6 Cmo 154/2022-249 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. vedlejšímu účastníkovi nepřiznal osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a ve výroku II. vedlejšímu účastníkovi neustanovil zástupce pro dovolací řízení.2. Soud I. stupně konstatoval, že již v minulosti v průběhu řízení vedlejší účastník žádal o osvobození od soudních poplatků, avšak nebylo mu vyhověno. Naposledy vedlejší účastník podle soudu I. stupně zopakoval návrh na osvobození od soudních poplatků a na ustanovení advokáta v souvislosti s jeho dovoláním proti rozsudku Vrchního soudu v Praze. Vedlejší účastník měl přitom dokládat své poměry prohlášením o svých majetkových poměrech. Z tohoto má být podle soudu I. stupně zřejmé, že žadatel neuvádí žádné příjmy z pracovní činnosti, z podnikání ani z jiné výdělečné činnosti. Je nezaměstnaný z důvodu ZTP. Mezi jeho majetek patří byt ve vlastnictví bytového družstva , adresa, . Pobírá starobní důchod ve výši 18 332 Kč měsíčně. Jeho čtyřicetiletý syn (narozený 1983) je na něm finančně závislý a žije s ním ve společné domácnosti, přičemž výše příjmu syna je různá v rozmezí 10 000-20 000 Kč měsíčně, má půjčku na 7 let a splácí 4 300 Kč měsíčně. Mezi výdaje podle soudu I. stupně vedlejší účastník uvedl pouze místní poplatky ve výši 1 730 Kč a nájemné v bytovém družstvu v čtvrtletní výši 19 626 Kč. Vedlejší účastník měl dále uvést, že dědictví po jeho rodičích činilo 820 000 Kč, přičemž žalobkyni měl půjčit na fasádu 70 000 Kč, na topení 50 000 Kč, na klempířské práce 27 500 Kč, na osvětlení 4 000 Kč a na sekání trávy 8 000 Kč, dále platil poplatek 1000 Kč v rozvodovém řízení. Zbytek peněz vedlejší účastník použil na výkup bytu v bytovém družstvu , adresa, . Podle vedlejšího účastníka mu Obvodním soudem pro , adresa, nebylo umožněno finanční vypořádání po rozvodu, protože se žalobkyně z bytu č. , Anonymizováno, vystěhovala v roce 2002 s cennými věcmi po jeho zemřelé matce.3. Soud I. stupně věc posoudil podle § 138 odst. 1 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (o. s. ř.).4. Podle názoru soudu I. stupně je zřejmé, že prohlášení není vedlejším účastníkem vyplněno úplně a dále, že vedlejší účastník nedostatečně prokázal svá tvrzení, že jeho majetkové a sociální poměry odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatku. V prohlášení sice podle soudu I. stupně uvedl, že není zaměstnán z důvodu ZTP, kopii průkazů však k prohlášení nedoložil. Vedlejší účastník zaslal soudu pouze usnesení Úřadu práce České republiky ze dne 18. 7. 2019, kterým úřad rozhodl o přerušení řízení o přiznání průkazu zdravotního postižení vedlejšímu účastníkovi s odůvodněním, že se čeká na posouzení zdravotního stavu žadatele Jiřího Dufka Pražskou správou sociálního zabezpečení a soudu bylo předloženo též oznámení ze dne 11. 9. 2020, že se pokračuje v řízení před Úřadem práce České republiky po doručení lékařských posudků od Pražské správy sociálního zabezpečení.5. Soud I. stupně dále vyšel ze skutečnosti, že vedlejší účastník v prohlášení uvedl také, že pobírá starobní důchod ve výši 18 332 Kč, avšak soudu nezaslal rozhodnutí o přiznání důchodu. Své tvrzení doložil pouze jednou kopií ústřižku výplatního dokladu ze dne 16. 5. 2022, kde je uvedená částka za starobní důchod ve výši 18 332 Kč za období 16. 5. 2022 - 15. 6. 2022. Z osobního majetku má mít vedlejší účastník byt ve vlastnictví , adresa, (tedy družstevní podíl), jež je předmětem tohoto řízení. Podle prohlášení má být na vedlejším účastníkovi závislý jeho syn (ročník narození 1983), který s ním žije ve společné domácnosti, přičemž výše jeho příjmu je různá od 10 000 do 20 000 Kč, když z tohoto příjmu splácí půjčku 4 300 Kč měsíčně na dobu 7 let, což podle soudu I. stupně není nikterak doloženo. Ve vztahu k výdajům měl vedlejší účastník v prohlášení uvést, že nemá další výdaje kromě 1 730 Kč za elektriku, plyn a telekomunikační poplatky a bytovému družstvu čtvrtletně platí 19 626 Kč. Toto tvrzení měl vedlejší účastník doložil pouze kopií jedné složenky ze dne 11. 4. 2022 ve výši 1 730 Kč a kopií dvou složenek ze dne 1. 4. 2022 a 3. 1. 2022 ve výši 19 626 Kč, kde není uvedeno, za co přesně je placeno, což podle soudu I. stupně ani nekoresponduje s přiloženým evidenčním listem ze dne 17. 