9 Cmo 61/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným Městskému soudu v Praze coby rejstříkovému soudu (dále též jen „soud prvního stupně“ či „rejstříkový soud“) dne 1. 2. 2023 se navrhovatel - , Jméno navrhovatele, (dále též jen „společenství“ či „navrhovatel“), domáhalo zápisu změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, konkrétně zápisu člena statutárního orgánu - pana , tituly před jménem, a výmazu , tituly před jménem, coby člena kontrolní komise a zápisu dvou členů kontrolní komise - , tituly před jménem, a , tituly před jménem, . Návrh za navrhovatele podala , Anonymizováno, .2. Rejstříkový soud usnesením ze dne 6. února 2023 vyzval navrhovatele ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy k předložení „pověření k podání návrhu na zápis změn pro paní , Anonymizováno, , opatřenou úředně ověřeným podpisem statutárního orgánu (předsedy výboru) navrhovatele, kterým je paní , tituly před jménem, …“ a citoval ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) a 28 odst. 4 o. s. ř. a dále k předložení dalších listin vztahujících se k zápisu navrženým údajům. Navrhovatel podáním doručeným soudu prvního stupně dne 6. 2. 2023 doručil čestná prohlášení k zápisu navržených osob, včetně jejich souhlasu se zápisem do veřejného rejstříku, zápis ze shromáždění společenství ze dne 30. 6. 2022, včetně pozvánky, prezenční listiny, plné moci k zastupování na shromáždění.3. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně předmětné řízení zastavil s odůvodněním, že nedoložení pověření „člena představenstva společnosti, který za ni podal předmětný návrh“ je odstranitelným nedostatkem podmínky řízení s tím, že návrh nepodepsala oprávněná osoba a nebylo doloženo oprávnění pro paní , Anonymizováno, a soud proto řízení zastavil.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Stěžejní odvolací námitka spočívala v tom, že , Anonymizováno, je v nepřítomnosti předsedy výboru (jsoucího dlouhodobě v cizině) oprávněna navenek zastupovat společenství z titulu místopředsedy. Odvolatel navrhl změnu odvoláním napadeného usnesení tak, že se řízení nezastavuje.5. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.6. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření, ... Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. Podle ustanovení § 21 odst. 1 o. s. ř. za právnickou osobu jedná a) člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; … Dle § 21 odst. 5 o. s. ř. každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.7. Uvedené v poměrech společenství vlastníků jednotek mající výbor coby kolektivní statutární orgán, znamená, že je věcí samotné právnické osoby, zda v řízení před rejstříkovým soudem podá a podepíše návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek za společenství (a činí další procesní úkony před soudem) předseda výboru či zda návrh podá a podepíše jiná osoba dle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. V takovém případě musí své oprávnění jednat za společenství před soudem člen výboru doložit. Jedná se o pověření k jednání před soudem - tj. o rozhodnutí výboru společenství, že pověřuje konkrétního člena výboru k jednání před soudem (předloží se rozhodnutí tohoto orgánu). Společenství jednající prostřednictvím předsedy výboru či pověřeného člena výboru může případně zmocnit k jednání před soudem zástupce - advokáta (který pak musí předložit průkaz zmocnění, tj. plnou moc) či jinou osobu - obecného zmocněnce (jenž musí také předložit průkaz zmocnění - plnou moc). V každém případě musí být doloženo ve smyslu ustanovení § 21 odst. 5 o. s. ř., že osoba, která za společenství coby navrhovatele před soudem jedná, je k tomu oprávněna.8. V posuzovaném případě byla tedy bez dalšího oprávněna za společenství podat a podepsat návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek za společenství přímo předsedkyně výboru , tituly před jménem, . Členka výboru , Anonymizováno, jen, doložila-li by své pověření. Za společenství by byl případně oprávněn podat a podepsat návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek advokát či obecný zmocněnec, jehož by zmocnilo společenství jednající prostřednictvím k tomu oprávněných osob (způsobem dle § 21 o. s. ř.).9. Vzhledem ke stěžejní odvolací námitce odvolací soud zdůrazňuje, že způsob jednání výboru „navenek“, jenž je zapsán dle stanov společenství v rejstříku společenství vlastníků jednotek, je způsobem, jakým společenství činí hmotněprávní jednání. Tento způsob jednání se na danou věc nepoužije, protože se použije na jednání před soudem speciální procesní ustanovení - o. s. ř. jež je na hmotněprávním jednání nezávislé. Srov. k tomu komentář k § 21 o. s. ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha I. § 1 - 78g občanského soudního řádu. Karel Havlíček, 2014: „Procesní úprava přímého jednání právnických osob v občanském soudním řádu je vůči hmotněprávní úpravě v postavení speciality, takže se pro jednání právnických osob před soudem použije přednostně. Oproti obecné hmotněprávní úpravě vykazuje určité odchylky.“10. K námitce odvolatele, že v § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. se hovoří o pověřování člena výboru a , Anonymizováno, je místopředseda výboru (a tudíž se na ní nevztahuje), odvolací soud zdůrazňuje, že citované ustanovení rozlišuje u společenství mající kolektivní statutární orgán jen mezi předsedou, který je oprávněn jednat za společenství před soudem samostatně a automaticky z titulu své funkce bez dalšího, a členem. Je zcela lhostejné, zda se jedná o „řadového“ člena či jinak označeného člena jako místopředsedu apod. To znamená, že pokud za společenství nejedná přímo předseda výboru, ale jiný člen výboru bez ohledu na to, jak je označen, musí mít příslušné pověření od výboru a to soudu doložit.11. Dle § 88 z. v. r. rejstříkový soud vydá ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu soudu usnesení, kterým vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští. Ustanovení § 43 o. s. ř. se použije přiměřeně.12. Obecně platí, že výzva k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin podle § 88 z. v. r. musí být správná a vyčerpávající, tzn. dostatečně konkrétní, určitá, úplná a také návodná, aby podle ní mohl navrhovatel postupovat, na základě ní odstranit soudem vytýkané vady a doplnit právě ty listiny, které jsou pro pokračování v řízení nutné a jsou soudem požadovány. Navrhovateli by z výzvy mělo být zřejmé, proč, resp. na základě jakého ustanovení kterého konkrétního právního předpisu po něm rejstříkový soud požaduje opravu návrhu či doložení určité listiny, aby mohl případně brojit příslušnými procesními opravnými prostředky (např. námitkami v případě výzvy učiněné vyšším soudním úředníkem) proti zjevně nesprávné výzvě rejstříkového soudu.13. Pochybení rejstříkového soudu v daném případě spočívalo v tom, že měl navrhovatele vyzvat k opravě návrhu či doplnění návrhu o listiny prokazující oprávnění , Anonymizováno, jednat za navrhovatele před soudem a vysvětlit navrhovateli předmětnou problematiku - viz výše. Rejstříkový soud však ve výzvě (tučným písmem) požaduje předložení „pověření k návrhu“, to však - jak vysvětleno výše, není jediná možnost, jak mohl navrhovatel odstranit popsaný nedostatek podmínky řízení spočívající v tom, že nebylo doloženo, že návrh za navrhovatele podala a podepsala k tomu oprávněná osoba. Tímto pochybením zatížil rejstříkový soud řízení vadou, jež měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a je sama o sobě důvodem pro zrušení odvoláním napadeného usnesení.14. Odvolací soud vzhledem k uvedenému usnesení soudu prvního stupně zrušil v celém jeho rozsahu podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř., a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.