9 Cmo 101/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu se , Jméno navrhovatele A, coby navrhovatel domáhal zápisu změn do spolkového rejstříku, a to konkrétně výmazu předsedy - , tituly před jménem, , zápisu dne zániku funkce 5. března 2023 a zápisu dne zániku členství 5. března 2023 a namísto něj zápisu „předsedy spolku“ , Anonymizováno, a zápisu dne vzniku funkce 5. března 2023 a zápisu dne vzniku členství 5. března 2023. K návrhu byla doložena listina obsahující jednak souhlas nově zvoleného „předsedy spolku“ se zápisem do spolkového rejstříku a dále obsahující čestné prohlášení o splnění předpokladů pro výkon funkce s jeho úředně ověřeným podpisem a výpis z evidence Rejstříku trestů fyzických osob. Dále byl doložen zápis z členské schůze navrhovatele ze dne 5. 3. 2023.2. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „V spolkovém rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu L, vložce číslo 41178 vymazal statutární orgán - předsedu , tituly před jménem, ,… zapsal u něj den zániku funkce 5. března 2023 a den zániku členství 5. března 2023 a namísto něj zapsal „předsedu spolku“ , Anonymizováno, a zapsal u něj den vzniku funkce 5. března 2023 a den vzniku členství 5. března 2023.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal , právnická osoba, . odvolání.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl, se tedy zabýval tím, zda odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno osobou, jež k tomu nebyla oprávněna.5. Dle § 201 o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.) „Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.“6. Odvolání je řádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout rozhodnutí vydané soudem prvního stupně. V § 201 o. s. ř. je upravena jednak objektivní přípustnost odvolání (tj. proti kterým rozhodnutím soudu prvního stupně je lze podat), jednak jeho subjektivní přípustnost (tedy kdo je k jeho podání oprávněn). Z citovaného zákonného ustanovení jednoznačně vyplývá, že k podání odvolání je oprávněna osoba, která je účastníkem řízení před soudem prvního stupně. Odvolací soud se proto musel primárně zabývat tím, zda , právnická osoba, . (coby hlavní spolek) je účastníkem předmětného rejstříkového řízení před soudem prvního stupně. Není-li jím, není ani subjektivně legitimován k podání odvolání.7. V rejstříkovém řízení se ohledně zákonného stanovení okruhu účastníků řízení uplatní ustanovení § 84 z. v. r., dle něhož účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba. Dle § 1 odst. 2 z. v. r. do veřejného rejstříku se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách (dále jen „zapsaná osoba“). Pro účely definice účastníků ve smyslu § 84 z. v. r. je zapsanou osobou osoba, o níž se vede rejstříkový spis a současně ohledně jejíchž údajů (v jejím rámci zapisovaných) je navrhován zápis (změna zápisu, výmaz) do veřejného rejstříku. Ostatně ke shodným závěrům dochází i odborná právní teorie: „Toto označení není zcela přesné - zákonem stanovené údaje se zapisují i o osobách, které se zapisují do veřejného rejstříku v rámci zapsané osoby. …Lze také říci, že zapsanou osobou je osoba, o které se vede rejstříkový spis.“ - viz komentář k § 84 z. v. r. in Havel, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2015, 394 s.8. Odvolací soud zdůrazňuje, že je nezbytné lišit mezi aktivní věcnou legitimací navrhovatele a mezi účastenstvím v rejstříkovém řízení. Jedná se odlišné právní instituty. Obecně platí, že účastníkem rejstříkového řízení o návrhu na zápis změn - údajů zapisovaných u „zapsané osoby“, do spolkového (coby veřejného) rejstříku je vždy navrhovatel, a to bez ohledu na skutečnost, zda mu zákon přiznává aktivní věcnou legitimaci či nikoliv. Dále je účastníkem rejstříkového řízení vždy „zapsaná osoba“. Je-li současně „zapsaná osoba“ i navrhovatelem, není již účastníkem takového rejstříkového řízení nikdo jiný. Je-li navrhovatelem někdo jiný, jsou účastníky rejstříkového řízení navrhovatel z titulu navrhovatele a „zapsaná osoba“ z titulu zapsané osoby.9. Výše uvedené v poměrech vztahu pobočného a hlavního spolku znamená, že i když zákon přiznává ohledně věcí pobočného spolku primárně aktivní věcnou legitimaci hlavnímu spolku (viz právní věta usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. srpna 2016 sp. zn. 8 Cmo 232/2016 publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 130/2017: „Návrh na zápis ve věcech pobočného spolku, a to včetně změny či výmazu zápisu, podává zásadně hlavní spolek /§ 11 odst. 1, § 26 odst. 2 zákona č. 304/2013 ve znění pozdějších předpisů/; tím není dotčeno ustanovení § 11 odst. 3 uvedeného zákona.