9 Cmo 11/2023-158 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobkyně dne 24. 10. 2022 podala u soudu prvního stupně žalobu o zaplacení částky 3 500 000 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vypořádací podíl v souvislosti s jejím vyloučením z družstva, a to ve vztahu k vyklizeným družstevním bytům č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, v ulici , Anonymizováno, . Dne 15. 12. 2022 podala žalobkyně u soudu prvního stupně žalobu o zaplacení částky 3 500 000 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vypořádací podíl v souvislosti s jejím vyloučením z družstva, a to ve vztahu k vyklizeným družstevním bytům č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, v ulici , Anonymizováno, . Usnesením ze dne 4. 1. 2023 pod č. j. 38 Cm 100/2022-145 a 38 Cm 119/2022-18 soud prvního stupně rozhodl o spojení obou řízení ke společnému řízení pod sp. zn. 38 Cm 100/2022. Usnesení nabylo dle vyznačené doložky dne 9. 1. 2023 právní moc. V obou žalobách požádala žalobkyně o osvobození od soudních poplatků za podané žaloby s ohledem na svoji majetkovou a příjmovou situaci.2. Usnesením ze dne 24. ledna 2023 č. j. 38 Cm 100/2022-152 v záhlaví označeným (dále též jen „usnesení - 152“) soud prvního stupně (dále též jen „soud“) rozhodl tak, že „Soud žalobkyni , Jméno žalobkyně, , narozené dne , Anonymizováno, , přiznává v rozsahu 70 % osvobození od soudního poplatku z žaloby podané dne 24. 10. 2022 a dne 15. 12. 2022.“. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně ve vyplněném prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (dále jen „prohlášení“) uvedla, že je rozvedená, bezdětná, v domácnosti žije pouze se svým psem je zaměstnána u , právnická osoba, ., kdy její průměrný měsíční čistý výdělek za kalendářní čtvrtletí činil 33 216 Kč. Mezi svými příjmy neoznačila žádné jiné dávky. Z tohoto příjmu hradí své základní životní a zdravotní potřeby, léky. U soudu probíhají její další 3 řízení, kde jí jsou dopočítávány tržní nájmy od 3. 7. 2009. Má různé půjčky, její plat podléhá exekuci. Platby exekuce provádí z účtu syna , Anonymizováno, . Žadatelka soudu předložila vyúčtování od svého mobilního operátora Vodafone za období od 10. 4. - 10. 10. 2022, kdy se měsíční vyúčtování pohybuje v rozmezí 1 296 – 1 305 Kč měsíčně a výpisy z účtů syna , Anonymizováno, za období od 1. 5. 2022 - 31. 10. 2022 vedeného u banky air bank. Z výpisů z účtů je zřejmé, že ho žadatelka používá pro své potřeby, když z něj plynou veškeré platby spojené s nájemným , adresa, ul. (bydliště žadatelky) ve výši 12 810 Kč měsíčně, televizní poplatek ve výši 135 Kč, poplatek za rozhlas ve výši 45 Kč; placením pojistného (flexi ve výši 595 Kč měsíčně, ČPP ve výši 894 Kč měsíčně) a splátek za soud sp. zn. 30 Co 254/2020, 18 C 165/2021 každá ve výši 1 000 Kč měsíčně; povinného ručení na Octavii ve výši 360 Kč, půjčky u ČSOB 6 833 Kč, tak i s příjmy plynoucími ze zaměstnání. Soud učinil dotaz na Magistrát města Liberec, odbor dopravy, zda je žadatelka vlastníkem či provozovatelem nějakého motorového vozidla. Odpovězeno s negativním výsledkem. Dle soudu nelze v prohlášení žadatelky přehlédnout, že mezi svými výdaji uvádí i částku 1 000 Kč jako platby za benzín, kdy má zapůjčené vozidlo pro cestu do zaměstnání a současně i platí povinné ručení. Soud učinil dotaz na katastr nemovitostí, zda je žadatelka vlastníkem nějaké nemovité věci na území ČR. Vůči žadatelce nejsou evidována žádná majetková práva. Soud provedl lustraci v živnostenském rejstříku, kdy zjistil, že je osobou podnikající pod IČO , IČO, se vznikem oprávnění ode dne 30. 5. 