9 Cmo 87/2022-126 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným Okresnímu soudu v Pardubicích dne 2. 12. 2020 se navrhovatelka vůči , Anonymizováno, , , adresa, (dále jen „společenství“), opraveným podáním ze dne 20. 3. 2021, domáhala, aby soud rozhodl, že usnesení shromáždění společenství mimo zasedání (hlasovací lístky rozeslány 13. 10. 2020), kterým byla schválena „realizace výstavby balkonů“, je neplatné.2. Usnesením ze dne 19. 7. 2021, č. j. Ncp 41/2021-57, rozhodl Vrchní soud v Praze, že k projednání věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy, a věc postoupil Krajskému soudu v Hradci Králové.3. Usnesením ze dne 23. 9. 2021, č. j. 54 Cm 140/2021-62, vyzval Krajský soud v Praze - pobočka v Pardubicích (dále jen „soud prvního stupně“) navrhovatelku k úhradě soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Usnesení jí bylo doručeno 30. 9. 2021.4. Usnesením ze dne 1. 2. 2022, č. j. 9 Cmo 6/2022-89, potvrdil Vrchní soud v Praze usnesení soudu prvního stupně ze dne 26. 11. 2021, č. j. 54 Cm 140/2021-78, kterým navrhovatelce nebylo přiznáno osvobození od soudního poplatku. Usnesení odvolacího soudu doručil soud prvního stupně navrhovatelce s přípisem, že jí lhůtu k zaplacení soudního poplatku prodlužuje o deset dnů. Usnesení s přípisem bylo navrhovatelce doručeno dne 25. 2. 2022 do její datové schránky.5. Soud prvního stupně napadeným usnesením zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku (výrok I.) a společenství přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 8 228 Kč (výrok II.).6. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, ve kterém uvedla, že má za to, že ve věci by se mohlo jednat o trestný čin, a proto by řízení nemělo být zastaveno. Proto zároveň navrhla, aby do řízení vstoupilo státní zastupitelství. Podle navrhovatelky bylo schválení výstavby balkonů dosaženo podvodem. Vzhledem k rostoucím cenám stavebních prací a stavebního materiálu by náklady na výstavbu balkonu činily cca 500 000 Kč, což při 5% úroku a 20 letech splácení úvěru činí 4 167 Kč splátky na jeden byt. Vzhledem k rostoucí inflaci by někteří členové společenství nemuseli mít prostředky na úhradu pravidelných plateb a skončili by v exekuci. Zejména se jedná o dva členy pokročilého věku, které by státní zastupitelství mělo chránit. Navrhovatelky brojila také proti výroku o nákladech řízení s tím, že řízení vlastně ani nezačalo, a proto nemůže být k tíži navrhovatelky (neprávničky zastoupené neprávničkou), že návrh byl podán k věcně nepříslušnému soudu a v rámci řešení otázky věcné příslušnosti se o návrhu dozvědělo i společenství. Navíc si zástupce společenství účtuje dva úkony právní služby, ale navrhovatelka neobdržela žádné jeho vyjádření.7. Společenství ve svém vyjádření navrhuje potvrzení napadeného usnesení s tím, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud řízení pro neplacení soudního poplatku zastavil. Ke vstupu státního zastupitelství do řízení nejsou splněny podmínky. Podezření z trestného činu je vyfabulované. Navrhovatelka nechápe rozdíl mezi civilním a trestním řízením. K otázce nákladů řízení potom společenství upozorňuje na to, že řízení se zahajuje již podáním návrhu, že navrhovatelce nic nebránilo nechat se zastoupit advokátem a že zastoupení společenství bylo účelné, neboť společenství nemohlo vědět, že navrhovatelka soudní poplatek nezaplatí.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné jen částečně.9. Odvolací soud předesílá, že řízení o neplatnosti rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a má charakter řízení nesporného. Z toho plyne také označení účastníků řízení v záhlaví.10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.11. K postupu soudu prvního stupně lze podotknout, že není-li žádosti o osvobození od soudního poplatku vyhověno, má soud poplatníka znovu vyzvat k zaplacení soudního poplatku, stanovit mu k tomu lhůtu a poučit jej o následcích nezaplacení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. 30 Cdo 825/2019, uveřejněné pod R 1/2020 Sbírky soudních usnesení a stanovisek). Taková výzva má mít povahu usnesení, což v projednávané věci neměla, neboť soud prvního stupně vyzval navrhovatelku k úhradě soudního poplatku přípisem ze dne 18. 