2 Cmo 134/2022-95 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem byla žalovanému uložena povinnost uzavřít se žalobcem smlouvu o prodeji a koupi akcií ve znění uvedeném ve výroku I. a žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 256 584 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.). Opravným usnesením výše uvedeným došlo k opravě výroku I. napadeného rozsudku.2. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že nárok je odvozen od smlouvy o smlouvě budoucí kupní uzavřené mezi účastníky 2.6.2015, v níž se účastníci dohodli ohledně závazku žalovaného uzavřít se žalobcem smlouvu o prodeji a koupi 9 kusů akcií pod pořadovým číslem 1 - 9 emitovaných obchodní společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , , adresa, , přičemž budoucí prodávající se zavázal uvedenou kupní smlouvu uzavřít ve lhůtě 20 pracovních dnů ode dne doručení písemné výzvy od budoucího kupujícího, s tím, že tento byl oprávněn ji učinit nejdříve dne 1.7.2021. Žalobce výzvu žalovanému předal 17.8.2021, její přílohou byl návrh kupní smlouvy. Žalovaný smlouvu neuzavřel a to ani následně v září 2021, kdy byl opakovaně k jejímu uzavření vyzýván. V reakci na vyjádření žalovaného doplnil, že jím tvrzené skutečnosti nemají vliv na splnění povinnosti žalovaného dostát závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí.3. Žalovaný učinil nesporným uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní, stejně jako doručení výzvy k uzavření kupní smlouvy dne 17.8.2021. Vyslovil nesouhlas ohledně tvrzeného přerušení komunikace a prohlásil, že má zájem na osobním setkání a projednání dalšího postupu, jakmile to umožní jeho možnosti a pracovní vytížení, v říjnu či listopadu 2021. Dále argumentoval, že důsledky pandemie COVID-19, která zasáhla odvětví podnikání, v němž společnost působí, si vyžádají delší časový úsek ke splnění finančního závazku, v jehož důsledku se žalobce domáhá uzavření kupní smlouvy. Uzavření smlouvy není v zájmu společnosti. Žalobci by neměla být přiznána náhrada nákladů řízení s ohledem na absenci výzvy podle § 142a o. s. ř.4. Z provedených důkazů soud zjistil, že mezi žalobcem jako budoucím kupujícím a žalovaným jako budoucím prodávajícím byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní, v níž se žalovaný zavázal v čl. II uzavřít smlouvu o prodeji a koupi akcí ve znění uvedeném v čl. V. smlouvy ve lhůtě 20 pracovních dnů ode dne doručení písemné výzvy budoucího kupujícího, přičemž budoucí kupující je oprávněn učinit výzvu k uzavření smlouvy nejdříve 1.7.2021. Z čl. I. pak vyplývá, že smlouva sloužila k zajištění zápůjčky z 11.5.2007 ve výši 22 milionů Kč poskytnuté věřiteli , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, původně dne 6.4.2002 ve výši 324 000 EUR žalovanému, přičemž pro případ výkonu zajištění je za věřitele pověřen žalobce. V čl. III budoucí prodávající prohlásil, že akcie byly splaceny, přičemž dle čl. IV. budoucí cena za akcie činí 20 milionů Kč a je stanovena jako pevná a bude uhrazena co do výše neuhrazené pohledávky dle dohody o narovnání uzavřené mezi budoucím prodávajícím a kupujícím z 2.6.2015 vzájemným zápočtem. V čl. V je obsažena dohoda o textu smlouvy o prodeji akcií. Výzvou z 17.8.2021 žalobce v souladu s čl. II smlouvy o smlouvě budoucí kupní vyzval žalovaného k uzavření smlouvy o prodeji a koupi akcií, tu pak žalovaný převzal osobně dne 17.8.2021.5. Za situace, kdy žalobce vyzval žalovaného k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní o převodu akcií, kterou se účastníci zavázali uzavřít ve lhůtě 20 pracovních dnů od doručení písemné výzvy žalobcem žalovanému k jejímu uzavření, tato výzva byla žalovanému doručena dne 17.8.2021 a žalovaný k uzavření smlouvy nepřistoupil, je nárok žalobce po právu, když nebylo shledáno, že by byly dány podmínky pro její neuzavření, tj. že by omezení způsobená v důsledku pandemie COVID-19 způsobila nemožnost splnit závazek ve vztahu k žalobci. Tvrzení žalovaného, že uzavření kupní smlouvy není v zájmu společnosti , právnická osoba, . je neodůvodněné a nemá žádný vliv na splnění povinnosti žalovaným uzavřít kupní smlouvu o převodu akcií, když důvody pro neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy nejsou takové, aby bylo možné je kvalifikovat jako podstatnou změnu okolností, v jejímž důsledku by bylo možné odepřít uzavření smlouvy.6. Právně věc posoudil ve smyslu § 1785 a násl. zák.