14 Cmo 115/2023-134 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením schválil konečnou zprávu o průběhu likvidace společnosti , právnická osoba, (dále jen „společnost“), včetně návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku tak, že likvidační podstata činí 100 000 Kč, odměna likvidátorky , právnická osoba, . (dále jen „likvidátorka“) činí 20 000 Kč, hotové výdaje spojené s likvidací činí 7 437,58 Kč, částka určená k rozdělení společníkům společnosti (likvidační zůstatek) činí 72 562,42 Kč [výrok I.], likvidátorce schválil odměnu ve výši 20 000 Kč, která bude uhrazena z likvidační podstaty [výrok II.], a současně uložil likvidátorce povinnost vrátit soudu složenou zálohu ve výši 5 000 Kč [výrok III.].2. Soud prvního stupně své usnesení odůvodnil tím, že likvidátorka předložila soudu dne 26. 10. 2021 zprávu o průběhu likvidace a jejím ukončení včetně návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku. Z předložené zprávy soud zjistil, že finanční majetek likvidované společnosti činí 100 000 Kč. Likvidátorka současně podala návrh na určení odměny a hotových výdajů likvidátora, jenž soud prvního stupně přezkoumal, a s ohledem na výši likvidačního zůstatku likvidátorce přiznal odměnu dle § 5 odst. 1 a § 6 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují se některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob (dále jen „nařízení“), zvýšenou dle § 6 odst. 3 nařízení na částku 20 000 Kč. Přiznanou náhradu vyúčtovaných hotových výdajů částkou 7 437,58 Kč odůvodnil odkazem na § 9 nařízení s tím, že likvidátorce bude odměna i náhrada hotových výdajů uhrazeny z likvidační podstaty. Likvidátorce uložil povinnost rozdělit likvidační zůstatek (ve výši 72 562,42 Kč) po odečtení srážkové daně mezi společníky dle velikosti jejich obchodních podílů.3. Proti výrokům I. a II. usnesení soudu prvního stupně podala likvidátorka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně v části týkající se odměny likvidátorky a částky k rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky společnosti tak, že odměna likvidátorky včetně DPH činí 72 600 Kč a částka k rozdělení mezi společníky činí 19 962,42 Kč.4. Odvolatelka je přesvědčena o tom, že si soud prvního stupně nesprávně vyložil právní normu, popř. ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Soudu prvního stupně vytýká výši přiznané odměny za provedenou likvidaci stejně jako skutečnost, že jí nepřiznal DPH, ač je jejím plátcem. V obecné rovině polemizuje nad výší odměn, které jsou zákonodárcem v nařízení za likvidace společností vysoce kvalifikovanými a odborně zdatnými osobami z řad insolvenčních správců určeny. V nařízení určené odměny za práci odvedenou vysoce profesně zdatnou osobou považuje za pobuřující a dehonestující, za jí provedenou likvidaci byla soudem určena odměna, která ani nepokrývá provozní výdaje, resp. představuje finanční ztrátu. Negativně se vyjadřuje ke způsobu/důvodu svého jmenování do funkce likvidátora společnosti, společnost měla stále jak jednatele, tak společníky, kteří funkci likvidátora měli vykonávat namísto ní. Nespravedlivým považuje, aby likvidační zůstatek byl rozvržen mezi společníky, které považuje za „gaunery“, za něž soudem jmenovaný likvidátor likvidaci jejich společnosti provedl jako jejich „poskok“ za „almužnu“, resp. „dehonestující odměnu“ dle „nepříčetné vyhlášky“ a navíc bez připočtení DPH. Předmětná likvidace čítala 35 hodin práce, minimální hodinová sazba, aby uhradila měsíční výdaje své kanceláře, činí 1 500 Kč/hod. Z tohoto důvodu odvolatelka navrhla přiznání odměny ve výši 60 000 Kč, navýšenou o DPH, které musí ze své podnikatelské činnosti odvést.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle § 195 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal.7. Dle § 5 odst. 1 nařízení základem pro určení odměny likvidátora je čistý majetkový zůstatek, který vyplyne z likvidace (dále jen „likvidační zůstatek“).8. Dle § 6 odst. 1 nařízení odměna likvidátora činí ze základu do 100 000 Kč 15 %, přičemž dle odst. 3 téhož paragrafu podle okolností případu lze odměnu likvidátora podle odstavce 1 přiměřeně zvýšit nebo snížit. Zvýšit odměnu lze pouze do výše likvidačního zůstatku.9. Z obsahu předloženého spisu se podává, že společnost (zapsána do obchodního rejstříku ke dni 30. 12. 