6 Cmo 67/2023-37 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně napadeným usnesením přerušil řízení do skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 76 Cm 63/2020. Podle soudu prvního stupně se žalobce domáhá žalobou zrušení své účasti v žalovaném s odůvodněním, že mezi společníky jsou nepřekonatelné rozpory, které způsobují současný protiprávní stav v žalované, pročež nelze po žalobci spravedlivě požadovat, aby v žalované setrval. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že u Krajského soudu v Praze vede pod sp. zn. 76 Cm 63/2020 proti žalobci řízení o jeho vyloučení z žalovaného. Uvedené řízení je přerušeno do doby skončení trestního stíhání žalobce. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že v řízení u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 76 Cm 63/2020 je řešena otázka, která je významná pro rozhodnutí soudu, a proto řízení přerušil podle § 109 odst. 1 písm. c) o. s. ř.2. Proti tomuto usnesení podal odvolání žalobce, který považoval postup soudu prvního stupně za nejasný a nevysvětlený. Uvedl, že dne 22. 12. 2022 podal soudu prvního stupně do věci vedené pod sp. zn. 84 Cm 1071/2022 návrh na změnu žalobního návrhu na alternativní petit. Soud prvního stupně mu dne 31. 1. 2023 zaslal výzvu k úhradě soudního poplatku, aniž rozhodl o navržené změně žalobního návrhu a bez upozornění žalobce rozhodl o změně tohoto návrhu na návrh samostatný, což však žalobce nežádal. Dále soud prvního stupně přijal stanovisko žalovaného k návrhu a řízení přerušil, aniž umožnil žalobci vyjádřit se ke stanovisku žalovaného. Žalobce naproti tomu zamýšlel, aby soud prvního stupně projednal návrh jako alternativní. Žalobce je dále toho názoru, že jak řízení před Krajským soudem v Praze, tak řízení v projednávané věci povede k tomu, že účast žalobce v žalovaném zanikne a vznikne mu nárok na vypořádací podíl. Je proto nerozhodné, který soud rozhodne o ukončení účasti žalobce jako první. Odvolání dále obsahuje podrobnou argumentaci ve věci samé, zejména žalobce brojí proti tvrzením společnosti, že společnost poškodil. Žalobce navrhl, aby se v řízení pokračovalo.3. Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že nemá smysl, aby v několika souběžně probíhajících sporných řízeních probíhalo dokazování ke stejným sporným skutečnostem. Navrhl potvrzení napadeného usnesení.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. soud může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.6. O přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. lze podle odvolacího soudu uvažovat až tehdy, jsou-li odstraněny vady žaloby, má-li soud za splněné podmínky řízení a jsou-li splněny i další podmínky stanovené pro úspěch návrhu hmotným právem (např. včasnost, aktivní a pasivní legitimace apod.), ledaže na skončení souběžně probíhajícího řízení je zapotřebí vyčkat právě za účelem řešení uvedených otázek.7. Podle § 79 odst. 1 o. s. ř. řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. […] Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.8. Podle § 95 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo (odstavec 1). Soud nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje soud v řízení o původním návrhu po právní moci usnesení (odstavec 2).9. Podle § 41 odst. 2 o. s. ř. každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.10. Ve spisu v projednávané věci je jako první podání zařazeno podání žalobce, označené jako „návrh na změnu žalobního návrhu na návrh alternativní“. Podání je dále označeno spisovou značkou 84 Cm 1071/2022 a jsou v něm označeni účastníci řízení, shodní se účastníky řízení vedeného u soudu prvního stupně pod sp. zn. 84 Cm 1071/2022. V podání žalobce odkazuje na návrh v uvedeném řízení a navrhuje, aby soud rozhodl tak, že se žalovaný zrušuje s likvidací, a pro případ, že soud dospěje k závěru, že tomuto návrhu nelze vyhovět, aby rozhodl, že se zrušuje účast žalobce v žalovaném a žalovaný je povinen zaplatit žalobci vypořádací podíl. Spis sp. zn. 84 Cm 1071/2022 (dále jen „původní spis“ nebo „původní řízení“) si odvolací soud vyžádal a zjistil, že jeho předmětem je návrh žalobce na zrušení žalovaného s likvidací pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky. V původním spisu je na č.l. 58 podání žalobce, které je v projednávané věci zařazeno jako první, následováno referátem, aby uvedené podání bylo zapsáno jako nový návrh. Původní řízení se v současné době nachází ve stadiu řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, který předchozí usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení nepřerušuje.11. Z uvedeného tedy plyne, že jako první podání v projednávané věci je zařazeno podání, které podle svého obsahu zjevně není žalobou, nýbrž změnou návrhu v původním řízení. Z obsahu tohoto podání rozhodně nelze dovodit, že by se jednalo o nový návrh, jen omylem označený spisovou značkou již existujícího spisu. Jednak uvedené podání postrádá základní náležitost žaloby spočívající ve vylíčení rozhodujících skutečností. Žalobce naproti tomu výslovně odkazuje na návrh v původním řízení. Dále, zrušení své účasti v žalovaném se žalobce nedomáhá bez dalšího, nýbrž jedině v případě, že soud nevyhoví jeho návrhu na zrušení žalovaného s likvidací. Žalobce tedy nenavrhl, aby o zrušení jeho účasti bylo rozhodnuto samostatně, bez ohledu na úspěch jeho návrhu na zrušení společnosti. Podle procesní teorie tedy nejde o petit alternativní, nýbrž o petit eventuální. O tom, že žalobce nechtěl podat nový návrh a zahájit nový soudní spor, svědčí i jeho vyjádření k napadenému usnesení. Ostatně postup soudu prvního stupně zjevně plně nechápe ani žalovaný, který ve svém vyjádření správně poukazuje na to, že návrh je kusý a žalovaný neví, k čemu se má vyjádřit.12. Z uvedeného tak plyne, že soud prvního stupně měl v původním řízení postupovat tak, že měl rozhodnout podle § 95 odst. 2 o. s. ř. o tom, zda změnu návrhu připustí. Jeho skutečný postup, kdy nesamostatnou část změněného návrhu nechal zapsat jako novou žalobu, se naprosto vymyká postupům přípustným podle občanského soudního řádu.13. Jinak řečeno, v projednávané věci není splněna základní podmínka řízení, a tou je žaloba (návrh ve věci samé). Žalobce žádnou samostatnou žalobu o zrušení své účasti ve společnosti podat nechtěl a také ji nepodal. Přerušovat řízení o neexistujícím návrhu postrádá jakýkoli smysl.14. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 o. s ř. per analogiam (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod R 17/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) změnil tak, že se řízení nepřerušuje.15. Soudu prvního stupně nezbude nic jiného, než toto řízení pro nedostatek podmínek řízení zastavit a žalobci vrátit zaplacený soudní poplatek, neboť mu nevznikla povinnost jej zaplatit.16. O nákladech řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).