9 Cmo 173/2023-21 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 27. 7. 2023 domáhá se navrhovatel zrušení usnesení shromáždění vlastníků ze dne 27. 4. 2023, kterým bylo schváleno zaměření podlahových ploch všech jednotek v domě včetně společných částí budovy a vytvoření nových půdorysů jednotek jako podkladu pro změnu prohlášení vlastníka, členům společenství uložena povinnost poskytnout členům výboru a geodetům součinnost a zpřístupnit jim jednotku, a kterým byl schválen výdaj ve výši 70 000 Kč na úhradu nákladů na služby geodeta. Zároveň navrhl, aby soud zakázal podle uvedených usnesení jednat až do pravomocného rozhodnutí ve věci.2. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrh na nařízení předběžného opatření odmítl (výrok I) a navrhovateli uložil zaplatit soudní poplatek za návrh ve věci samé (výrok II). V odůvodnění odkázal na ustálenou soudní praxi, podle které je návrh podle § 1209 odst. 1 věty první za středníkem občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného usnesení, návrhem na nařízení předběžného opatření. Podmínkou vyhovění takovému návrhu je složení jistoty podle § 75b odst. 1 občanského soudního řádu, kterou však navrhovatel nesložil, ani netvrdil žádný z důvodů uvedených v § 75b odst. 3 o. s. ř., podle kterých by byl od povinnosti složit jistotu osvobozen.3. Proti tomuto usnesení, a to proti jeho výroku I o odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, podal navrhovatel odvolání, ve kterém uvedl, že si byl povinnosti složit jistotu vědom, a proto požadovanou částku 10 000 Kč v den podání návrhu prostřednictvím svého právního zástupce převedl na účet soudu a označil ji podle poučení, kterého se mu dostalo na infolince soudu prvního stupně. K odvolání přiložil výpis z transakční historie bankovního účtu, podle kterého odeslal dne 27. 7. 2023 na účet č. 6015-2928021/0710 částku 10 000 Kč. Navrhl, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že vyhoví návrhu na vydání předběžného opatření.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Podle § 75b o. s. ř. k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50 000 Kč (odstavec 1 věta první). Nebude-li jistota podle odstavce 1 složena, předseda senátu návrh na předběžné opatření odmítne (odstavec 2).6. Odvolací soud prostřednictvím soudu prvního stupně ověřil, že navrhovatel skutečně složil na účet soudu jistotu ve výši 10 000 Kč, avšak uvedená částka byla na účet soudu prvního stupně připsána až 28. 7. 2023.7. Navrhovatel poukazuje na názor J. Jirsy (Jirsa a kol. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Praha: Wolters Kluwer 2023), podle kterého postačí, pokud je platba jistoty v den podání návrhu poukázána na účet soudu. S tímto právním názorem se odvolací soud neztotožňuje. V právních vztazích obecně platí, že platí-li se dluh bankovním převodem, je splněn až připsáním částky na účet věřitele (viz § 1957 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ale také ve veřejném právu § 166 odst. 1 písm. a/ daňového řádu č. 280/2009 Sb.). Případná prodleva při převodu finanční částky mezi bankovními účty jde tedy k tíži plátce. Odvolací soud neshledává důvod, proč by tomu v případě složení jistoty mělo být jinak. Naopak právní názor navrhovatele je v rozporu jak se samotným textem zákona (arg. „nejpozději ve stejný den“), tak i s účelem předběžného opatření, kterým je rychlá ochrana práv navrhovatele, pročež má soud rozhodnout bezodkladně, nikoli vyčkávat, zda několikátý den po podání návrhu nedojde navrhovatelem složená jistota. V projednávané věci tak ostatně soud prvního stupně postupoval a návrh odmítl již den následující po jeho podání, tj. v době, kdy podle obsahu spisu ještě nevěděl o opožděně složené jistotě. Tím se projednávaná věc odlišuje od věci projednané Ústavním soudem v usnesení ze dne 7. 3. 2012, sp. zn. II. ÚS 3805/12, na který poukazoval v odvolání navrhovatel a ve kterém Ústavní soud pouze konstatoval, že vyhověl-li soud prvního stupně návrhu na vydání předběžného opatření v době, kdy již jistota byla složena, nešlo o ústavně nekonformní postup.8. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil, neboť je věcně správné (§ 219 o. s. ř.). K tomu se sluší podotknout, že po právní moci tohoto usnesení navrhovateli nic nebrání, aby svůj návrh podal znovu, s poukazem na již složenou jistotu (srov. k tomu nález Ústavního soudu ze dne 10. 3. 2021, sp. zn. I. ÚS 3174/20).9. O nákladech řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci.