7 Cmo 244/2022-269 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatel, jako společník a jednatel účastnice 1), se svým návrhem doručeným soudu dne 10. 5. 2022 domáhá vyloučení účastníka 2) - , tituly před jménem, , Jméno, z funkce jednatele účastnice 1) - společnosti , Jméno advokáta B, ., se sídlem , adresa, , IČO , IČO advokáta B, (dále též i jen jako „Společnost“) dle § 63 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“).2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ustanovil Společnosti pro toto řízení jako opatrovníka , Jméno opatrovníka, , advokátku, se sídlem , adresa, . Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil, tím, že vzhledem k tomu, že účastníkem řízení je Společnost, jejímž jediným jednatelem a osobou oprávněnou za Společnost jednat je v současné době , Jméno advokáta C, , který je zároveň dalším účastníkem tohoto řízení, a u kterého navrhovatel žádá vyloučení z výkonu funkce člena statutárního orgánu dle uvedeného zákonného ustanovení ZOK, zájmy , tituly před jménem, , Jméno, jsou proto v rozporu se zájmy právnické osoby - účastnice 1).3. Účastnice 1) podala do tohoto usnesení včasné odvolání. Namítala, že zájmy Společnosti a , Jméno, nejsou v rozporu, kdy soud prvního stupně neuvedl, v čem spatřuje rozpor zájmů mezi účastníky. Pokud by i zde rozpor zájmů existoval, měl soud vyzvat právnickou osobu, aby si neprodleně zvolila jinou fyzickou osobu oprávněnou za ní jednat nebo asi by zvolila zmocněnce. K čemuž uvádí, že Společnost má jediného jednatele, ale to však neznamená, že za Společnost nemůže jednat pověřený zaměstnanec, soud prvního stupně neumožnil Společnosti vybrat si zmocněnce pro řízení z osob, které by přicházely v úvahu. Navrhuje, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení zrušil.4. Včasně se též odvolal účastník 2), kdy jeho odvolání je co do obsahu totožné s odvolání účastnice1), jen je rozdílné v označení osoby, která odvolání činí. Obsahující totožné odvolací námitky a též totožný odvolací návrh.5. K odvolání účastníků se vyjádřil navrhovatel, který uvádí, že zájmy , tituly před jménem, , Jméno, /účastník 2)/ jsou v rozporu se zájmy Společnosti /účastnicí 1)/, což je dáno bez dalšího s ohledem na vzájemné postavení těchto účastníků a povahu a předmět řízení, k čemuž odkazuje a cituje z judikatury Nejvyššího soudu, konkrétně usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021. K tomuto usnesení Nejvyššího soudu navrhovatel dodává, že usnesení bylo publikováno též v Obchodněprávní revue, 2/2022, s. 129, a cituje tam uvedené právní věty. V souladu s uvedenými judikaturními závěry má tak navrhovatel za to, že soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že je zde dán střet zájmů mezi účastníkem 2) coby jediným jednatelem Společnosti, o jehož vyloučení (diskvalifikaci) je řízení vedeno, a touto Společností. Konstatuje, že účastník 2) je jediným jednatelem, zároveň společníkem Společnosti jemuž náleží obchodní podíl o velikosti 50% na Společnosti a nic nenasvědčuje tomu, že tento stav střetu zájmů a důsledky s ním spojené byly přechodné a v dohledné době by tento stav pominul, což dokládá aktuálním výpisem z obchodního rejstříku, pozvánkou na valnou hromadu na den 19. 5. 2022 datovaná 27. 4. 2022, notářským zápisem NZ 87/2022 o osvědčení průběhu valné hromady Společnosti konané dne 19. 5. 2022, na níž byl navrhovatel účastníkem 2) odvolán z funkce jednatele pro údajné porušování povinností při výkonu funkce jednatele. Za nepřípustné považuje i možnost, že by si Společnost nyní zvolila zmocněnce či pověřila svého zaměstnance k jejímu zastupování, jelikož toto by mohl činit právě toliko zase jediný jednatel, který je však sám ve střetu zájmů, pročež takové jím učiněné úkony by byli od počátku neúčinné a nepřihlíželo by se k nim. Společnost nemá žádný odštěpný závod ani prokuristu. Má tak za to, že soud prvního stupně postupoval správně, když Společnost nevyzval, aby pověřila jednáním jinou fyzickou osobu, případně aby si zvolila zmocněnce. Má za správné i ustanovení opatrovníkem advokáta, neb zde není žádné jiné vhodné osoby, pročež i tuto odvolací námitku účastníků považuje za účelovou a materiálně bezobsažnou, k vhodnosti ustanovení opatrovníkem advokáta odkazuje a cituje z nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/19, ze dne 24. 