7 Cmo 66/2023-33 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením uvedeným v záhlaví vyhověl návrhu doručenému soudu dne 9. 5. 2017, kterým se navrhovatel domáhal zrušení obchodní společnosti , Jméno navrhovatele A, ., IČO , IČO navrhovatele A, , sídlem , adresa, IX., , adresa, (dále též jen „Společnost“), nařízení její likvidace a jmenování likvidátora (výrok I. a II.). Výrokem III. uložil soud prvního stupně účastnici 1) povinnost zaplatit státu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem, číslo účtu , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, , a to do tří dnů od právní moci usnesení.2. Do výroku III. tohoto usnesení podal účastník 3) včasné odvolání. Namítá, že již od roku 2008 není jednatelem, není tedy účastníkem likvidace Společnosti a nebude platit žádné poplatky za Společnost, jinými slovy, svým odvoláním napadá uložení povinnosti Společnosti k úhradě soudního poplatku.3. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda odvolání bylo podáno osobou oprávněnou.4. Podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.5. S odkazem na komentářovou literaturu odvolací soud uvádí, že „Z povahy odvolání jakožto řádného opravného prostředku vyplývá, že odvolání může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech. Rozhodujícím přitom je výrok rozhodnutí soudu prvního stupně, protože existenci případné újmy lze posuzovat jen z procesního hlediska. Při tomto posuzování také nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost, že rozhodnutím soudu mu byla způsobena určitá, třeba i nepříliš významná újma, kterou lze odstranit zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí.” (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1745 s.).6. Ve výroku napadeném odvoláním je uložena povinnost k úhradě soudního poplatku Společnosti, nikoliv účastníkovi 3) – odvolateli. Odvolatel tak není k podání odvolání subjektivně oprávněn, když se ho výrok III. napadeného usnesení nikterak netýká ani mu tímto výrokem nejsou ukládány žádné povinnosti.7. Za této situace odvolací soud podané odvolání bez věcného přezkumu odmítl podle § 218 písm. b) o. s. ř.8. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 23 z. ř. s. Okolnosti případu, které by její přiznání některému z účastníků řízení odůvodňovaly, neshledal.