9 Cmo 27/2023-75 — Vrchní soud v Praze

Z obsahu předloženého rejstříkového spisu vyplývá, že soud prvního stupně coby rejstříkový soud (rozhoduje vyšším soudním úředníkem) vyzval usnesením ze dne 27. února 2023 č. j. N 1/RD32/KSCB, Fj 34957/2022/KSCB-65 , právnická osoba, k podání návrhu na zápis změny sídla (dále též jen „usnesení RD32“ či „výzva k podání návrhu na zápis změny sídla“ či jen „výzva“), když byl upozorněn vlastníkem nemovitosti, že , právnická osoba, sídlí na adrese , adresa, neoprávněně. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že byl ve smyslu § 80 z. v. r. upozorněn na skutečnost, že , právnická osoba, sídlí na adrese uvedené ve veřejném rejstříku neoprávněně. Dále rejstříkový soud citoval ustanovení §§ 9 odst. 1, 11, odst. 2, 14 odst. 3 z. v. r. a § 120 odst. 1 o. z. s tím, že je třeba zápis ve veřejném rejstříku ohledně sídla změnit a že nesoulad je spatřován rovněž ohledně orgánů nadačního fondu.Proti výzvě podal , právnická osoba, jednající , adresa, odvolání. V odvolání brojil proti postupu rejstříkového soudu s tím, že jeho postup nemá oporu v zákoně - § 80 z. v. r. Navrhl, aby Vrchní soud v Praze zrušil odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. února 2023 č. j. N 1/RD32/KSCB, Fj 34957/2022/KSCB-65 není přípustné.Dle § 201 o. s. ř. (aplikovaného ve spojení s § 120 z. v. r.) „Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.“Dle § 202 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r. „Odvolání není přípustné proti usnesení, jímž byl účastník vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1 o. s. ř.).“Není-li dle zákona přípustné odvolání účastníka řízení v rámci probíhajícího soudního řízení proti usnesení - výzvě k doplnění podání, tím spíše není odvolání přípustné proti usnesení, které nebylo vydáno v rámci probíhajícího řízení (v daném případě žádné soudní řízení neběží). K tomuto závěru dospěl odvolací soud aplikací logického výkladu, a to jednoho z nejčastěji používaných argumentů logického výkladu (argumentum a minori ad maius - od menšího k většímu).Proti výzvě (usnesení RD32), jíž rejstříkový soud vyzval nadační fond k podání návrhu na zápis změny sídla, není odvolání přípustné, protože zákon odvolání proti takovému rozhodnutí vylučuje, jak dovozeno v předchozím odstavci (viz § 202 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r.).Dlužno zdůraznit, že nesprávné poučení soudu o přípustnosti podat určitý opravný prostředek proti jeho rozhodnutí není způsobilé založit přípustnost opravného prostředku, jež zákon vylučuje. To je i posuzovaný případ.Dle § 218 písm. c) o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r. „Odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.“Z uvedených důvodů odvolací soud odvolání pro nepřípustnost odmítl (§ 218 písm. c/ o. s. ř.).Nad rámec tohoto odvolacího řízení odvolací soud poukazuje na § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb. proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském soudním řízení …., proti němuž nelze podat odvolání, odpor nebo námitky podle občanského soudního řádu, může účastník řízení podat námitky do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. V námitkách nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. O těchto námitkách rozhodne předseda senátu, který rozhodnutí vydané vyšším soudním úředníkem bez jednání potvrdí nebo změní. Proti rozhodnutí předsedy senátu o námitkách, o odmítnutí námitek nebo o zastavení námitkového řízení, není odvolání přípustné. Doručené rozhodnutí vyššího soudního úředníka, proti kterému již není možné podat námitky, je v právní moci. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na námitkové řízení ustanovení upravující odvolání podle občanského soudního řádu obdobně.Z citovaného ustanovení mj. vyplývá, že pokud podle rozhodného procesního předpisu není proti danému typu rozhodnutí odvolání přípustné, postupuje se podle § 9 odst. 2, tj. účastníku po doručení rozhodnutí vydaného vyšším soudním úředníkem začne běžet 15 denní lhůta k podání námitek a dojde-li k jejich podání, soudce o nich rozhodne. Dlužno ještě podotknout a zdůraznit, že předmětné ustanovení dopadá na rozhodnutí vydané vyšším soudním úředníkem v rámci soudního řízení, jež v daném případě, jak již uvedeno výše, ani neběží.Odvolací soud ještě na vysvětlenou dodává, že dle § 80 z. v. r. soud nebo jiný orgán veřejné moci upozorní rejstříkový soud na neshodu mezi skutečným stavem a zapsaným údajem vždy, jakmile tato skutečnost při jeho činnosti vyjde najevo. Z citovaného ustanovení vyplývá, že zákon k zajištění souladu mezi skutečným stavem a zapsanými údaji ve veřejném rejstříku stanoví soudům a jiným orgánům veřejné moci tzv. „upozorňovací“ povinnost, což však neznamená, že jiné osoby nejsou oprávněny též upozornit rejstříkový soud na zjištěný nesoulad mezi skutečným a zapsaným stavem, v daném případě týkajícím se sídla, jež je zapsáno v nadačním rejstříku u předmětného nadačního fondu - na absentující právní důvod užívání prostor, jež má předmětný nadační fond v rejstříku zapsán jako své sídlo (viz § 14 odst. 3 z. v. r.).