9. 2019. Navrhovatel má tak odvolání za nedůvodné a naopak usnesení soudu prvního stupně za věcně správné, pročež navrhuje, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v celém napadeném rozsahu dle § 212 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání nejsou důvodná.7. Řízení o vyloučení člena statuárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce (§ 63 a násl. ZOK) je řízením výslovně uvedeným v § 3 odst. 2 písm. b) a § 85 písm. b) zákona č. 292/2013Sb. o zvláštních řízeních soudních /dále jen z. ř. s./. Podle § 1 odst. 3 z. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád.8. Dle § 21 odst. 1 o. s. ř. za právnickou osobu jedná:a) člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna, nebob) její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, neboc) vedoucí jejího odštěpného závodu, jde-li o věci týkající se tohoto závodu, nebod) její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně.9. Ustanovení § 21 odst. 4 o. s. ř. vylučuje z jednání za právnickou osobu před soudem toho (jež je jinak oprávněn za právnickou osobu jednat dle § 21 odst. 1 až 3 o. s. ř.), jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby (střet zájmů). Jinak řečeno, žádná z osob uvedených v § 21 odst. 1 až 3 o. s. ř. nemůže jednat za právnickou osobu před soudem, jestliže jsou její zájmy, uvažováno z pohledu konkrétní projednávané věci, v rozporu se zájmy právnické osoby jako účastníka řízení.10. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.11. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 30. 3. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1831/2021 uvádí: „Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021 (přijatém po vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu), formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož dochází v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce k přirozenému střetu zájmů (ve smyslu § 21 odst. 4 o. s. ř.) jen mezi osobou, která má být vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu, a obchodní korporací, které se týkají (tvrzené) důvody, pro něž má být dotčená osoba vyloučena. Z tohoto důvodu za tuto obchodní korporaci v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce nesmí jednat ten, kdo má být z výkonu funkce člena statutárního orgánu vyloučen.“12. Ve shora uvedeném a navrhovatelem přiléhavě uváděném usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, dospěl Nejvyšší soud dále k závěru, že „[30] Fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu právnické osoby, nemá právo jednat jménem této právnické osoby ve sporu, který s ní vede. Nemá-li právnická osoba obsazen statutární orgán oprávněný jejím jménem jednat, soud jí může ustanovit opatrovníka pro řízení (v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 680/97, uveřejněné pod číslem 37/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, aktuálně viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3597/2018). [31]Tento závěr vychází z premisy, že v řízeních, ve kterých účastníci vystupují v kontradiktorním postavení, je mezi opačnými stranami sporu přirozený střet zájmů, pro nějž je nepřípustné, aby v řízení jedna ze stran sporu jednala za opačnou stranu sporu (§ 21 odst. 4, resp. § 32 odst. 2 o. s. ř.). [40] Vyšel-li tedy odvolací soud z toho, že vylučovaný jednatel nemůže v řízení již jen kvůli svému procesnímu postavení jednat za první společnost, a proto je namístě jí ustanovit opatrovníka, neboť zde není nikdo, kdo by byl oprávněn za první společnost jednat, je jeho právní posouzení této právní otázky správné. To platí i přesto, že první společnost jednající vylučovaným jednatelem udělila advokátovi po zahájení řízení v projednávané věci procesní plnou moc. Existuje-li totiž střet zájmů mezi účastníkem (právnickou osobou) a osobou za něj jednající, jsou procesní úkony, které jednající osoba za právnickou osobu činila, od počátku neúčinné a soud k nim nesmí přihlížet (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 20 Cdo 1453/2020). Takovým procesním úkonem je přitom i udělení procesní plné moci.“13. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Kr