7 Cmo 165/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu dne 24. 7. 2023 se navrhovatelka (dále i jen „společnost“) domáhá zápisu změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C 103331. Podáním ze dne 26. 7. 2023 požádala navrhovatelka o osvobození od soudního poplatku. Svou žádost odůvodnila tím, že společnost nikdy nezahájila svou ekonomickou činnost, nevyvíjela žádnou činnost a v důsledku toho nedocházelo k akumulaci finančních prostředků, žádnému příjmu ani zisku. V roce 2005 se ztratila veškerá komunikace mezi společníky společnosti a v rejstříku zapsaným jednatelem. Jednatel nemá finanční prostředky na úhradu závazků uložených společnosti. Přílohou žádosti byl doklad o neexistenci majetku a finančních prostředků.2. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že podle § 138 odst. 1 zákona č. 63/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) se navrhovatelce osvobození od soudního poplatku v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod č. j. Fj 281369/2023/MSPH nepřiznává.3. Soud prvního stupně posoudil navrhovatelkou k výzvě soudu předložené podklady (Přiznání k dani z příjmu, Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech s důvodem odstoupení jednatele a zápis této události do obchodního rejstříku) a uzavřel, že její majetkové poměry přiznání osvobození neodůvodňují. Právnická osoba byla zřízena pro účely vytváření zisku, funguje 19 let a samotný fakt, že předkládá daňové přiznání za uplynulý rok s nulovými příjmy a nulovými výdaji automaticky nárok na osvobození od soudního poplatku nezakládá.4. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání s odůvodněním, že soud prvního stupně postupoval při rozhodování o osvobození od soudního poplatku mechanicky a povrchně, aniž by věnoval pozornost skutkovému stavu daného případu, a nevzal v úvahu veřejný zájem na tom, aby zápis v obchodní rejstříku odpovídal skutečnosti. Napadené usnesení považuje za iracionální a tedy nesprávné. Popsala aktuální poměry ve společnosti, kdy prakticky neexistuje možnost svolat valnou hromadu a setrvání jednatele ve funkci tak představuje novodobé otroctví. Pokud soud neuznal předložené důkazy o neschopnosti společnosti jako navrhovatelky zaplatit soudní poplatek za zápis změny, měl tedy sám označit možný zdroj prostředků na jeho úhradu. Podle společnosti je ve veřejném zájmu, aby byl jednatel z obchodního rejstříku vymazán, neboť společnost je posledních 14 let nečinná, nemá bankovní účet, nevykonává žádnou činnost a zápis v obchodním rejstříku proto neodpovídá skutečnosti.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesení soudu prvního stupně přezkoumal dle ust. § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.7. Při úvaze o splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků soud vychází z žádosti a dokladů účastníka řízení, případně z dalších skutečností, jsou-li mu známy. Důkazní břemeno o prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudních poplatků nese účastník řízení. Toto řízení ovšem nemůže stát na náročném a obsáhlém dokazování, neboť je předpokladem pro další postup, a proto musí být rychlé. Skutečnosti rozhodné pro osvobození účastník může uvést přímo ve svém návrhu; neučiní-li tak, soud jej k tomu vyzve. Zpravidla se tak děje výzvou k vyplnění soudem zaslaného tiskopisu „Potvrzení o majetkových a výdělkových poměrech“. V něm žadatel uvádí příjmy z pracovního či obdobného poměru, z prací konaných mimo pracovní poměr, z podnikání, z hmotného a sociálního zabezpečení, či z jiných zdrojů. Současně se předpokládá i uvedení osobního majetku větší ceny, výdělkových poměrů manžela žadatele a jiných okolností, které by mohly mít vliv na osvobození. Příjmy je pak nutno doložit potvrzením, u ostatních skutečností žadatel prohlašuje, že poskytl pravdivé údaje. Vyzývá-li soud k uvedení všech těchto skutečností, nemůže tak činit z jiných důvodů, než že jsou všechny pro jeho rozhodnutí podstatné. Soud také zpravidla z tohoto prohlášení vychází, neboť je natolik komplexní, že umožňuje vytvoření názoru o podmínkách osvobození od soudních poplatků. Při posuzování těchto majetkových poměrů je přitom pochopitelně nezbytné poměřovat rozsah aktiv i pasiv a přihlížet ke všem (shora již vyloženým) právně