7 Cmo 54/2023-718 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením označeným v záhlaví přiznal znaleckému ústavu , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „znalecký ústav“) za vypracování stanoviska k vyjádření navrhovatele ze dne 21. 12. 2021, odměnu za 1,5 h po 350 Kč ve výši 525 Kč, odměnu za 31,5 h po 450 Kč ve výši 14 175 Kč, odměnu za 0,75 h po 400 Kč ve výši 300 Kč částku 15 000 Kč, včetně 21 % DPH ve výši 3 150 Kč, celkem 18 150 Kč.2. Své rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně tím, že znalecký ústav vypracoval na základě výzvy soudu prvního stupně ze dne 25.11.2021 stanovisko k vyjádření navrhovatele a k jeho otázkám, k čemuž znalecký ústav doložil vyúčtování ze dne 29.12.2021 a to na celkovou částku 18 150 Kč, jenž bylo upřesněno jeho podáním ze dne 8.11.2022. Soud prvního stupně konstatoval, že předložené stanovisko má formální náležitosti, bylo vypracováno v přiměřené lhůtě, znalecký ústav stanovisko odůvodnil a odpověděl na otázky navrhovatele. S odkazem na ustanovení zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a vyhlášku č. 504/2020 Sb., o znalečném a skutečnost, že znalecký ústav předložil vyúčtování s uvedením hodin znalecké činnosti dle uvedeného zákona o znalcích ve spojení s vyhláškou o znalečném, má za to, že s ohledem skutečnost, že se znalecký ústav vyjadřoval po vypracování znaleckého posudku, ve kterém posuzoval jako revizní znalec čtyři znalecké posudky k dalším otázkám navrhovatele, tak časová dotace celkem 33,75 hodiny je přiměřená zadanému úkolu. Jako přiměřenou soud prvního stupně shledal i výši odměny u jednotlivých úkonů v rozmezí od 350 Kč do 450 Kč.3. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání, ve kterém namítal nepřiměřenost výše odměny za zpracování znaleckého posudku. Odvolatel namítá vysokou časovou dotaci, kdy má za to, že studium přechozích znaleckých posudků nebylo časově náročné a nebylo ani třeba, aby znalecké posudky studovalo více osob. Namítá, že znalecký ústav nemůže požadovat za interní revizi posudku stejnou sazbu jako za samotné znalecké zkoumání. Uvádí nepřiměřenost sazby u činnosti formátování vyjádření, kdy má za to, že formátování textu by mělo být již zahrnuto v samotném úkonu textace vyjádření. Dále považuje za nepřiměřenou i sazbu u činnosti jazykové kontroly, kdy i tato činnost měla být zahrnuta do činnosti textace vyjádření, kdy i samotná textace vyjádření je velmi nadhodnocena hodinovou sazbou 450 Kč. Zároveň namítá, že znalecký ústav ani nestanovil výši základního podílu, a tedy nezodpověděl znaleckou otázku a pouze konstatoval, že není schopen výši základního podílu určit. Soud prvního stupně se měl zabývat, zda bylo znalecké zkoumání natolik obtížné, aby odůvodňovalo požadovanou hodinovou sazbu na horní hranici sazby, respektive má za to, že hodinová sazba není přiměřená složitosti znaleckého zkoumání. Navrhovatel též namítá, že odvoláním napadené usnesení je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jelikož soud prvního stupně usnesení dostatečně neodůvodnil, kdy z odůvodnění usnesení není zřejmé, o jaké úvahy soud prvního stupně svůj závěr o důvodnosti znaleckým ústavem vyúčtovaném plnění v požadované výši opírá. Z uvedených důvodů odvolatel navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Předně odvolací soud uvádí, že nepovažuje odvoláním napadené usnesení za nedostatečně odůvodněné. Z odůvodnění napadeného usnesení je zřejmé, z jakých skutečností soud prvního stupně vycházel, jakými úvahami se řídil, z jaké právní úpravy vyšel, a proti tomu i odvolatel brojí. Ke kritériím přezkoumatelnosti rozhodnutí srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní. Usnesení soudu prvního stupně je tedy přezkoumatelné.6. Podle § 127 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem.7. Podle § 139 odst. 2 o. s. ř. byl-li podán znalecký posudek, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné) a zvláštní předpisy stanoví, komu se znalečné vyplácí.8. Podle § 30 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, má znalec za podání posudku právo na znalečné, sestávající z odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě. Podle § 31 téhož zákona se odměna za výkon