9 Cmo 22/2022-24 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního rozhodl tak, že „Městský soud v Praze vyslovuje svoji místní nepříslušnost.“ (výrok I.), „Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Krajskému soudu v Hradci Králové jako soudu místně příslušnému.“ (výrok II.). V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) uvedl, že žalobci se podanou žalobou domáhají po žalovaném zaplacení žalobní částky s příslušenstvím z titulu náhrady škody, které měl jako jednatel způsobit porušením péče řádného hospodáře. Dále soud citoval příslušná zákonná ustanovení (§ 11 odst. 1 o. s. ř., § 9 odst. 2 písm. f) o. s. ř., § 84 o. s. ř., § 85 odst. 1 o. s. ř. a § 85a o. s. ř. a § 105 odst. 1 o. s. ř.) s tím, že Městský soud v Praze dovozuje, že ve věci není místně příslušný, neboť žaloba směřuje proti žalovanému, který má bydliště v , Anonymizováno, . S ohledem na to, že žalovaný má bydliště v , Anonymizováno, , tedy v obvodu Krajskému soudu v Hradci Králové, je tento soud také místně příslušným k projednání této věci. Z tohoto důvodu vyslovil soud podle § 105 odst. 2 o. s. ř. svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení postoupí věc Krajskému soudu v Hradci Králové jako soudu příslušnému.2. Proti usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku II. podal žalovaný včasné odvolání. Uvedl, že se neztotožňuje se závěrem soudu, že místně příslušným soudem je Krajský soud v Hradci Králové. Městský soud v Praze opřel tento svůj závěr výhradně o skutečnost, že žalovaný má evidované místo trvalého pobytu na adrese , adresa, , jež patří do obvodu Okresního soudu v Náchodě, resp. Krajského soudu v Hradci Králové. S odkazem na ustanovení ust. § 85 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 85a o. s. ř. dovodil, že rozhodující skutečností pro určení místní příslušnosti soudu je „bydliště“ žalovaného, jímž může, ale nutně nemusí, být adresa trvalého pobytu. Bydlištěm se totiž rozumí místo pobytu fyzické osoby, ve kterém se (fakticky) zdržuje s úmyslem zdržovat se tam trvale. Dle odvolatele je takovým místem v jeho případě bydliště nacházející se na adrese: , Adresa žalovaného, , tj. spadající do obvodu Okresního soudu Praha - východ, resp. Krajského soudu v Praze. Toto své tvrzení doložil vyúčtováním služeb za užívání příslušného bytu nacházejícím se v budově na dané adrese a vystaveným na jeho jméno. Současně odvolatel zdůraznil, že zachování místní příslušnosti v Praze považuje i za jsoucí v souladu se zásadou hospodárnosti řízení a vhodnosti, když sídla všech žalobců se nacházejí na území Prahy, právní zástupkyně žalobců sídlí v Praze a právní zástupkyně žalovaného má bydliště v Praze. I z tohoto pohledu se tak jeví jako neekonomické, aby účastníci řízení, jejich právní zástupkyně a v úvahu připadající svědci byli nuceni cestovat z Prahy do Hradce Králové a vynakládat v souvislosti s tím nadbytečné výdaje. Navrhl změnit odvoláním napadený výrok II. tak, že se věc postupuje Krajskému soudu v Praze jako místně příslušnému.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu (výroku II.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.4. Dle § 84 k řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.5. Dle § 9 odst. 2 písm. f) o. s. ř. jsou příslušné k projednání a rozhodnutí předmětné věci v prvním stupni krajské soudy.6. Dle § 85a o. s. ř. je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.7. Dle § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů.8. Dle § 80 odst. 1 věta první o.z. člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu.9. Z ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř., a to již jen z jeho doslovného znění vyplývá, že pojem bydliště a místo trvalého pobytu (evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel) nejsou z pohledu zákonodárce totožnými pojmy, resp. že místo (adresa) bydliště účastníka a místo jeho trvalého pobytu podle zákona o evidenci obyvatel mohou být sice jedním - totožným místem nacházejícím se na stejné adrese, ale může se jednat i o místa rozdílná. Bydliště je přitom pojem, který je třeba vykládat na základě § 80 o.z. Občanský zákoník stanoví i vyvratitelnou domněnku bydliště, a to v § 80 odst. 2 o.z., podle něj nemá-li člověk bydliště, považuje se za ně místo, kde žije….. Z právní úpravy tedy vyplývá zájem zákonodárce na tom, aby měl žalovaný soud co nejblíže místu, kde skutečně bydlí - v případě fyzické osoby (což je posuzovaný případ), popř. kde sídlí (u právnické osoby). Ke shodným závěrům jako odvolací soud ostatně dospěla i odborná právní teorie v komentářové literatuře - viz komentář k § 85 o.s.ř.: „Hlediskem, od něhož se odvíjí určení obecného soudu žalovaného, je vždy skutečnost, která zakládá (pokud možno) trvalý místní poměr žalovaného účastníka řízení ke konkrétnímu soudu; záměrem je, aby žalovaný měl ke svému soudu „blízko“ rozuměno v územním (místním) smyslu. Tím se naplňuje tradiční zásada obecného soudu žalovaného, podle níž žalovaný má „právo“, aby řízení proti němu bylo vedeno u jeho domácího soudu… To, že bydlištěm se rozumí místo, v němž fyzická osoba bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat, vyslovila judikatura v minulosti opakovaně a konstantně. V rozsudku ze dne 2. 6. 2005 pod sp. zn. 30 Cdo 444/2004 vyslovil Nejvyšší soud, že obsah pojmu „bydliště“ není totožný s obsahem pojmu „trvalý pobyt“, kterého užívají předpisy správního práva upravující evidenci obyvatel….“ in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha II. § 79 - 180 občanského soudního řádu. Karel Havlíček, ed. 2014.10. V posuzovaném případě žalovaný v rámci odvolacího řízení doložil své tvrzení o svém „bydlišti“ (ve smyslu § 85 odst. 1 o. s. ř.) v , adresa, , a to vyúčtováním služeb panu , adresa, za rok 2020, jež se váže k bytu č. 6 na adrese , adresa, . Z toho lze dovodit, že jeho bydlištěm je místo právě na této uvedené adrese a nikoliv adrese , adresa, , na základě které dovodil soud prvního stupně místně příslušným Krajský soud v Hradci Králové.11. Dle zákona č. 6/2002 Sb. spadají , adresa, do obvodu Okresního soudu Praha-východ, resp. do obvodu Krajského soudu v Praze. Z toho - ve spojení s výše uvedeným, vyplývá, že místně příslušným soudem žalovaného je Krajský soud v Praze a nikoli Krajský soud v Hradci Králové.12. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku II., podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.