2 Cmo 162/2022-187 — Vrchní soud v Praze

Napadeným rozsudkem ve znění opravného usnesení ze dne 20.6.2022, č.j. 34 Cm 202/2021-132 soud prvního stupně ve výroku I. ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 24.11.2021, č.j. 34 Cm 202/2021-15 a to v rozsahu, ve kterém uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 424 020 Kč se 6 % úrokem p.a. z této částky od 5.10.2021 do zaplacení, soudní poplatek ve výši 21 956 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 25 652 Kč, ve výroku II. směnečný platební rozkaz v části týkající se soudního poplatku ve výši 2 983 Kč zrušil a ve výroku III. uložil žalovaným společně a nerozdílně povinnost k zaplacení náhrady nákladů řízení žalobkyni ve výši 65 264 Kč.Žalovaná 1) písemným podáním ze dne 30.6.2022 podala proti výrokům I. a III. rozsudku včasné odvolání (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), které doplnila podáním ze dne 22.7.2022 a následně dopisem ze dne 17.3.2023 jej vzala v plném rozsahu zpět.Odvolací soud proto odvolací řízení ve vztahu k výrokům I. a III. napadaného rozsudku zastavil podle ustanovení § 207 odst. 2 o. s. ř. za použití ustanovení § 218c o. s. ř. Podle ustanovení § 222 odst. 1 o. s. ř., vezme-li odvolatel své odvolání zpět, nastává tím právní moc napadeného rozhodnutí, jako kdyby k podání odvolání nedošlo.O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2, první věta o. s. ř. s tím, že žalovaná 1) zpětvzetím odvolání zavinila, že odvolací řízení muselo být zastaveno, a byla by tak povinna hradit náklady tohoto řízení žalobkyni. Žalobkyni však podle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, v důsledku čehož odvolací soud rozhodl, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků řízení.