č. 89/2012 Sb., dále jen obč.zák., přičemž neshledal, že by byla dána změna okolností podle § 1765 odst. 1, 2 obč.zák., která by měla vliv na splnění povinnosti žalovaného k uzavření kupní smlouvy.7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada za jeho právní zastoupení za čtyři úkony právní služby po 52 300 Kč, čtyři režijní paušály po 300 Kč, 21% DPH ve výši 44 184 Kč a soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Výzvu z 17.8.2021 k uzavření smlouvy o prodeji a koupi akcií považoval za výzvu k plnění podle § 142a o. s. ř., neshledal proto za splněnou podmínku, v jejímž důsledku by bylo možné žalobci nepřiznat právo na náhradu nákladů řízení.8. Ve včasném odvolání žalovaný navrhl změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta a žalovanému bude přiznána náhrada nákladů řízení, případně navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dle jeho názoru se soud nedostatečně vypořádal s tvrzením žalovaného, že existují skutečnosti mající vliv na jeho povinnost uzavřít smlouvu o prodeji a koupi akcií. Soud se měl blíže zabývat tím, jakým způsobem omezení přijatá v důsledku pandemie COVID -19 měla vliv na možnost žalovaného splnit závazek vyplývající z budoucí kupní smlouvy. Pokud by žalovanému bylo poskytnuto více času, splnil by uvedený finanční závazek. Soud se měl také zabývat jeho tvrzením, že uzavření kupní smlouvy není v souladu se zájmy společnosti. Zásadní změna v akcionářské struktuře může představovat riziko pro další směřování společnosti a její hospodářskou činnost. Výzvu z 17.8.2021 nelze považovat za výzvu podle § 142a o. s. ř. a není tak důvod žalobci přiznat náhradu nákladů řízení.9. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku pro jeho věcnou správnost. Žalovaný v rámci své procesní obrany nepředložil žádná tvrzení a důkazy, jimiž by popíral oprávněnost nároku žalobce. Žalovaný nárok žalobce neuznává. Smlouva o smlouvě budoucí byla uzavřena za účelem zajištění pohledávek žalobce za žalovaným vzniklých z titulu smlouvy o půjčce z 6.4.2002. Žádné z tvrzení žalovaného není právně relevantní a nemá vliv na jeho povinnost dostát závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí a k výzvě žalobce uzavřít bez zbytečného dokladu zamýšlenou smlouvu o prodeji akcií. Úprava uvedená v § 1764 a násl. obč. zák. směřuje jen na extrémní situace, kdy změna okolností přináší překvapivé, zcela šokující a zarážející dopady na postavení stran smluvního vztahu, které neodpovídají rozumnému vyhodnocení a zvážení rizik, které vyvolává následky, které vzhledem k tomu nelze dotčené straně spravedlivě přičítat. Aby byl dán nepoměr v právech a povinnostech založený změnou okolností, musel by být naplněn předpoklad příčinné souvislosti. Žalovaný však neprokázal narušení rovnováhy kvůli tvrzené změně okolnosti. Důvody předpokládané žalovaným nejsou tak výrazné intenzity, aby nebylo rozumné požadovat splnění jeho závazku, tj. uzavření smlouvy o prodeji a koupi akcií. Změna na pozici akcionáře se hospodaření společnosti nijak nedotkne. Žalobce žalovaného vyzval ke splnění povinnosti výzvou z 17.8.2021, žalovaný splnění povinnosti nedostál, uzavření smlouvy oddaloval, až se stal nekontaktní. Podle citované judikatury pak platí, že absence výzvy není zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případě, kdy žalovaný ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, neboť není důvod při nesplnění povinnosti dlužník sankcionovat pochybení věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění.10. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně (podle § 212 a násl. o. s. ř.), vyšel přitom ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně na základě jím provedeného dokazování, která považuje za správná, mající oporu v provedeném dokazování a dospěl následujícím závěrům.11. Podle § 1785 zák.č. 89/2012 Sb., dále jen obč. zák., smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Podle § 1786 obč. zák. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného dokladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Podle § 1788 odst. 2 obč. zák. změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Podle § 1756 odst. 1 dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zv