§ 105 OSR – Místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného…
Občanský soudní řád · 99/1963 Sb. · § 105 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 105 občanského soudního řádu stanovuje, kdy a za jakých podmínek soud zkoumá svou místní příslušnost a jak postupuje, pokud zjistí, že není místně příslušný.
§ 105
(1) Místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání podle § 114c. Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl-li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz, evropský platební rozkaz nebo rozkaz k vyklizení. Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle § 114c, a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním a jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem.
(2) Vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
(3) Jestliže soud, jemuž byla věc postoupena, s postoupením nesouhlasí, předloží ji k rozhodnutí, pokud otázka příslušnosti nebyla již rozhodnuta soudem odvolacím, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který věc postoupil.
(4) Namítne-li účastník řízení včas a důvodně nedostatek místní příslušnosti, postupuje soud obdobně podle odstavců 2 a 3; jinak námitku usnesením zamítne.
Paragraf 105 občanského soudního řádu stanovuje, kdy a za jakých podmínek soud zkoumá svou místní příslušnost a jak postupuje, pokud zjistí, že není místně příslušný.
Co to znamená v praxi
Soud zkoumá svou místní příslušnost jen na začátku řízení, konkrétně do skončení přípravného jednání, nebo před prvním jednáním o věci samé, či před vydáním rozhodnutí bez jednání.
Výjimkou jsou platební rozkazy (včetně elektronických a evropských) a rozkazy k vyklizení, u kterých se tato omezení pro zkoumání místní příslušnosti neuplatní.
Pokud soud zjistí, že není místně příslušný, postoupí věc jinému, příslušnému soudu, nebo ji předloží Nejvyššímu soudu, pokud s postoupením nesouhlasí soud, kterému byla věc postoupena.
Účastník řízení může namítnout nedostatek místní příslušnosti, ale musí tak učinit včas, a to při svém prvním úkonu v řízení.
Na co si dát pozor
Pokud účastník včas a důvodně namítne nedostatek místní příslušnosti, soud postupuje stejně jako v případě, kdy by sám zjistil svou nepříslušnost.
Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k úkonům a rozhodnutím provedeným před věcně nepříslušným soudem.