12 Cmo 29/2023-51 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně v bodě I. výroku odmítl podání žalobce ze dne 26. 6. 2020 a v bodě II. výroku rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podle odůvodnění se žalobce v podání ze dne 26. 6. 2020, jímž se domáhal vydání směnečného platebního rozkazu, uvedl, že je řádným majitelem směnky vlastní vystavené 23. 6. 2017, na řad žalobce, na směnečnou sumu 60 000 Kč, s datem splatnosti 27. 6. 2017 v Praze. Podání (žaloba) vykazovala vady, žalobní tvrzení ani petit nebyly určité a žalobce přes výzvu soudu vytčené vady v soudem stanovené lhůtě, opakovaně k jeho žádosti prodlužované, neodstranil. Nereagoval ani na výzvu soudu, zda s ohledem na svůj zdravotní stav navrhuje řízení přerušit, s tím, že by to musel doložit.2. Soud prvního stupně postupoval podle § 43 odst. 2 o. s. ř. a podání žalobce odmítl.3. Žalobce v odvolání proti usnesení uvedl, že má za to, že potřebné údaje soudu poskytl a neví, proč byla žaloba soudem zamítnuta. Dlouhodobě se léčí z nádorového onemocnění, nachází se v nemocničním zařízení, odkud by měl být příští týden propuštěn a poté podívá se na příslušnou složku.4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.).5. Obsahové náležitosti návrhu na zahájení řízení (žaloby) upravuje § 79 o. s. ř. Kromě obecných náležitostí musí obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z ní patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení. Rozhodujícími skutečnostmi se rozumí údaje, nezbytné k tomu, aby bylo zřejmé, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobní petit, vymezující, čeho se žalobce domáhá, musí být úplný, určitý a srozumitelný. Soud musí za řízení zcela přesně vědět, o čem má jednat a rozhodnout, protože až na výjimky (§ 153 odst. 2 o. s. ř.) nesmí účastníkům přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti, než je navrhováno. Vymezení obsahu práv a jim odpovídajících povinností, jejichž splnění se žalobce domáhá (včetně předmětu plnění), musí být provedeno tak jednoznačně, aby po jeho převzetí do výroku soudního rozhodnutí mohl být nařízen a proveden výkon rozhodnutí. Pokud podání neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo je nesrozumitelné nebo neurčité, vyzve soud účastníka k jeho doplnění ve lhůtě, kterou mu určí a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne a k ostatním podáním nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen. Výzva soudu k odstranění vad podání musí vymezovat, v čem je podání neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité, poučení, jak je třeba opravu nebo doplnění provést, a poučení o tom, že podání bude odmítnuto, jestliže nebude včas opraveno nebo doplněno.6. V projednávané věci z obsahu spisu zjistil, že žalobce v podání ze dne 26. 6. 2020, označeném jako návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, jako účastníky označil žalobce , Jméno žalobce, a , Jméno žalovaného, . Podle žalobních tvrzení je žalobce majitelem vlastní směnky, vystavené v Praze dne 23. 6. 2017 žalovaným na řad žalobce, na směnečný peníz 60 000 Kč, splatné dne 27. 6. 2017 v Praze ovšem s tím, že na směnce je uveden a jako avalista podepsán žalovaný 2). V žalobním petitu se žalobce domáhá vydání směnečného platebního rozkazu, podle něhož „ žalovaný a žalovaný 2) je povinen společně nerozdílně zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 60 000 Kč spolu s úrokem ve výši 6% z uvedeného směnečného peníze od 27. 6. 2017 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 1/3 procenta, tj. ve výši ….. Kč a náklady řízení za soudní poplatek, to vše do tří dnů ode dne doručení směnečného platebního rozkazu“. Z uvedeného vyplývá, že návrh je nesrozumitelný, pokud jde o osoby žalované. V záhlaví uvádí žalobce jako žalovaného , Jméno žalovaného, , podle žalobních tvrzení a petitu se však domáhá plnění na , Anonymizováno, a dále na žalovaném 2), jehož osoba není nijak identifikována a která jako účastník na straně žalované není v žalobním návrhu ani uvedena. Žalobní petit je neurčitý co do části nároku, výše směnečné odměny, jejíhož zaplacení se žalobce domáhá.7. Soud postupoval zcela v souladu s § 43 odst. 1 o. s. ř., když žalobce vyzval k opravě a odstranění vad žaloby. Ve výzvě řádně specifikoval, v čem je podání nesrozumitelné, jaké vady je třeba odstranit a poučil žalobce, jak je třeba opravu a doplnění provést a v jaké lhůtě. Řádně jej také poučil o důsledcích spojených s nesplněným výzvy, spočívajících v odmítnutí podání (§ 43 odst. 2 o. s. ř.). Následně soud lhůtu k odstranění vad žalobci k jeho žádosti, doložené lékařskými zprávami a dalšími listinami, prodloužil do 23. 4. 2021 a k další žádosti žalobce ze dne 23. 4. 2021 ji fakticky prodloužil opětovně. V reakci na výzvu soudu ze dne 17. 8. 2021, že je třeba doložit závažné důvody, pro které byla opakovaně prodlužována lhůta k odstranění vad žaloby, pokud nadále trvají, žalobce v podání dne 1. 9. 2021 sdělil, že lékařská potvrzení získá až po dalších vyšetření plánovaných na září, nicméně soudu ničeho nedoložil a nereagoval ani na další výzvu soudu ze dne 7. 1. 2022. Ničeho nedoplnil ani v odvolacím řízení a za dobu od doručení první výzvy dne vady podání neodstranil, přestože byl soudem přesně a srozumitelně poučen o tom, jaké vady žaloba vykazuje a jakým způsobem má při jejich odstranění postupovat.8. Soud prvního stupně tedy zcela v souladu s § 43 odst. 2 o. s. ř. podání žalobce odmítl. V důsledku neodstraněných vad návrhu (nesrozumitelnost návrhu, pokud jde o počet účastníků na straně žalované, neurčitost žalobního petitu) nelze v řízení pokračovat. Skutečnost, že žalobce nepředložil prvopis směnky by vylučovala možnost ve věci rozhodnout směnečným platebním rozkazem (§ 175 odst. 1 o. s. ř.), sama o sobě by však důvodem pro odmítnutí žaloby být nemohla a nebránila by, nebylo-li by dalších vad, nařízení jednání. Ostatní vytčené a neodstraněné vady však neumožnují soudu v řízení pokračovat.9. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. potvrdil.10. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný a žalovanému žádné náklady nevznikly, náhrada proto nebyla přiznána žádnému z účastníků.