14 Cmo 78/2023-137 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením nepřiznal žalované „osvobození od soudního poplatku pro řízení před soudem prvního stupně“ (výrok I.), nepřiznal jí ani „osvobození od soudních poplatků pro řízení o odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2021, č. j. 74 Cm 15/2021–94, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2021, č. j. 74 Cm 15/2021–100“ (výrok II.).2. Jedná se o v pořadí druhé rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci žádosti žalované o osvobození od soudních poplatků, neboť jeho první rozhodnutí ze dne 6. 12. 2021, č. j. 74 Cm 15/2021–114, bylo k odvolání žalované usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19. června 2022, č. j. 14 Cmo 8/2022–121, zrušeno a věc byla se závazným právním názorem odvolacího soudu (aby soud prvního stupně rozhodl o žádosti žalované o osvobození od soudních poplatků za celé řízení a vypořádal se přitom s žalovanou uváděnými skutečnostmi jak ve vyplněném prohlášení, tak následně v podaných odvoláních) vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/ tím, že stávající majetkové poměry žalované jí splnění poplatkové povinnosti umožňují. Zrekapituloval průběh řízení, v němž vynesl rozsudek a k němu vydal (doplňující) usnesení ze dne 4. 11. 2021, č. j. 74 Cm 15/2021–100, jímž uložil žalované zaplatit na účet soudu prvního stupně soudní poplatek ve výši 39 026 Kč, neboť žalobkyně je ze zákona osvobozena od soudních poplatků. Soud prvního stupně posoudil žalovanou předložené dokumenty prokazující její stávající majetkové poměry, které konkrétně jmenuje a z nichž se mimo jiné podává, že žalovaná nemá od roku 2018 žádný příjem, naopak vykazuje ztrátu, nevykonává žádnou podnikatelskou činnost, nevlastní žádné nemovité ani movité věci větší hodnoty. Žalovaná naopak eviduje za společností , Jméno žalobkyně B, . nedobytné pohledávky ve výši 1 354 26 Kč, na svém účtu disponuje ke dni 29. 10. 2022 částkou ve výši 470 263,96 Kč. Tyto finanční prostředky jsou jediným aktivem žalované, které jsou však tvořeny výlučně původním vkladem jejího společníka , právnická osoba, Soud prvního stupně při posuzování žádosti žalované přihlédl k celkovým stávajícím majetkovým poměrům žadatelky i k výši soudních poplatků, které činí dle položky 22 bodu 1 písm. a/ Sazebníku poplatků, jenž je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, za řízení v prvním stupni 39 026 Kč a za odvolací řízení rovněž 39 026 Kč. S odkazem na judikaturu týkající se osvobození od soudního poplatku dospěl k závěru, že žalovaná je schopna vyměřené soudní poplatky uhradit, finanční prostředky, jimiž disponuje (na svém bankovním účtu), několikanásobně převyšují výši vyměřených soudních poplatků, má tak reálnou možnost soudní poplatky uhradit. Tvrzení žalované, že by v případě úspěšnosti nároků vznesených v řízení ve věci samé žalobkyní došlo k osobní újmě společníka , právnická osoba, , je pro zhodnocení aktuální schopnosti žalované splnit její poplatkovou povinnost bez významu.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud rozhodl tak, že se napadené usnesení zrušuje a žalované se osvobození od soudního poplatku v plném rozsahu přiznává pro celé řízení.5. Odvolatelka je přesvědčena, že požadavky pro přiznání osvobození od soudních poplatků splnila. Soudu prvního stupně vytýká, že se řádně nevypořádal s důvody, jež ve své žádosti o osvobození uváděla. Poukazuje na skutečnost, že finanční prostředky na bankovním účtu jsou jediným majetkem společnosti, který pochází od druhého společníka , právnická osoba, a slouží k udržení společnosti v chodu poté, co je odvolatelka de facto paralyzována v důsledku jednání a současného statusu bývalého společníka , Jméno žalobkyně B, . a jeho procesních zástupců. Dle odvolatelky by měl soud objektivně zvážit, kolik finančních prostředků ji reálně zbyde po uhrazení všech soudních poplatků, a zda je takový důsledek spravedlivý s ohledem na to, že je to právě společník , Jméno žalobkyně B, ., procesně zastoupený žalobkyní, kdo způsobil neutěšenou ekonomickou situaci odvolatelky. V nadepsaném řízení mají účastníci řízení