znalecké činnosti určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkolu.9. Podrobnosti ohledně výše a způsobu snížení odměny, rozsahu jejího snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsobu jejího vyúčtování stanovuje vyhláška č. 504/2020 Sb., o znalečném. Dle § 2 uvedené vyhlášky znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 300 až 450 Kč.10. Podle § 4 odst. 1 vyhlášky při určování výše časové odměny v rámci rozmezí sazby se posuzuje odborná náročnost vyžadovaná k vykonání znalecké činnosti. Podle odst. 2 při posuzování odborné náročnosti vyžadované k vykonání znalecké činnosti se hodnotí zejménaa) povaha a rozsah znalecké činnosti,b) stupeň odborné kvalifikace potřebné k vykonání znalecké činnosti ac) zda znalecká činnost spočívala v přezkoumání znaleckého posudku jiného znalce.11. Odvolací soud se zabýval otázkou stěžejní pro stanovení výše odměny znalečného, a to, zda vypracování stanoviska k vyjádření a otázkám navrhovatele ze dne 21. 12. 2021 bylo vypracováno kvalitně, zda tedy znaleckému ústavu přísluší odměna v nárokované výši. Je povinností soudu, aby posoudil oprávněnost výše znalcem požadovaného znalečného (všech položek, ze kterých se skládá), a aby výši znalečného stanovil.12. Z obsahu spisu se podává, že usnesením č. j. 2 ECm 61/2012-488 ze dne 31. srpna 2021 soud prvního stupně ustanovil znalecký ústav k podání znaleckého posudku v této věci a stanovil úkoly znaleckého zkoumání. Znalecký ústav doručil soudu prvního stupně znalecký posudek č. 236-5025/2020 (dále jen „znalecký posudek“). Soud prvního stupně opakovaně vyzýval přípisem navrhovatele a účastnici řízení k vyjádření se a ev. sdělení výhrad k uvedenému znaleckému posudku znaleckého ústavu (čl. 629, 630, 637, 640). Navrhovatel se pak následně svým podáním ze dne 15.11.2021 vyjádřil ke znaleckému posudku ze dne 30.4.2021, tak že se závěry posudku nesouhlasí, zejména pak v části posouzení dotací při stanovení základního kapitálu a v části posouzení rezerv, což podrobně doplňuje a požaduje po znalecké kanceláři dovysvětlení konkrétních skutečností. Soud prvního stupně přípisem ze dne 25.11.2021 vyzval znalecký ústav, aby se ve lhůtě jednoho měsíce vyjádřil k vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku. Znalecký ústav podáním ze dne 21.12.2021 na čl. 652–654 poskytl soudu prvního stupně své vyjádření k žádostem o dovysvětlení k otázkám navrhovatele, v němž se podrobně a jednotlivě vyjadřuje, sděluje svůj oborný názor k tvrzením navrhovatele v celkovém rozsahu 6 stran textu.13. Za vypracování stanoviska k vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku předložil soudu prvního stupně znalecký ústav vyúčtování na celkovou částku 18 150 Kč, jenž poté specifikoval k výzvě soudu ve svém podání ze dne 8.11.2022. Obsahem spisu na čl. 697 je příloha k faktuře č. 21486, která obsahuje náklady na vypracovaní vyjádření znaleckého ústavu. Obsahem této přílohy je popis znalečného za období od 6.12.2021 do 21.12.2021 a specifikující jednotlivé činnosti při vypracovaní vyjádření, tedy: seznámení se s vyjádřením navrhovatele, studium znaleckého posudku, textace vyjádření, konzultace vyjádření, interní revize, formátování vyjádření, kompletace, včetně uvedení konkrétních zpracovatelů, spolu s uvedením vynaloženého času a hodinovou sazbou.14. Je nepochybné, že v daném případě i tato znalecká činnost znaleckého ústavu spočívající ve vyjádření se k vyjádření a žádosti o dovysvětlení navrhovatele vyžadovala vysoce odbornou činnost. Na vypracování samotného znaleckého posudku se podílelo více zpracovatelů, kdy od vypracování znaleckého posudku uplynulo půl roku, pročež i zde byla nutná příprava. Odvolací soud je toho mínění, že se zřetelem na náročnost a míru odborných znalostí vynaložených znaleckým ústavem při zpracování vyjádření k žádosti o dovysvětlení navrhovatele, je hodinová sazba ve specifikované výši podle druhu vynaložené práce odpovídající. Rovněž doba věnovaná přípravě vyjádření a jeho zpracování se odvolacímu soudu jeví adekvátní s ohledem na charakter námitek navrhovatele ke znaleckému posudku a samotou náročnost prvotního zadání znaleckého úkolu, která odpovídá právě složitosti, charakteru a specifičnosti před