2 Cmo 184/2023-109 — Vrchní soud v Praze

Napadeným usnesením přiznal soud prvního stupně znalkyni , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, znalečné v celkové výši 25 885 Kč za znalecký posudek.Soud konstatoval, že znalkyně vyčerpala znalecký úkol, který jí byl stanoven a obsahuje předepsané formální a obsahové náležitosti. Ani případné výhrady vůči znaleckému posudku by neměly vliv na výši odměny. Znalečné, jak bylo vyúčtováno, odpovídá § 2, 4 vyhl. č. 504/2020 Sb., o znalečném (dále jen vyhláška). Uvedl, že výše odměny byla hodnocena částkou 1 000 Kč za hodinu odborné práce za zkoumání sporného podpisu, za 12 hodin analýzy srovnávacích podpisů, měření a komparace po 900 kč, za 2 hodiny identifikační hodnoty znaků po 1 000 Kč, za 8 hodin formulace posudku po 900 Kč a 4 hodiny za dokumentaci posudku po 800 Kč. Paušální odměna za převzetí a náhradu nákladů za tisk černobílých 35 stran a 40 barevných stran A4 a náhrada za ztrátu času odpovídají § 15 odst. 2 a přílohám vyhlášky.Žalovaný ve včasném odvolání navrhl korekci napadeného usnesení, neboť vyúčtování považuje za nadsazené a přehnané. Znalkyni vytkl, že pro účely posudku si vyžádala 76 vzorků srovnávacích podpisů, když dle jeho názoru by znalkyni dostačoval srovnávací materiál v rozsahu 10-15 vzorků jeho podpisů.Znalkyně ve vyjádření k odvolání poukázala na to, že srovnávací materiály jí předložil soud. Rozsáhlejší množství srovnávacích materiálů je výhodné k dobrému poznání projevů přirozené , rodné přijmení, a stabilních znaků podpisů. Sporný podpis je obtížně zpracovatelný, má proto vyšší nároky na kvalitu srovnávacích materiálů. Je její povinností využít všechny srovnatelné podpisy, nemůže mezi nimi dělat selektivní výběr. Součástí formulace posudku je i myšlenkový proces vedoucí k nálezu, formulaci závěrů znaleckého posudku.Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.). Vycházel přitom ze shodných okolností, z jakých vycházel již soud prvního stupně a dospěl k následujícím závěrům.Je nutno konstatovat, že soud při přiznání znalečného vyšel z vyúčtování znalkyně, které je součástí spisu jako čl. 77, jak vyplývá ze čtvrtého odstavce napadeného usnesení. Obsah vyúčtování zcela odpovídá § 17 odst. 1, 2 vyhlášky.Vyhláška č. 504/2020 Sb., o znalečném, stanoví v § 2 odst. 1 bez bližšího určení, že výše odměny za znaleckou činnost se pohybuje v rozpětí od 800 do 1 000 Kč za jednu hodinu znalecké činnosti, přičemž podle § 4 odst. 1 při určení časové odměny v rámci rozmezí sazby se posuzuje odborná náročnost vyžadovaná k vykonání znalecké činnosti. Pro některé znalecké činnosti stanoví § 5 vyhlášky paušální odměny stanovené v příloze č. 1 vyhlášky. Podobně v § 13 stanoví vyhláška paušální částky pro hotové výdaje znalce. Vyhláška naproti tomu nestanoví žádné normy spotřeby času pro zpracování znaleckých posudků. Nutný rozsah znalecké činnosti je tedy dán větší či menší náročností každého jednotlivého zadaného znaleckého zkoumání.Znalecké posudky z oboru písmoznalectví jsou v civilním soudním řízení poměrně frekventované, a tedy soudy mají obecně dostatek zkušeností k posouzení, kolik přibližně času je potřeba pro zpracování posudku z tohoto oboru a jaké hodinové sazby jsou přiměřené. Znalecké činnosti, za které je v tomto případě znalkyní účtována sazba 1 000 Kč za hodinu práce, jsou pro výsledek znalecké činnosti v oboru písmoznalectví zásadní. Jedná se o činnost odbornou vyžadující odborné znalosti a zkušenosti a potřebné vybavení. Je nutno plné soustředění na každý nově zkoumaný podpis. Proto elementární činnosti potřebné pro výsledný závěr písmoznaleckého zkoumání jsou zcela běžně oceňovány limitní sazbou, tedy v tomto případě částkou 1 000 Kč. V případě kompletace a vypravení je případně použitá sazba odpovídající dolnímu limitu vyhláškou přípustných sazeb, počet hodin odpovídá rozsahu znaleckého posudku. Rozsah znaleckého zkoumání odpovídá množství srovnávacích materiálů, jehož objem pak je adekvátní s ohledem na obtížnou zpracovatelnost sporného podpisu. Skutečností je, že povinností znalkyně bylo zkoumat veškeré předložené srovnávací materiály, které tvořily součást spisu a které byly vyžádány soudem prvního stupně.Úkony účtované a přiznané paušálně pak odpovídají příl. 1, 2 vyhlášky.Lze uzavřít, že nakolik soud prvního stupně akceptoval požadavky znalkyně, jak je vyjádřila ve vyúčtování znalečného, odpovídá to poměrům této věci.Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.