6. 2002 pro výpočet úhrady za užívání bytu č. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , kde je podle soudu I. stupně uvedena celková měsíční úhrada za užívání bytu v částce 6 234 Kč.6. Podle soudu I. stupně není zřejmé, jak bylo naloženo s dědictvím po rodičích vedlejšího účastníka ve výši 820 000 Kč a soud I. stupně tak nemohl z důvodu nedostatkům v majetkovém prohlášení a v důkazech přiložených k majetkovému prohlášení dostatečně posoudit majetkovou situaci vedlejšího účastníka. Proto neshledal, že by vedlejší účastník splňoval předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatku a nelze mu proto ani ustanovit zástupce z řad advokátů.7. Proti tomuto usnesení se v zákonem stanovené lhůtě odvolal vedlejší účastník (odvolatel) a podle obsahu jeho odvolání, jakož i jeho několikanásobného doplnění se domáhal jeho změny a osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta, když poukázal na prohlášení o svých majetkových poměrech. Zdůraznil, že je tělesně postižen, o čemž však nepředložil žádný doklad. Poukázal na skutečnost, že po zániku členství v družstvu nedostal vypořádací podíl 498 084 Kč, jejž si podle názoru odvolatele patrně přivlastnil předseda družstva, přičemž odvolatel zaplatil v roce 2018 družstvu nový členský vklad 3 700 Kč. Dále odvolatel poukázal na skutečnost, že zaplatil závazky své bývalé manželky ve výši 92 686 Kč a platí za ni další platby. Rovněž nechal vyměnit všechna okna. Doložil doklady o čtvrtletní platbě SVJ 19 626 K4 (měsíčně 6 542 Kč) a dále za energie 2 520 Kč, 1 604 Kč a 614 Kč, tj. 11 280 Kč, jež platil měsíčně v listopadu roce 2022. Proti tomu doložil nové doklad y o pobírání důchodu ve výši 20 329 a o platbě 550 Kč z Úřadu práce, což činí 20 879 Kč měsíčně.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací podle § 212 a násl. o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.9. Ve vztahu k zamítavému rozhodnutí soudu I. stupně odvolací soud vychází z § 30 o. s. ř., z něhož je zřejmé, že účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2). Stejně tak odvolací soud vychází i z § 138 odst. 1 o. s. ř., z něhož je patrno, že na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, přičemž přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.10. Předně odvolací soud nepovažuje příjmovou situaci domácnosti vedlejšího účastníka a jeho syna za jednoduchou, avšak na straně druhé podle právního názoru odvolacího soudu otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce vedlejšímu účastníkovi, vyřešil soud I. stupně správně. Bylo tomu tak jednak s ohledem na nedostatečně doklady např. týkající se společného majetku čekajícího podle odvolatele na vypořádání po rozvodu, nebo týkající se syna, s nímž vedlejší účastník sdílí společnou domácnost, dále z hlediska úspor, když vedlejší účastník uvádí výdaje ve značné výši např. na koupi podílu v bytovém družstvu, na placení závazků bývalé manželky a na výměnu oken atd. a jednak s ohledem na skutečnou majetkovou situaci vedlejšího účastníka, jež není taková, aby nemohl zaplatit soudní poplatky v souvislosti s podaným dovoláním, jež činí 14 000 Kč.11. Důvodem pro právní závěr odvolacího soudu v tom směru, že majetková situace vedlejšího účastníka není taková, aby nemohl zaplatit soudní poplatek v souvislosti s podaným dovoláním, je skutečnost, že měsíční příjem domácnosti, v níž žije vedlejší účastník a jeho syn s příjmem průměrně 15 000 Kč měsíčně a po odečtení závazku z půjčky 4 300 Kč činí příjem syna vedlejšího účastníka částku 10 700 Kč a částku 20 879 Kč činí příjem vedlejšího účastníka, celkově 31 579 Kč, proti čemu stojí výdaje domácnosti na stálé platby 11 280 Kč. Navíc vedlejší účastník má podle své argumentace právo na vypořádací podíl v družstvu řádově v částce několika set tisíc Kč, dále má pohledávku za svojí bývalou manželkou, představovanou platbami na její závazky řádově v desítkách tisíc Kč, má majetek, u něhož je očekáváno vypořádání po rozvodu, přičemž nepochybně má i úspory, z nichž platí neočekávané výdaje např. výdaje na závazky jeho bývalé manželky.12. Z uvedeného je zřejmé, že vedlejší účastník je, i přes složitost finanční situaci, schopen uhradit soudní po