2 Cmo 2/2023-92 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením přiznal soud prvního stupně znalkyni , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, znalečné v celkové výši 14 801,90 Kč za znalecký posudek, který vypracovala na základě usnesení soudu prvního stupně ze dne 9. 3. 2022, č. j. 49 Cm 115/2021-63. Znaleckou odměnu ve výši 12 190 Kč vyúčtovala s tím, že za převzetí materiálu si účtovala paušálně 250 Kč, za čtyři hodiny zkoumání sporného materiálu po 450 Kč si účtovala 1 800 Kč, za osm hodin zkoumání srovnávacího materiálu po 450 Kč si účtovala 3 600 Kč, za pět hodin komparace a analýzy sporného a srovnávacího materiálu po 450 Kč si účtovala 2 250 Kč, za pět hodin dokumentace nalezených znaků po 450 Kč účtovala 2 250 Kč, za čtyři hodiny stylizace a sepsání znaleckého posudku po 360 Kč účtovala 1 440 Kč a za dvě hodiny kompletace a vybavení posudku po 300 Kč si účtovala 600 Kč. Celkem bylo účtováno 29 hodin práce za 12 190 Kč. Dále znalkyně účtovala hotové výdaje ve výši 52 Kč a daň z přidané hodnoty, tj. 14 813 Kč.2. Soud shledal, že znalečné, jak bylo vyúčtováno, odpovídá vyhlášce č. 504/2020 Sb., o znalečném (dále jen vyhláška). Přiznal však jen částku 14 801,90, když oproti vyúčtování znalečného dospěl k závěru, že daň z přidané hodnoty může být přiznána jen za znaleckou odměnu, nikoliv za hotové výdaje když v ceně poštovného, což jsou právě účtované výdaje znalkyně, je již daň z přidané hodnoty zahrnuta. Proto náhradu daně z přidané hodnoty přiznal pouze v rozsahu 2 559,90 Kč, oproti znalkyní účtované částce 2 570,82 Kč.3. Proti tomuto usnesení se včas odvolali žalovaní společným odvoláním a navrhují zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vytýkají soudu, že jim současně s napadeným usnesením nebyla zaslána kalkulace znalkyně ze dne 15. 11. 2022, která tvoří podklad pro vyúčtování znalečného a účastníci tak nemohli posoudit, zda odpovídá § 17 vyhlášky č. 204/2020 Sb., o znalečném. Není patrné, podle jakých měřítek zvolila znalkyně jednotlivé hodinové sazby a proč soud akceptoval nejvyšší přípustnou sazbu 450 Kč. Chybí hodnocení odborné náročnosti znalecké činnosti. Není také jasné, jak soud dospěl k závěru, že účtovaných 29 hodin znalecké činnosti odpovídá rozsahu znalecké činnosti. Jak by soud hodnotil účelnost a přiměřenost účtovaných hodin, kdyby bylo účtováno třeba 25 hodin anebo 35 hodin. Závěr soudu by byl identický, i když by výsledná výše znalecké odměny byla odlišná v řádu tisíců korun. Poukázali na nesprávnost částky 17 749,90 Kč ve výroku napadeného usnesení. Soud také nezaregistroval, že paušální částka 250 Kč účtovaná za převzetí materiálu není v souladu s bodem č. 2 přílohy č. 1 vyhlášky o znalečném. Považují za nepřiměřeně vysokou spotřebu času v případě zkoumání sporného materiálu v rozsahu čtyř hodin, když se jedná jen o čtyři podpisy. Vzhledem k rozsahu znaleckého posudku považují také nepřiměřeně vysokou spotřebu času v případě kompletace posudku. Měla by stačit jedna hodina.4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k následujícím závěrům. Vycházel přitom ze shodných okolností, z jakých vycházel již soud prvního stupně.5. Je nutno konstatovat, že vyúčtování znalečného, které znalykně , tituly před jménem, , Anonymizováno, předložila soudu prvního stupně spolu se znaleckým posudkem, popsal soud prvního stupně ve druhém odstavci napadeného usnesení. Vyúčtování znalkyně neobsahuje nic víc oproti tomu, co se v napadeném usnesení uvádí. Vyúčtování je samozřejmě pojato jinak, co se grafiky dotýká. Tedy soud podal o obsahu vyúčtování účastníkům řízení úplnou informaci a zasílání kopie vyúčtování by bylo jen duplicitou. Obsah vyúčtování zcela odpovídá § 17 odst. 1, 2 vyhlášky.6. Vyhláška č. 504/2020 Sb., o znalečném, ve znění účinném do 31. 12. 