14 Cmo 94/2023-322 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl, tak že „Žádost žalobkyně o osvobození od placení soudních poplatků se zamítá.“2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že žalobkyně se domáhala určení, že je jedinou akcionářskou žalované 2). Rozsudkem ze dne 6. října 2022, č. j. 79 Cm 70/2020-263, soud prvního stupně zamítl žalobu žalobkyně (výrok I.), určil, že žalovaný 1) je akcionářem žalované 2) a jediným vlastníkem a držitelem 73 ks akcií, pod poř. č. 000003 – 0000075, původních originálních akcií žalované 2), na majitele, s modrým okrajem, které byly vydány v počtu 100 ks jmenovité hodnoty 20 000 Kč za akcii pořadového čísla 000001 – 00000100, série A s datem emise 18. prosince 2007 a opatřené originálním podpisem , Anonymizováno, (výrok II.), rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení částku 40 568,31 Kč (výrok III.), rozhodl, že ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.), a určil, že žalovaná 2) je povinna žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu zaplatit částku 30 798 Kč (výrok V.).3. Proti uvedenému rozsudku podala žalobkyně odvolání. Jelikož spolu s odvoláním nebyl zaplacen soudní poplatek, soud prvního stupně usnesením ze dne 29. prosince 2022, č. j. 79 Cm 70/2020-277, vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za jí podané odvolání ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků z ekonomických důvodů, neboť momentálně nevykonává žádnou činnost, ze které by jí plynul jakýkoliv příjem a ani nevlastní žádný likvidní majetek, který by mohl být předmětem zpeněžení. K výzvě soudu prvního stupně ze dne 23. ledna 2023, č. j. 76 Cm 70/2020-281, aby žalobkyně předložila listiny, jež její žádost o osvobození od placení soudního poplatku osvědčují a činí důvodnou, žalobkyně předložila Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků (dále jen „prohlášení“), v němž uvedla, že je vlastnicí nemovitých věcí uvedených na LV , Anonymizováno, , obec , adresa, , přičemž pozemky jsou nelikvidní. Výpis z katastru nemovitostí však nedoložila. Žalobkyně k prohlášení přiložila pouze přiznání k dani z příjmu právnických osob a vybrané údaje z rozvahy pro podnikatele, ve zkráceném rozsahu pro malou účetní jednotku, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a to za období roku 2019, 2020 a 2021. Z přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok 2019 soud prvního stupně zjistil, že výsledek hospodaření žalobkyně za uvedené účetní období byl kladný a činil částku 290 194 Kč; z přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok 2020 bylo zjištěno, že výsledek hospodaření žalobkyně za uvedené účetní období byl rovněž kladný a činil částku 80 465 Kč. Z přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok 2021 vyplývá, že výsledek hospodaření žalobkyně za uvedené účetní období byl záporný a činil částku -102 856 Kč.4. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila podmínku týkající se jejích poměrů, neboť řádně své majetkové poměry neosvědčila. Nedoložila žádné další listiny (výpis z katastru nemovitostí, výpis z bankovního účtu atp.). Z předložených listin vyplývá, že žalobkyně není v tak tíživé finanční tísni a nejsou zřejmé ani jiné skutečnosti, jež by žalobkyni bránily soudní poplatek zaplatit. Soud prvního stupně rovněž přihlédl k výši soudního poplatku, která v daném případě činí 2 000 Kč. Za této situace podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nejsou dány, a proto soud prvního stupně „žádost žalobkyně o osvobození od placení soudních poplatků zamítl“.5. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a přiznal jí osvobození od soudních poplatků.6. Odvolatelka je přesvědčena, že v dostatečné míře tvrdila rozhodující skutečnosti pro posouzení její žádosti. Tyto skutečnosti rovněž v dostatečné míře prokázala, zejména předložením vyplněného formuláře o majetkových poměrech. Namítá, že není schopna prokázat, že nemá žádný další majetek a příjmy. Rovněž nemá ani bankovní účet. Odvolatelka je přesvědčena, že u ní jsou dány důvody pro osvobození od soudních poplatků, neboť nemá dostatek prostředků na jejich úhradu.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.8. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.9. Předpokladem pro osvobození od placení soudních poplatků dle shora citovaného § 138 odst. 1 o. s. ř. je splnění tří kumulativních podmínek. Účastník řízení musí o osvobození od soudních poplatků požádat, zároveň musí doložit poměry, z nichž nárok na osvobození od soudních poplatků dovozuje, a nesmí se jednat o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.10. Rozhodovací soudní praxe je ustálena v požadavku, že žadatel o přiznání osvobození od soudního poplatku je povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti, což má za účel též posoudit, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2014, sp. zn. 30 Cdo 2808/2013, nebo ze dne 28. února 2018, sp. zn. 29 Cdo 5652/2017, jež jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz). Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, nebo ze dne 18. záři 2013 sp. zn. 30 Cdo 2643/2013). Osvobodit účastníka od placení soudních poplatků zcela lze jen tehdy, pokud tento nemá žádnou možnost, jak splnit svou poplatkovou povinnost. Úlevu z povinnosti zaplatit soudní poplatek lze zpravidla přiznat osobám zcela nemajetným či osobám s výrazně nízkými příjmy, pokud se tyto ocitly v situaci, která jim neumožňuje prostředky na splnění jejich poplatkové povinnosti si opatřit.11. Účastník řízení nesplní svou povinnost prokázat, že jeho majetkové a sociální poměry odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků, pokud uvede vzájemně si odporující údaje, či zatají některé skutečnosti soudu, tedy pokud nevyjeví skutečný rozsah svých příjmů a majetku (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 18. listopadu 2013, sp. zn. I. ÚS 3769/12). Účastník občanského soudního řízení, který řádně a věrohodně nedoloží své majetkové poměry, nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. června 2015, sp. zn. 25 Cdo 1191/2015). Podkladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků účastníka je zpravidla především jeho prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, které musí obsahovat úplné a pravdivé údaje o jeho majetku. Pokud žadatel v prohlášení neuvede úplný přehled svého majetku, je to bez dalšího důvodem pro zamítnutí žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků (srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 3. března 2011, sp. zn. III. ÚS 118/11). Pokud chce být účastník ohledně své žádosti o osvobození od soudních poplatků úspěšný, musí nejen uvést, v čem spatřuje svoji nepříznivou majetkovou situaci, která ho vede k tomu, že nemůže soudní poplatek uhradit, ale musí také toto tvrzení řádně doložit. Právní úprava institutu individuálního osvobození od soudního poplatku totiž neukládá soudu povinnost, aby sám za účastníka vyhledával skutečnosti, které mají charakterizovat jeho nedostatek prostředků k uhrazení soudního poplatku.12. Dle konstantní judikatury je žadatel o osvobození od soudního poplatku povinen soudu věrohodným způsobem prokázat své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. června 2016, sp. zn. 28 Cdo 2561/2015, ze dne 8. července 2014, sp. zn. 32 Cdo 663/2014, ze dne 29. července 2015, sp. zn. 25 Cdo 1240/2015, ze dne 3. listopadu 2015, sp. zn. 28 Cdo 2127/2015, či usnesení ze dne 11. dubna 2017, sp. zn. 28 Cdo 573/2016). Břemeno tvrzení, jakož i důkazní břemeno ohledně skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení toho, zda poměry žadatele odůvodňují osvobození od s