1994 na předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obor činnosti velkoobchod a maloobchod, druh činnosti ohlašovací volná. Soud z dosavadního průběhu řízení neshledal, že by se v daném případě jednalo ze strany navrhovatelky o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, druhá z uvedených podmínek je tak v daném případě splněna. Poplatková povinnost je dána zákonem a není ani nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady. Nedostatek peněžních prostředků na účtu žadatele či v hotovosti dle soudu zdaleka neznamená přiznání nároku na osvobození od soudních poplatků. Soudní poplatek je příjmem státního rozpočtu, není možné, aby náklady sporu nesl bez náležitého důvodu stát. Výběr soudního poplatku je fiskální (veřejnoprávní) záležitostí, při němž soud vystupuje v roli správce daně ve smyslu zákona č. 208/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů. Je povinností účastníka řízení zajistit si prostředky, aby mohl dosáhnout uspokojení svých nároků případně soudní cestou, jestliže jde o nároky dosud neprokázané. Nelze přenášet na stát tyto poplatkové povinnosti účastníka formou úlev z poplatkové povinnosti. Ve vztahu k poplatkové povinnosti má soud nejen povinnost zabránit vzniku majetkových překážek v přístupu účastníka k soudu, ale i povinnost chránit zájem státu na získání stanovených soudních poplatků od účastníků, kteří ze zákona mají povinnost k jejich placení a odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 12. 1. 2007 č. j. 12 Cmo 520/2006-34. Pokud jde o poměry navrhovatelky, dospěl soud prvního stupně k závěru, že osvobození od soudních poplatků z části odůvodňují, a proto jí přiznal částečné osvobození od placení soudního poplatku z podaných žalob, a to ve výši 70%. Žadatelka má pravidelný slušný měsíční příjem, ze kterého je schopná hradit si náklady spojené se svým zastoupením advokátem. Poplatková povinnost žadatelky z výše uvedeného předmětu žaloby činí částku 350 000 Kč, po osvobození v rozsahu 70%, tak její poplatková povinnost činí částku 105 000 Kč, kdy pokud tuto poplatkovou povinnost dobrovolně nesplní, bude po právní moci tohoto usnesení k zaplacení soudního poplatku vyzvána, uzavřel soud prvního stupně.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně včasné odvolání. Namítla nepravdivost tvrzení soudu, že je schopna hradit si náklady spojené se svým zastoupením advokátem, kdy tento je oprávněn požadovat v souladu s dohodou odměnu pouze v případě, že žalobkyně bude ve sporu úspěšná. Uvedla, že povinnost k úhradě soudního poplatku ve výši 105 000 Kč pro ni fakticky znamená zabránění možnosti přístupu k soudu z důvodu jejích současných majetkových poměrů (což je skutečnost, jak uvádí sám soud prvého stupně, ke které by nemělo docházet). Odvolatelka zdůraznila, že po srážkách finančních prostředků na její závazky jí zůstává pouze nezabavitelné minimum, ze kterého není schopna zajistit finanční prostředky na úhradu soudního poplatku přesahujícího 100 000 Kč. Současně si nemůže opatřit finanční prostředky ani žádnou komerční půjčkou, když s ohledem na již existující dluhy by žádost o získání další půjčky mohla představovat naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu (žalobkyně ví, že do pravomocného skončení soudního sporu nebude schopna takovouto případnou půjčku splácet). Současně žalobkyně s ohledem na běh promlčecí doby nemůže ani dále oddalovat podání předmětné žaloby. Odvolatelka by byla schopna získat finanční prostředky v rodině maximálně na uhrazení soudního poplatku ve výši 35 000 Kč (tj. částku odpovídající osvobození od hrazení soudních poplatků ve výši minimálně 90%), v opačném případě nebude schopna soudně hájit svá práva a ve vztahu k její osobě dojde k odmítnutí poskytnutí práva na její soudní ochranu a to pouze a jen z důvodu jejich nepříznivých majetkových poměrů. Odvolatelka navrhla zrušení odvoláním napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně či změnu odvoláním napadeného rozhodnutí tak, že se přizná osvobození ve výši minimálně 90%.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. „Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.“6. Osvobození od soudních poplatků představuje institut, který slouží k ochraně účastníka řízení nacházejícího se v tíživých majetkových poměrech, před příliš tvrdými dopady zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Osvobození od soudních poplatků umožňuje hájit práva v soudních řízeních i osobám sociálně slabým, nebo nemajetným, kterým by požadavek na zaplacení soudního poplatku znemožnil přístup k soudní ochraně ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Shrnuto, smyslem ustanovení § 138 o. s. ř. je umožnit těm osobám, které by pro své majetkové po