1991) byla usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 7. 2020, č. j. 38 Cm 133/2020-14, zrušena s likvidací z důvodu, že nevykonává žádnou obchodní činnost, na adrese uvedené v obchodním rejstříku nesídlí, v nemovitosti nemá umístěn žádný majetek. Odvolatelka byla ustanovena do funkce likvidátorky společnosti usnesením ze dne 29. 9. 2020, č. j. 38 Cm 133/2020-26. Dne 26. 10. 2021 předložila soudu zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku spolu s návrhem na stanovení odměny za výkon činnosti likvidátorky ve výši 72 600 Kč včetně DPH. Vyčíslení odměny likvidátorky je totožné s argumentací uváděnou odvolatelkou v jejím odvolání proti v záhlaví uvedenému usnesení, na kterou odvolací soud pro stručnost odkazuje. V konečné zprávě likvidátorka uvedla likvidační zůstatek ve výši 100 000 Kč, jež je tvořen krátkodobým finančním majetkem; jiný majetek nevlastní. Závazky činí 2 000 Kč (soudní poplatek). Společnost dlouhodobě nevykonává žádnou činnost. Oznámení o vstupu do likvidace likvidátorka zveřejnila v Obchodním věstníku ve dnech 22. 1. 2021 a 5. 2. 2021. Společnost má 4 jednatele a 4 společníky, žádná z těchto osob nevykonávala funkci likvidátora společnosti.10. Zjistila-li likvidátorka v průběhu likvidace likvidační zůstatek v hodnotě 100 000 Kč, vyšel soud prvního stupně při výpočtu její odměny správně z § 5 odst. 1 a § 6 odst. 1 nařízení, dle nichž odměna likvidátorky ze základu ve výši 100 000 Kč odpovídá 15 % z této částky, tedy 15 000 Kč. V poměrech projednávané věci zvýšil soud prvního stupně s ohledem na okolnosti případu odměnu likvidátorky na 20 000 Kč (§ 6 odst. 3 nařízení).11. Zvýšení zákonem určené odměny likvidátora (jakkoli se takto zákonem určená výše odměny může odvolatelce jevit jako nespravedlivá či dle jejích slov „dehonestující“) záleží na okolnostech případu a na zvážení soudu, jenž odměnu likvidátora dle § 195 o. z. určuje. Z obsahu přeloženého spisu je zřejmé, že v dané věci šlo o typově jednodušší případ likvidace, společnost existuje jen formálně bez (až na zjištěnou finanční hotovost na pokladně) jakéhokoliv dále zjištěného majetku, s jedním závazkem vůči soudu v podobě soudního poplatku a s jednoduchou vlastnickou strukturou. V případě takovýchto typů likvidací společností se rozhodovací praxe odvolacího soudu ustálila na odměně likvidátora jmenovaného z řad insolvenčních správců ve výši 10 000 Kč (viz např. usnesení ze dne 27. 3 2017, sp. zn. 7 Cmo 74/2016, ze dne 30. 8. 2021, sp. zn. 7 Cmo 222/2021, či ze dne 25. 4. 2022, sp. zn. 14 Cmo 78/2022, jež jsou dostupná např. v právním systému www.beck-online.cz), byť se jedná o likvidace s nulovým likvidačním zůstatkem. Od odkazovaných typů likvidace se likvidace v poměrech projednávané věci liší toliko ve skutečnosti, že v daném případě byla likvidátorkou zjištěna alespoň finanční hotovost na pokladně, s níž (na rozdíl od např. prodeje nemovitých věcí) likvidátorka nemusela dále nakládat, a tudíž výše odměny likvidátorky je určena výší likvidačního zůstatku.12. Odvolatelce lze přisvědčit, že insolvenční správce musí splňovat řadu kvalifikačních předpokladů a dalších podmínek pro výkon této činnosti, vyplývajících zejména ze zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, vyhlášky č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců, nyní i vyhlášky č. 121/2019 Sb., o materiálním vybavení a standardech výkonu funkce insolvenčního správce. Počítá-li § 191 odst. 4 o. z. se záložní možností jmenování insolvenčního správce do funkce likvidátora, pak jistě při vědomí shora uvedených souvislostí, které je následně třeba zohlednit při stanovení výše jeho odměny, popřípadě při zvýšení jeho zákonem určené odměny odvislé od likvidačního zůstatku ve smyslu § 6 odst. 3 nařízení.13. Zvýšení odměny na odvolatelkou navrhovanou výši 72 600 Kč (včetně DPH) neshledal odvolací soud s ohledem na typově jednoduchou likvidaci (jen formálně existující) společnosti důvodným. Zvýšení odměny v odvolatelkou navrhované výši by bylo na místě přiznat (s ohledem na smysl a účel odměňování likvidátorů dle citovaného nařízení) u nejsložitějších likvidací s rozsáhlým majetkem, velkým množstvím věřitelů, složitou vlastnickou strukturou společnosti, vedenými soudními spory, náročným vypořádáváním likvidační podstaty, atd. O podobný případ však v poměrech projednávané věci nejde, a proto požadavku