2022, stanoví v § 2 odst. 1 bez bližšího určení, že výše odměny za znaleckou činnost se pohybuje v rozpětí od 300 do 450 Kč za jednu hodinu znalecké činnosti. Pro některé znalecké činnosti stanoví § 5 vyhlášky paušální odměny stanovené v příloze č. 1 vyhlášky. Podobně v § 13 stanoví vyhláška paušální částky pro hotové výdaje znalce. Vyhláška v žádném případě, tedy ani v případech běžně zpracovávaných posudků, jako jsou třeba posudky oceňující nemovité, movité nebo jiné věci či práva, nestanoví žádné normy spotřeby času pro zpracování znaleckých posudků. Nutný rozsah znalecké činnosti je tedy dán větší nebo menší náročností každého jednotlivého zadaného znaleckého zkoumání.7. Znalecké posudky z oboru písmoznalectví jsou v civilním soudním řízení poměrně frekventované, a tedy soudy mají obecně dostatek zkušeností k posouzení, kolik přibližně času je potřeba pro zpracování posudku z tohoto oboru a jaké hodinové sazby jsou přiměřené. Znalecké činnosti, za které je v tomto případě znalkyní účtována sazba 450 Kč za hodinu práce, jsou pro výsledek znalecké činnsoti v oboru písmoznalectví zásadní. Nejzásadnější samozřejmě je prozkoumat sporný materiál, tedy podpisy, jejichž pravost je namítána. Jedná se vskutku o čtyři podpisy, dva u každého ze žalovaných. Nicméně každý jednotlivý podpis je originálem a je nutno jej prozkoumat vždy zcela od začátku. Uvážíme-li poznatky, které z tohoto zkoumání znalkyně v posudku vyvodila, není důvod pochybovat, že spotřeba času na zkoumání jednotlivého sporného podpisu v rozsahu jedné hodiny je přiměřená. Co platí o jednotlivých podpisech na sporné směnce, platí o podpisech, jejichž pravost je nutno zkoumat, vůbec. Tedy u každého nového zpracovávaného posudku posuzuje znalec z oboru písmoznalectví každý nově zkoumaný podpis zcela od počátku. Jedná se o činnost odbornou vyžadující odborné znalosti a zkušenosti a potřebné vybavení. Je nutno plné soustředění na každý nově zkoumný podpis a rutina zde nemá místa. Proto elementární činnosti potřebné pro výsledný závěr písmoznaleckého zkoumání jsou zcela běžně oceňovány limitní sazbou, tedy v tomto případě částkou 450 Kč. V případě kompletace a vypravení je případně použitá sazba odpovídající dolnímu limitu vyhláškou přípustných sazeb. I zde je vidět, že znalkyně vážila závažnost jednotlivých účtovaných činností. Sama kompletace tohoto konkrétního znaleckého posudku by jistě nezabrala více než jednu hodinu. Nelze však přehlédnout, že není účtována jen kompletace, nýbrž také vypravení, tedy činnosti spojené s tím, aby zpracovaný znalecký posudek byl doručen soudu, k tomu je další hodina nepochybně přiměřená.8. Ohledně převzetí materiálů odkazuje vyúčtování na paušál. Příloha č. 1, bod 2. stanoví pro tuto činnost paušální odměnu ve výši 500 Kč. Všechny sazby ve vyhlášce o znalečném je nutno chápat jako nejvýše přípustné. O paušálních sazbách to platí tím spíše. Rozhodne-li se znalec z nějaké příčiny, kterou nemusí ani soudu objasňovat, účtovat méně, než kolik by mohl, je to jen na jeho rozhodnutí a není důvodu, aby soud toto jeho rozhodnutí nerespektoval a vnucoval mu částky, o které znalec zájem neprojevuje. Tedy účtuje-li znalkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, za převzetí materiálu jen 250 Kč, neměl soud prvního stupně žádný důvod, aby s tímto jejím rozhodnutím jakkoliv polemizoval. Mohl je pouze vzít na vědomí.9. Ve výroku napadeného usnesení se vskutku objevuje poměrům této věci nijak neodpovídající částka 17 749,90 Kč. Tato částka je tak vzdálená realitě této věci, že zcela nepochybně nejde o početní chybu, ale o zjevný písařský nedostatek. Ten se napravuje ve výroku tohoto usnesení odvolacího soudu. Znalkyni zároveň náleží náhrada hotových výdajů ve výši 52 Kč a 21% DPH, tj. celkem soudem prvního stupně přiznaných 14 801,90 Kč.10. Lze tedy uzavřít, že nakolik soud prvního stupně v převážné míře akceptoval požadavky znalkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jak je vyjádřila v jejím vyúčtování znalečného, odpovídá to poměrům této věci.11. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy s výhradou písařského nedostatku posledně uvedeného věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. v opraveném znění potvrzeno.