nerovné podmínky, které odvolatelka opakovaně namítala, kdy je žalobkyně od poplatku ze zákona osvobozena, přitom však zastupuje nároky bývalého společníka odvolatelky, jehož jednáním byla způsobena současná majetková situace odvolatelky. Bývalý společník nevrátil odvolatelce dluh a v nadepsaném řízení se jeho právní zástupce pokouší na odvolatelce finančně uspokojit podruhé, což je zcela v rozporu s dobrými mravy a spravedlností. Smyslem institutu osvobození od soudního poplatku je právě umožnit osobám v ekonomicky znevýhodněném postavení uplatnění jejich práv u soudu, aniž by tím nebyla ohrožena jejich samotná existence.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k následujícímu.7. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.8. Předpokladem pro osvobození od placení soudních poplatků dle shora citovaného § 138 odst. 1 o. s. ř. je splnění tří kumulativních podmínek. Účastník řízení musí o osvobození od soudních poplatků požádat, zároveň musí doložit poměry, z nichž nárok na osvobození od soudních poplatků dovozuje, a nesmí se jednat o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.9. Z obsahu spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje. Stejně tak se z něho podává, že žalobkyně jakožto insolvenční správkyně dlužnice , Jméno žalobkyně B, . se žalobou domáhá zaplacení částky 780 507,55 Kč s příslušenstvím z titulu vypořádacího podílu v žalované. Dlužnice byla ke dni prohlášení konkursu společníkem žalované s podílem o velikosti 51 % odpovídajícím vkladu dlužníka na základním kapitálu ve společnosti ve výši 1 020 000 Kč. Účast dlužnice ve společnosti zanikla dne 24. 10. 2017, tím vzniklo právo na vypořádací podíl; výše vypořádacího podílu byla určena částkou 780 507,55 Kč. Žalovaná vypořádací podíl i přes výzvu insolvenční správkyně do majetkové podstaty dlužnice nezaplatila. Procesní obrana žalované spočívá v tvrzení, že dlužnice jakožto bývalý společník společnosti odčerpala z žalované – do té doby ekonomicky zdravé společnosti – finanční prostředky, které jsou vyčísleny částkou 1 784 512,67 Kč (součet neuhrazených faktur, půjčky a úroků z prodlení), pohledávka za dlužnicí je do insolvenčního řízení vedeným pod sp. zn. MSPH 91 INS 3605/2017, přihlášená pod č. P 2, je uznaná a zjištěná, návratnost a dobytnost však s ohledem na vývoj insolvenčního řízení nulová. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 27. 10. 2021, č. j. 74 Cm 15/2021-94, žalobě vyhověl (mimo jiné) s odůvodněním, že půjčka poskytnutá dlužnici , Jméno žalobkyně B, . a její právo na vypořádací podíl ve společnosti jsou dvě rozdílné věci, nelze je směšovat. Právo na vypořádací podíl vzniklo, výše se vypočítává z vlastního kapitálu společnosti bez ohledu na aktiva a pasiva společnosti. Nesplacená půjčka evidovaná žalovanou za dlužnicí , Jméno žalobkyně B, . nemůže mít a nemá na rozhodnutí v nadepsané věci vliv. Rozsudkem soud prvního stupně současně přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 47 040 Kč. Usnesením ze dne 4. 11. 2021, č. j. 74 Cm 15/2021–100, soud prvního stupně vyzval žalovanou k úhradě soudního poplatku za řízení ve výši 39 026 Kč s odůvodněním přenesené poplatkové povinnosti na žalovanou. Proti tomuto usnesení podala žalovaná odvolání, které spojila s návrhem na osvobození od soudního poplatku pro celé řízení. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání, které rovněž spojila s návrhem na osvobození od soudního poplatku. Návrh na osvobození od soudního poplatku žalovaná zdůvodnila tím, že žalobkyně je od placení soudních poplatků ze zákona osvobozena a nemusela tedy – na rozdíl od žalované – zvažovat, v jaké výši finanční nárok vůbec uplatní. Její majetkové poměry zaplacení soudních poplatků neumožňují, nevyvíjí žádnou podnikatelskou činnost, byla založena za podnikatelským záměrem, který nebyl nikdy realizován (mimo jiné z důvodů insolvence společníka , Jméno žalobkyně B, ., když toto insolvenční řízení a předchozí exekuční řízení její činnost zcela paralyzovalo). Jediným aktivem žalované jsou finanční prostředky na jejím účtu.10. Z „Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech žadatele