9 Cmo 83/2022-20 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Řízení se zastavuje.“ (výrok I.) a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.) a vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč navrhovateli (výrok III.). Soud prvního stupně (dále též jen „soud“) své rozhodnutí o zastavení řízení odůvodnil s odkazem na § 104 odst. 2 o. s. ř. tím, že ani přes výzvu soudu (obsahující poučení o možnosti zastavení řízení) nedoložil, že návrh zrušení spolku s likvidací a jmenování likvidátora byl podán osobu k takovému úkonu řádně zmocněnou či osobu oprávněnou za navrhovatele jednat. Výrok II. odůvodnil tím, že žádnému dalšímu účastníkovi náklady řízení nevznikly. Výrok III. odůvodnil ustanovením § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále též jen z.s.p.).2. Proti usnesení soudu prvního stupně jen ohledně výroku III. podal navrhovatel včasné odvolání. Namítl, že ve smyslu § 11 odst. 1 písm. j) z.s.p. jsou veškeré věci týkající se zápisu údajů o spolku osvobozeny od soudního poplatku. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud změnil odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně (tj. ve výroku III.) a rozhodl o vrácení celého soudního poplatku.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť ne z odvolatelem namítaného důvodu.4. Předně odvolací soud uvádí, že odvolatelem uváděné zákonné ustanovení, z něhož dovozuje své osvobození od placení soudního poplatku, na posuzovaný případ vůbec nedopadá, neboť se týká zápisů údajů do spolkového rejstříku, jež však není předmětem tohoto řízení. Tím je řízení ve statusových věcech právnických osob - viz § 85 písm. a) z.ř.s., přičemž s řádně podaným návrhem na zrušení spolku je spojena poplatková povinnost.5. Dle § 10 odst. 1 z.s.p. „Soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen.“6. Z citovaného ustanovení vyplývá, že pokud došlo k zaplacení poplatku, aniž by k tomu byl zákonný důvod, je soud, který poplatek vybral, povinen takový poplatek vrátit.7. Dle § 10 odst. 2 z.s.p. „Soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena.“8. Toto ustanovení rozvíjí předchozí ustanovení, resp. výslovně pokrývá vrácení nedůvodně zaplaceného poplatku či přeplatku v případech, kdy se jedná o platbu na základě nesprávné výzvy nebo nesprávného rozhodnutí soudu.9. Dle § 10 odst. 3 z.s.p. „…Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.“10. Z posléze citované části zákona vyplývá, že pokud je návrh na zahájení řízení odmítnut, a to ještě před zahájením prvního jednání, resp. před vydáním rozhodnutí o věci samé, je-li v daném případě rozhodováno bez jednání (§ 10 odst. 5 z.s.p.), má poplatník nárok na vrácení zaplaceného poplatku v plné výši.11. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření, ... Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.12. Dle obsahu předloženého soudního spisu sp. zn. 72 Cm 200/2021 se navrhovatel svým návrhem ze dne 29. 9. 2021 domáhá zrušení právnické osoby - tj. spolku , Jméno navrhovatele, s likvidací a jmenování , Anonymizováno, likvidátorem předmětného spolku. Soud prvního stupně navrhovatele usnesením ze dne 17. prosince 2021 č. j. 72 Cm 200/2021-4 vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč dle položky 4 bodu 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků. Navrhovatel soudní poplatek zaplatil v požadované výši dne 3. 1. 2022, jak vyplývá ze „záznamu o složení“ na č.l. 5.13. Dále z obsahu soudního spisu vyplývá, že soud prvního stupně 3 měsíce po učinění první výzvy k zaplacení soudního poplatku usnesením ze dne 17. března 2022 č. j. 72 Cm 200/2021-6 vyzval navrhovatele, aby ve stanovené lhůtě doložil oprávnění paní Lucie Hlaváčkové jednat za navrhovatele, když tato skutečnost nebyla soudu doložena řádnou plnou mocí a ani nebyla patrna ze spolkového rejstříku. Odvoláním nenapadeným výrokem I. bylo předmětné řízení zastaveno právě z důvodu nedostatku podmínky řízení, když nebylo soudu doloženo, že osoba, která jedná za navrhovatele, je oprávněna za něj jednat.14. V daném případě soud prvního stupně pochybil, pakliže vyzval navrhovatele prvně k zaplacení soudního poplatku a až následně se začal zabývat nedostatkem podmínky řízení spočívající v nedoložení toho, že osoba-jednající za navrhovatele, nedoložila soudu své oprávnění za něj jednat. Správně má být postup soudu zcela opačný, prvně je soud povinen zkoumat splnění podmínek řízení a teprve jsou-li splněny, pak vyzývat k zaplacení soudního poplatku, jedná-li se o návrh, s nímž zákon spojuje vznik poplatkové povinnosti. Vznik poplatkové povinnosti je spojen s určitým a tedy projednatelným návrhem. Byl-li by soudní poplatek zaplacen navrhovatelem v případě podání neprojednatelného návrhu a nedošlo-li by k odstranění tohoto nedostatku návrhu, tak by soud kromě odmítnutí návrhu rozhodl dále dle § 10 odst. 3 z.s.p. o vrácení soudního poplatku v plné, tedy nekrácené výši.15. Výše uvedené promítnuto do posuzované věci znamená, že soudní poplatek byl zaplacen na základě nesprávné výzvy soudu, tudíž byl soud povinen rozhodnout o vrácení zaplaceného soudního poplatku v plné, tedy nekrácené výši dle § 10 odst. 2 z.s.p., což se nestalo.16. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.