6 Cmo 146/2022-207 — Vrchní soud v Praze

Městský soud v Praze výše uvedeným usnesením odmítl návrh navrhovatelky na určení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka od 1. 7. 2015 do současnosti a dále rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.Podle odůvodnění rozhodnutí navrhovatelka neodstranila vady návrhu z 17. 11. 2017, přestože ji soud I. stupně vyzval opakovaně usnesením ze dne 12. 1. 2018 a 8. 12. 2021 k odstranění vad návrhu a současně ji poučil o následcích, nebudou-li vady návrhu na zahájení řízení odstraněny. Navrhovatelka však na výzvu nereagovala a vytknuté vady návrhu neodstranila, a proto soud I. stupně návrh dle § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl. Dále rozhodl o nákladech řízení dle § 146 odst. 3 cit. zákona, jak ve výroku uvedeno, s odůvodněním, že žádnému z účastníků náklady řízení nevznikly.Navrhovatelka podala proti tomuto rozhodnutí soudu I. stupně odvolání, aniž by uvedla, v čem je spatřována nesprávnost rozhodnutí a čeho se domáhá.Soud I. stupně usnesení ze dne 13. 7. 2022 vyzval navrhovatelku k odstranění vad odvolání a doplnění o náležitosti uvedené v § 205 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě do 10 dnů od doručení výzvy a současně ji poučil, že jinak bude odvolání odmítnuto. Výzva k odstranění vad odvolání byla navrhovatelce doručena 13. 7. 2022 do datové schránky jejího právního zástupce.Navrhovatelka vytčené vady odvolání neodstranila ve stanovené lhůtě, ani později, a to přes poučení o důsledcích spojených s neodstraněním vad podaného odvolání. Vzhledem k tomu, že pro vytčené vady odvolání nelze v odvolacím řízení pokračovat, odvolací soud dle § 43 odst. 2 ve spojení s § 211 o. s. ř. odvolání navrhovatelky odmítl, neboť neodstraněné vady odvolání brání jeho věcnému projednání. O nákladech odvolacího řízení pak odvolací soud rozhodl podle § 146 odst. 3 a § 224 odst. 1 cit. zákona a nepřiznal náhradu žádnému z účastníků s přihlédnutím k tomu, že navrhovatelka nebyla v odvolacím řízení úspěšná a druhému účastníku žádné náklady nevznikly.