7 Cmo 9/2023-244 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ustanovil účastníkovi podle § 29 odst. 2 o. s. ř. procesního opatrovníka , tituly před jménem, , Jméno, , IČO: , IČO, , advokát se sídlem , adresa, . V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že účastník nemá osobu oprávněnou za něj jednat podle § 21 o. s. ř., proto mu ustanovil opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř., s nímž bude pokračovat v řízení.2. Proti tomuto usnesení podal účastník (dále též jen „Společnost“) včasné odvolání s návrhem, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Společnost uvedla, že usnesení je nesprávné i nedostatečně odůvodněné. Namítala, že soud prvního stupně ustanovil opatrovníka Společnosti, jelikož zde není osoby oprávněné jednat za Společnost, aniž tento závěr vysvětlil. Soud prvního stupně rozhodoval v době, kdy byl jednatel , Jméno navrhovatele, nepravomocně vymazán z obchodního rejstříku a kdy byl , Jméno navrhovatele, jmenován na valné hromadě konané dne 28. 11. 2022 jednatelem Společnosti. Uvedla, že následně byl , Jméno navrhovatele, zapsán do obchodního rejstříku jako jednatel Společnosti, přičemž k právní moci zápisu jednatele , Jméno navrhovatele, do obchodního rejstříku došlo dne 28. 11. 2022. Namítala, že funkci jednatele nelze zpochybňovat. Jednatel , Jméno navrhovatele, není ve střetu zájmů, když hájí zájmy Společnosti.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.4. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.5. Podle § 29 odst. 1 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.6. Podle § 32 odst. 2 o. s. ř. zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.7. V dané věci je pro účely přezkumu odvolacím soudem napadené usnesení odůvodněno dostatečně.8. Z obsahu spisu vyplývá, že návrhem došlým soudu dne 3. 9. 2021 se navrhovatel coby společník domáhá vůči společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO advokáta B, , sídlem , adresa, vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 28. 7. 2021, kterým byl odvolán z funkce jednatele a kterým valná hromada udělila souhlas s podáním žaloby o vyloučení navrhovatele jako společníka ze Společnosti.9. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Plzni oddíl C, vložka , Anonymizováno, odvolací soud zjistil, že , Jméno navrhovatele, , nar. , Datum narození navrhovatele, , který je vznikla funkce jednatele dne 24. 2. 2009, poté znovu dne 28. 11. 2022.10. Odvolací soud dospěl k závěru, že je zřejmé, že , Jméno navrhovatele, je se Společností v konfliktu zájmů, neboť v daném řízení je současně navrhovatelem. V usnesení ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že „[30] Fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu právnické osoby, nemá právo jednat jménem této právnické osoby ve sporu, který s ní vede. Nemá-li právnická osoba obsazen statutární orgán oprávněný jejím jménem jednat, soud jí může ustanovit opatrovníka pro řízení (v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 680/97, uveřejněné pod číslem 37/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, aktuálně viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3597/2018). [31]Tento závěr vychází z premisy, že v řízeních, ve kterých účastníci vystupují v kontradiktorním postavení, je mezi opačnými stranami sporu přirozený , rodné přijmení, zájmů, pro nějž je nepřípustné, aby v řízení jedna ze stran sporu jednala za opačnou stranu sporu (§ 21 odst. 4, resp. § 32 odst. 2 o. s. ř.). [40] Vyšel-li tedy odvolací soud z toho, že vylučovaný jednatel nemůže v řízení již jen kvůli svému procesnímu postavení jednat za první společnost, a proto je namístě jí ustanovit opatrovníka, neboť zde není nikdo, kdo by byl oprávněn za první společnost jednat, je jeho právní posouzení této právní otázky správné.“11. Odvolací soud s ohledem na tyto závěry Nejvyššího soudu uzavřel, že v posuzované věci je namístě ustanovit Společnosti procesního opatrovníka podle § 29 odst. 2 ve spojení s § 21 odst. 4 a § 32 odst. 2 o. s. ř, neboť zde není nikdo, kdo by byl oprávněn za ni jednat.12. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil podle § 219 o. s. ř.13. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).