6 Cmo 92/2022-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku II. zamítl část návrhu spočívající v návrhu na znepřístupnění údajů u osoby , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, .2. Vyšel ze skutečnosti, že mu byl dne 21. 3. 2022 doručen pod F 108413/2022 návrh navrhovatele: , Anonymizováno, na změnu zápisu skutečných majitelů do evidence skutečných majitelů. Navrhovatel navrhl zapsat přímé skutečné majitele, jakož i nepřímé skutečné majitele, přičemž jedním z nich byla i , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , u níž bylo navrženo znepřístupnění údajů z důvodu, že jmenovaná je nezletilá osoba.3. Po posouzení návrhu soudem I. stupně soud dospěl k závěru, že návrhu na znepřístupnění údajů , Anonymizováno, , není možno v této části vyhovět s ohledem na právní úpravu, zejména na ustanovení § 14 a § 32 zákona č. 37/2021 Sb. o evidenci skutečných majitelů (ZESM), jež umožňuje výjimku z ustanovení § 14 ZESM téhož zákona, když podle § 32 ZESM je stanoveno, které údaje a v jakém rozsahu jsou údaje o skutečném majiteli veřejně přístupné. Soud I. tak vzal v úvahu § 32 ZESM dopadající pouze na osobu skutečného majitele, který není plně svéprávný a současně musí být splněny podmínky, že jde o případ hodný zvláštního zřetele a není-li to v rozporu s veřejným zájmem.4. Pokud jde o první z podmínek, lze dle soudu I. stupně uzavřít, že tato podmínka je splněna, neboť jde o osobu, která aktuálně dosáhla věku sedmnácti let, tedy jde v souladu s ustanovením § 30 NOZ o osobu nezletilou. Pokud jde o další dvě podmínky, tedy že musí jít o případ hodný zvláštního zřetele a není-li to v rozporu s veřejným zájmem, zde navrhovatel k existenci těchto předpokladů ničeho netvrdil a nic k tomuto ani nedoložil. , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, tak podle soudu I. stupně není osobou, u které zákonné ustanovení umožňuje znepřístupnění zapisovaných údajů. Soud I. stupně ve svých úvahách přihlédl rovněž k důvodové zprávě k zákonu č. 37/2021 Sb., jak je uvedeno v části 8.1.1. o znepřístupnění údajů o skutečném majiteli. Na základě uvedených úvah soud I. stupně dospěl k závěru, že je na místě návrh v uvedené části II. zamítnout.5. Proti usnesení soudu I. stupně ohledně výroku II. navrhovatel podal odvolání (odvolatel) a argumentoval tím, že:1) Velmi restriktivní přístup soudu I. stupně pramení pouze z důvodové zprávy k ZESM.2) Nezletilost slečny , Anonymizováno, je sama o sobě zcela zásadním důvodem pro posouzení případu jako hodného zvláštního zřetele. Takovéto posouzení má svůj původ zejména v naléhavosti ochrany slečny , Anonymizováno, jakožto osoby nezletilé nacházející se v (pro běžného nezletilého nepříliš obvyklém) postavení obmyšleného svěřenského fondu. Zejména z tohoto důvodu došel navrhovatel k závěru, že tvrzení a doložení údaje o věku slečny , Anonymizováno, bylo zcela dostatečné k docílení požadované anonymizace, když tato skutečnost v sobě kumuluje obě podmínky požadované ustanovením § 32 odst. 1 ZESM.3) Obecnou ochranu každého proti neoprávněnému shromažďování, zveřejňování či jinému zneužívání údajů o jeho osobě představuje článek 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod České republiky. Co se týče práv dětí a mladistvých, tato ochrana je ještě vyšší. V této souvislostí se na ochranu nezletilého použije článek 3 Úmluvy o právech dítěte („Úmluva“) upravující zájem dítěte, respektive nejlepší zájem dítěte, který je považován za elementární princip a východisko pro zajišťování ochrany základních lidských práv a svobod dítěte. Definici dítěte pak předkládá článek 1 Úmluvy, přičemž do této definice podle odvolatele spadá každá osoba, která dle právního řádu příslušného státu, který je signatářem Úmluvy, dosud nenabyla zletilosti, nejdéle však do 18 let svého věku. Dle příslušného článku Úmluvy slečna , Anonymizováno, v současnosti ještě stále splňuje podmínky pro to, aby na její osobu bylo nahlíženo jako na dítě dle Úmluvy a z tohoto důvodu je oprávněna čerpat veškerou ochranu, kterou Úmluva dětem zaručuje.4) Podle odvolatele dále článek 16 Úmluvy zaručuje dětem a nezletilým právo na zákonnou ochranu proti zásahům do jejich soukromého života, přičemž zveřejněním údajů o slečně , Anonymizováno, se zvyšuje riziko svévolných zásahů do jejího života, což je v rozporu s právem dítěte na ochranu proti těmto zásahům. Požadovaná ochrana může přitom být snadno zachována právě tím, že nezletilý bude po „kritickou dobu“ své nezletilosti chráněn