“), tak pokud hlavní spolek návrh ohledně „svého“ pobočného spolku coby zapsané osoby nepodá, účastníkem řízení se nestane. Je-li však navrhovatelem hlavní spolek, je tento účastníkem řízení z titulu navrhovatele a současně platí, že účastníkem takového řízení je i pobočný spolek z titulu zapsané osoby (ohledně níž je navrhována změna zápisu). Podá-li však návrh na zápis změn jen pobočný spolek z titulu zapsané osoby, navrhujíce zápis změn o sobě zapisovaných údajů (tedy v rámci zapsané osoby), je účastníkem takového rejstříkového řízení pouze tento pobočný spolek coby zapsaná osoba, nikoliv též hlavní spolek. Hlavní spolek není účastníkem řízení o zápis do spolkového rejstříku týkajícího se pobočného spolku, byl-li návrh na zahájení řízení podán tímto pobočným spolkem.10. Výše přijaté závěry týkající se účastenství v rejstříkovém řízení - promítnuto do posuzované věci, znamenají, že účastníkem předmětného rejstříkového řízení o návrhu na zápis změn do spolkového rejstříku v rámci údajů zapisovaných u navrhovatele (pobočného spolku) coby „zapsané osoby“ byl pouze pobočný spolek - navrhovatel coby zapsaná osoba a nikdo jiný. Hlavní spolek , právnická osoba, . jenž návrh sám nepodal, nebyl účastníkem rejstříkového řízení před soudem prvního stupně, nebyl tudíž ani subjektivně legitimován k podání odvolání, neboť toto právo zákon přiznává jen účastníku řízení - viz § 201 o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r.11. Vzhledem k chybnému vyhodnocení účastníků předmětného rejstříkového řízení soudem prvního stupně dlužno podotknout následující. Nebyl-li jmenovaný hlavní spolek účastníkem předmětného rejstříkového řízení, znamená to, že se mu nedoručuje rozhodnutí vydané v rámci tohoto řízení a ani mu nikdy nepočala běžet žádná lhůta k podání odvolání. Z toho vyplývá nesprávně vyplněná předkládací zpráva zpracovaná soudem prvního stupně, dle níž „odvolání bylo podáno včas“ a „osobou oprávněnou“. Skutečnost, že soud prvního stupně uvedl hlavní spolek do záhlaví svého rozhodnutí a jednal s ním jako s účastníkem řízení, nebylo způsobilé učinit z někoho, koho zákon nepovažuje za účastníka řízení, účastníkem takového řízení.12. Z vyloženého důvodu odvolací soud odvolání , Jméno navrhovatele B, . (coby hlavního spolku) proti usnesení soudu prvního stupně podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl, aniž by byl vůbec oprávněn se věcně zabývat důvodností odvolacích námitek.13. Podáním ze dne 18. července 2023, došlým odvolacímu soudu dne 2. 8. 2023, vzal navrhovatel svůj návrh na zápis změn zpět s tím, že důvodem „žádosti“ je proběhlé jednání a uzavřená dohoda mezi pobočným spolkem , Jméno navrhovatele A, a hlavním spolkem , Jméno navrhovatele B, . Dále uvedl, že došlo k dohodě mezi panem , Anonymizováno, a panem , Anonymizováno, o vyřešení celé situace mimosoudní cestou.14. Dle § 222a odst. 1 o. s. ř. „Vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.“15. Vzhledem k tomu, že v daném případě nenastal suspenzivní účinek odvolání, protože odvolání bylo podáno neoprávněnou osobou, rozhodnutí soudu prvního stupně již nabylo právní moci a řízení tudíž skončilo. Zpětvzetí návrhu tudíž nemůže vyvolat zamýšlené právní účinky.16. Nad rámec tohoto odvolacího řízení odvolací soud jen poukazuje na skutečnost, že dle článku VII: bodu 2. stanov navrhovatele je „Výbor statutárním orgánem a má 3 členy…“, tzn., že se jedná o kolektivní statutární orgán, jenž se nazývá „výbor“. Naproti tomu v článku VIII. stanov se uvádí, že „Předseda je statutárním orgánem spolku…“, tzn., že dle následujícího článku stanov je statutárním orgánem „předseda“, což ale není kolektivní statutární orgán. Stanovy jsou tedy z hlediska stanovení statutárního orgánu vnitřně rozporné. K tomu ještě odvolací soud dodává, že navrhovatel navrhl zapsat pana , Anonymizováno, jako „předsedu spolku“, což je označení statutárního orgánu, kte