významným okolnostem, které spoluurčují (mohou, respektive zpravidla budou spoluurčovat) celkový obraz poměrů osoby domáhající se přiznání osvobození od soudních poplatků. Je na soudu, aby s ohledem na konkrétní okolnosti každého případu posoudil, zda v souhrnu všech zjištěných skutečností převáží hlediska svědčící pro osvobození od soudních poplatků nebo naopak pro jeho nepřiznání.8. „Osvobození od soudního poplatku na návrh je specifický institut, který slouží k tomu, aby osoba (poplatník), jež se z objektivních důvodů ocitla v situaci, kdy jsou její poměry nepříznivé, a proto nemůže zaplatit často nemalou částku za soudní poplatek, nebyla pouze z toho důvodu vyloučena z realizace svého ústavního práva na přístup k soudu (srov. k tomu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Jde o reálné vyjádření tzv. práva chudých. Osvobození je institut výjimečný-jak ostatně vyplyne i z dále citovaných judikátů k pojmu "celkové poměry účastníka", což si ne vždy žadatelé o osvobození uvědomují. Platí, že nedostatek prostředků na účtu či v hotovosti zdaleka neznamená nárok na osvobození. Jen mimořádné případy, kdy se poplatník ocitne nezaviněně, a nikoliv například v důsledku svého nezodpovědného podnikání či hospodaření, v celkově nepříznivé situaci, mohou vést k osvobození. … A to, že si stát přeje, aby osvobození od fiskální povinnosti, navíc úplné, bylo naprostou výjimkou, potvrzuje i novela poplatkového zákona č. 218/2011 Sb. účinná od 1.9.2011.“ (srov. Občanské soudní řízení, 2. část. Soudcovský komentář. Nakladatel: Wolters Kluwer (ČR). Místo vydání: Praha. Datum vydání: 2023. Právní stav v ASPI k: 01. 01. 2023. Autoři: Jaromír JIRSA a spol., § 138).9. Ze spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 28. 7. 2023, č. j. C10331/RD45/MSPH, Fj 281369/2023/MSPH, které bylo společnosti doručeno dne 31 7. 2023, Městský soud v Praze společnost jako navrhovatelku vyzval, aby do 20 dnů od doručení tohoto usnesení pravdivě a úplně vyplnila a soudu zpět zaslala připojené potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech a rovněž připojila všechny listiny, na něž bude v potvrzení odkazovat. Navrhovatelka byla současně ve výzvě poučena, že v případě nedoložení poměrů v soudem uvedené lhůtě bude soud předpokládat, že podmínky pro osvobození nejsou splněny. Podáním ze dne 31. 7. 2023 navrhovatelka soudu předložila vyplněné prohlášení.10. Při rozhodování o návrhu na osvobození od soudních poplatků podle § 138 o.s.ř. lze vyhovět takovému návrhu pouze zcela výjimečně, a to za splnění předpokladu, že se v daném případě jedná o osobu nemajetnou. Je nutno si uvědomit povahu soudního poplatku, který je ve smyslu zákona č. 280/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů (daňového řádu) daňovým příjmem státního rozpočtu. Jak plyne ze zákona, má-li někdo daňovou (poplatkovou) povinnost, je povinen ji splnit, i když žádné prostředky nemá. Poplatník má vždy povinnost soudní poplatek zaplatit. Smyslem § 138 o.s.ř. není řešit sociální situaci účastníka řízení, nýbrž toto ustanovení má umožnit těm osobám, které by pro své majetkové poměry byly vyloučeny z práva na přístup k soudu zaručeného Listinou základních práv a svobod, aby mohly svá práva uplatnit či hájit u soudu. Nepřichází proto v úvahu ani ohled na případné dluhy účastníka či míru jeho zadlužení. Smyslem uvedené právní úpravy je umožnit přístup k soudu účastníkům, jejichž majetkové a jiné osobní poměry (kupř. zdravotní, postižení v důsledku živelné pohromy apod.) neumožňují zaplatit poplatek v zákonem stanovené výši. V úvahu tak přicházejí osoby zcela nemajetné nebo osoby s nízkými příjmy, kterým jejich poměry (viz výše) nedovolují získat prostředky k úhradě poplatků, když nepřiznání osvobození jen těmto osobám by mohlo znamenat újmu na jejich právu domoci se soudní ochrany.11. Je třeba zdůraznit, že postup dle ust. § 138 o.s.ř. vždy vychází z toho, zda účastník vyjevil soudu úplně a pravdivě své celkové poměry, neboť v daném procesu důkazní břemeno tíží účastníka, který o osvobození žádá. Účastník, který o osvobození žádá, musí nejen uvést všechny rozhodné skutečnosti stran svých poměrů, ale tyto současně prokázat předložením vhodných důkazních prostředků, a to především listin existenci těchto skutečností