anonymizací svých údajů ve veřejně přístupné evidenci.5) Splněním třetí podmínky uvedené v ustanovení § 32 odst. 1 ZESM, a sice požadavku na absenci rozporu znepřístupnění údajů s veřejným zájmem se podle odvolatele Městský soud v Praze nezabýval. V případě, kdy má znepřístupnění údajů vyšší účel, kterým je ochrana nezletilých proti rozličným negativním dopadům na jejich osobu, neexistuje důvod, pro který by na takovéto znepřístupnění údajů bylo možné nahlížet jako na skutečnost zakládající rozpor s veřejným zájmem. S respektem k zájmu veřejnosti na transparentnosti údajů o vlastnictví jednotlivých obchodních společností a právních uspořádání odvolatel stále trvá na tom, že i tento zájem společnosti v žádném případě nemůže hodnotově převážit zájem dítěte na ochraně jeho osoby a soukromí. Znepřístupnění údajů o osobě, která zatím nedosáhla zletilosti, nemůže být v rozporu s veřejným zájmem, a i třetí podmínka uvedená v ustanovení § 32 odst. 1 ZESM tak podle odvolatele byla splněna.6. Odvolatel navrhl, aby usnesení soudu I. stupně ohledně výroku II. bylo zrušeno a návrhu na znepřístupnění údajů bylo vyhověno.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu I. stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.8. Dle článku II zákona č. 245/2022 Sb. (účinného od 1. října 2022) návrh na zápis, který byl doručen soudu, … přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posoudí podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Vzhledem k tomu, že předmětný návrh byl doručen soudu I. stupně dne 21. března 2022, tedy před účinností novely ZESM, posuzoval odvolací soud věc podle ZESM ve znění do 30. 9. 2022.9. Dle § 32 odst. 1 ZESM navrhne-li to evidující osoba nebo osoba zapsaná v evidenci skutečných majitelů jako skutečný majitel, soud údaje nebo jejich část o skutečném majiteli, který není plně svéprávný, v případech hodných zvláštního zřetele v evidenci skutečných majitelů znepřístupní, není-li to v rozporu s veřejným zájmem.10. Dle § 30 odst. 1 NOZ plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku.11. Z uvedeného § 32 odst. 1 ZESM vyplývá, že úspěšně se lze domáhat znepřístupnění údajů za kumulativního splnění 3 zákonných podmínek: 1) neúplná svéprávnost daná věkem nebo omezením svéprávnosti, 2) jedná se o případ hodný zvláštního zřetele, 3) znepřístupnění není v rozporu s veřejným zájmem na transparentnosti. Zjednodušeně řečeno při hodnocení soud bude poměřovat zájem na ochraně soukromí dotčené osoby a veřejný zájem na transparentnosti. V případě nezletilého blízkého věku zletilosti, jako v projednávaném případě ve věku 17 let, je dle odvolacího soudu zájem na ochraně soukromí srovnatelný s případem zletilé osoby, tudíž svéprávné osoby. Shodný závěr je shledáván i v důvodové zprávě k § 32 ZESM, podle níž např. „….v případě nezletilého, který však již dovršil 17 let, je zájem na ochraně soukromí obecně srovnatelný jako v případě zletilého.“ Odvolací soud tak konstatoval, že nesplnění i jen jedné ze stanovených podmínek znamená bez dalšího bezpředmětnost zkoumání zbylých podmínek.12. V daném případě , Anonymizováno, - narozená , Anonymizováno, , v době rozhodování odvolacího soudu již dovršila , Anonymizováno, let, resp. za cca , Anonymizováno, měsíce jí bude již , Anonymizováno, let. Tuto skutečnost nelze nezohlednit při posuzování splnění předmětných podmínek. Z tohoto hlediska je zřejmé, že nejsou splněny všechny zákonné předpoklady pro znepřístupnění údajů dle § 32 odst. 1 ZESM. Ostatně odvolatel svoji argumentaci postavil toliko na pouhé nezletilosti jmenované, z níž dovozuje splnění i ostatních podmínek pro znepřístupnění údajů. Z logiky věci však plyne, že pakliže by zákonodárce skutečně zamýšlel poskytnout ochranu spočívající v znepřístupnění údajů u osob, jež nejsou plně svéprávné výhradně jen z důvodu nedosažení zletilosti (věku 18 let), tedy bez dalšího, tak by tuto podmínku výslovně stanovil samostatně - bez nutnosti kumulativního splnění i dalších podmínek. Neučinil-li tak, resp. stanovil-li pro úspěch takového návrhu nutnost splnění 3 kumulativních podmínek, je zřejmé, že nedosažení zletilosti samo o sobě nemůže být důvodem pro vyhovění návrhu na znepřístupnění údajů ohledně osoby, jež je těsně před dosažením zletilosti a plné svéprávnosti. Ostatně plné zletilosti lze v zákonem stanovených případech dosáhnout i před dosažením věku 18 let (viz § 30 odst. 2 NOZ).13. Z vyložených důvodů odvolací soud uzavřel, že usnesení soudu I. stupně je ve v