2. 2022, který navíc neobsahoval poučení o následcích nezaplacení soudního poplatku.12. Odvolací soud však přihlédl k tomu, že navrhovatelka byla o následcích nezaplacení soudního poplatku poučena již v předchozím usnesení soudu prvního stupně z 23. 9. 2021, č. j. 54 Cm 140/2021-62, a z jejího odvolání vyplývá, že si byla následku nezaplacení v podobě zastavení řízení vědoma a soudní poplatek zaplatit nehodlá. Za této situace považuje odvolací soud další výzvy k zaplacení soudního poplatku za nadbytečné a formalistické (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2022, sp. zn. 30 Cdo 21/2022).13. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil, neboť je věcně správné (§ 219 o. s. ř.).14. K návrhu navrhovatelky na vstup státního zastupitelství do řízení odvolací soud uvádí, že rozhodnutí do řízení vstoupit je podle § 35 o. s. ř. a § 8 odst. 1 z. ř. s. na úvaze státního zastupitelství samotného. Ve spise je přitom záznam o tom, že státní zástupce do spisu nahlédl. Podnět navrhovatelky tedy státní zastupitelství obdrželo. V projednávané věci navíc státní zastupitelství nemůže podat návrh (§ 8 odst. 2 z. ř. s.), a proto by ani vstup státního zastupitelství do řízení nemohl odvrátit jeho zastavení pro nezaplacení soudního poplatku navrhovatelkou. Otázkou, zda byl spáchán trestný čin, se potom v projednávané věci zabývat nelze. Má-li navrhovatelka takové podezření, může se obrátit na policii nebo státní zastupitelství.15. Podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Soud prvního stupně správně uzavřel, že navrhovatelka zavinila zastavení řízení tím, že nezaplatila soudní poplatek, a je tak povinna zaplatit společenství jeho účelně vynaložené náklady. Společenství je třeba přisvědčit v tom, že řízení se zahajuje již podáním návrhu (§ 79 odst. 1 věta první o. s. ř.) a již od podání návrhu tak účastníkům mohou vznikat náklady spojené s účastí v řízení. Kdokoli podá soudu návrh, musí si být vědom rizika, že v případě procesního neúspěchu nahradí náklady ostatním účastníkům řízení, včetně nákladů vyvolaných podáním návrhu k věcně nepříslušnému soudu.16. Navrhovatelka však v odvolání správně podotkla, že od společenství neobdržela žádné vyjádření, neboť společenství žádné podání ve věci samé neučinilo. Právní zástupce společenství učinil v řízení před soudem prvního stupně jen jeden úkon právní služby, za který mu podle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, náleží odměna, a to převzetí a přípravu zastoupení. Součástí tohoto úkonu je i seznámení se se spisem, které jako samostatný úkon právní služby účtovat nelze (s výjimkou studia spisu po skončení vyšetřování podle § 11 odst. 1 písm. f/ advokátního tarifu, o které v projednávané věci nejde). Náklady společenství tak sestávají za. odměny za zastupování advokátem spočívajícím v 1 úkonu právní služby ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 3 100 Kč,b. 1 režijního paušálu podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč,c. náhrady za 21 % DPH ve výši 714 Kč.17. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. podle § 220 odst. 1 per analogiam (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod R 17/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) změnil tak, že společenství přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 4 114 Kč.18. Předmětem odvolacího řízení byly dva výroky napadeného usnesení, přičemž v případě výroku o zastavení řízení bylo plně úspěšné společenství, v případě výroku o nákladech řízení byla navrhovatelka úspěšná z jedné poloviny. Celkově tak navrhovatelka má v odvolacím řízení jen čtvrtinový úspěch, pročež je podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. povinna nahradit společenství polovinu jeho nákladů, které celkem činí 2 235,50 Kč a sestávají za. odměny za zastupování advokátem spočívajícím v 1 úkonu o poloviční hodnotě (vyjádření k odvolání proti procesnímu rozhodnutí) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 1 550 Kč,b. 1 režijního paušálu podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč,c. náh