, zejména prostřednictvím organizace volnočasových akcí, turistických výletů a pořádání „jiných podobných akcí“ ve smyslu § 12 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. , právnická osoba, . v zakladatelských dokumentech pouze v obecné rovině uvádí jako předmět podnikání výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.3. Vrchní soud v Praze coby soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.4. Dle § 90 odst. 1 z.v.r. ....rejstříkový soud zkoumá, ...... zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé. Podle § 132 odst. 1 o.z. je jménem právnické osoby její název. Dle druhého odstavce téhož zákonného ustanovení název musí odlišit právnickou osobu od jiné osoby a obsahovat označení její právní formy. Název nesmí být klamavý. Dle § 216 o.z. název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí však zkratka „z. s.“.5. Z hlediska struktury názvu právnické osoby lze lišit tzv. kmen názvu a jeho dodatek. Kmen názvu představuje obsahové jádro názvu, základní informaci, zatímco dodatek obsahuje další informaci k názvu neoddělitelně příslušející. Dodatky lze lišit na obligatorní a fakultativní. Obligatorním dodatkem názvů právnických osob je dodatek označující jejich právní formu. U spolků jsou takovým dodatkem podle § 216 o.z. slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí i zkratka „z. s.“. Nový název právnické osoby se musí lišit od všech již existujících názvů právnických osob a s již existujícími nesmí být shodný nebo zaměnitelný. Název musí vždy jednoznačným způsobem umožňovat identifikaci konkrétní právnické osoby a její odlišení od ostatních právnických osob. Odlišitelnost musí být dostatečná, tedy musí být patrná při vnímání nejen v psané podobě, ale také v podobě zvukové (fonetické). Platí, že zaměnitelné jsou názvy lišící se pouze tou měrou, že při užívání v běžném styku veřejností nejsou vnímány jako odlišné. Uvedené premisy platí obecně, nikoliv však bezvýjimečně.6. Srovnávané názvy právnických osob (obchodní firmy) musí být do té míry rozlišitelné, že ani případný shodný kmen v těchto názvech (obchodních firmách) ještě neznamená absenci jejich rozdílného vnímání třetími osobami. Obecně platí, že k rozlišení názvů právnických osob (pro obchodní korporace je názvem obchodní firma) nepostačí (při shodnosti kmenů) toliko jen rozdílný dodatek označující jinou právní formu právnické osoby. To neplatí v situacích, jsou-li osoby přicházejících s posuzovanými právnickými osobami do styku a mající ve smyslu § 4 odst. 1 rozum průměrného člověka, schopné posuzované názvy dostatečně rozlišit. Z hlediska zaměnitelnosti názvu je relevantním kritériem celkový dojem, kterým působí na třetí osoby - „průměrného člověka“, například na čtenáře, posluchače, resp. osobu potencionálně přicházející do styku s právnickou osobou; u podnikatelů na jejich zákazníky či potencionální obchodní partnery. Posuzování názvů (obchodních firem) srovnávaných právnických osob musí být komplexní, nelze činit izolovaně bez přihlédnutí i k dalším esenciálním náležitostem srovnávaných právnických osob jako je předmět činnosti /podnikání/, teritorium působnosti, apod. Jinak řečeno názvy (obchodní firmy) srovnávaných právnických osob v rámci posuzování jejich (ne)zaměnitelnosti splňují zákonný předpoklad nezaměnitelnosti, zachovají-li si nezbytnou distinktivnost z hlediska jejich širšího posouzení. Je proto třeba přihlédnout i k jejich předmětu činnosti (u podnikatelů k předmětu podnikání), jakož i teritoriu, na němž je činnost vyvíjena. Je-li totiž potencionální okruh osob přicházejících do styku s oběma posuzovanými, tj. srovnávanými právnickými osobami (z hlediska jejich zaměnitelnosti) zcela rozdílný či jen částečně se překrývající, má to stěžejní vliv na závěr o pravděpodobnosti záměny. Ostatně k obdobným závěrům jako odvolací soud dospěl i Nejvyšší soud, jenž v usnesení ze dne 13. 3. 2019 sp.zn. 29 Cdo 5758/2016 výslovně uvedl následující: „Vliv na závěr o (ne)zaměnitelnosti názvu právnické osoby (obchodní firmy podnikatele) pak má (může mít) i předmět činnosti (podnikání), jakož i teritorium, na němž je tato činnost (podnikání) vyvíjena. Není-li totiž okruh osob (zákazníků), přicházejících s posuzovanými právnickými osobami do styku, alespoň částečně shodný, snižuje se pravděpodobnost záměny jejich názvů (srov. opět rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3394/2017).“7. Výše uvedené promítnuto do posuzované věci znamená následující. Z hlediska posouzení jen samotné podoby názvu k zápisu navrženého spolku: „, právnická osoba, “ do spolkového rejstříku a do obchodního rejstříku již zapsané obchodní společnosti „, právnická osoba, .“, platí, že celé slovo s určitým obsahem - „spolek“ (označující právní formu právnické osoby) a ještě uvedené na prvním místě v názvu předmětné právnické osoby, vyvolává u průměrné osoby nepochybně jiný celkový dojem, než kdyby se jednalo o zkratku z.s. U již zapsané obchodní společnosti „, právnická osoba, .“ je dodatek vyjadřující právní formu uveden až na druhém místě a navíc jen ve zkratce.8. Z hlediska jejich případné zaměnitelnosti - stran dalších kritérií, k nimž je třeba též přihlédnout, aby bylo posouzení komplexní, je podstatné, že se jedná o zcela rozdílné subjekty z hlediska jejich právní povahy, resp. právní formy. Zatímco k zápisu navržená právnická osoba je spolkem (zapisujícím se do spolkového rejstříku), jehož hlavní činností je dle stanov práce s dětmi a mládeží, zejména prostřednictvím organizace volnočasových akcí, turistických výletů…, se sídlem nacházejícím se v obvodu Krajského soudu v Plzni, druhá srovnávaná právnická osoba je již zapsaná obchodní společnost „, právnická osoba, ., tedy podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku, mající ve stanovách předmět podnikání: „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, se sídlem nacházejícím se v obvodu Městského soudu v Praze, přičemž se jedná o obchodní společnost s 27 společníky ukrajinské státní příslušnosti. Z uvedeného je zřejmé, že potencionální okruh osob přicházejících do styku s oběma srovnávanými právnickými osobami je zcela rozdílný. To znamená, že z tohoto hlediska je pravděpodobnost možné z