9 Cmo 62/2023-67 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 2. 3. 2022 se navrhovatelé domáhali, aby soud nahradil rozhodnutí shromáždění vlastníků a odvolal společnost , Jméno advokáta B, . z funkce předsedy účastníka 1), změnil jeho stanovy a o zvolil určené osoby členy výboru, s odůvodněním, že za účelem projednání uvedených záležitostí svolali shromáždění, které se však nesešlo v usnášeníschopném složení.2. Usnesením ze dne 24. 3. 2022, č. j. 77 Cm 47/2022-30, vyzval soud prvního stupně navrhovatele k úhradě soudního poplatku ve výši 2 000 Kč za každého navrhovatele. V usnesení byli navrhovatelé poučeni, že nezaplacení poplatku ve stanovené lhůtě 15 dnů má za následek zastavení řízení a že k pozdějšímu zaplacení se nepřihlíží. Usnesení bylo doručeno právní zástupkyni navrhovatelů 25. 4. 2022.3. Právní zástupkyně navrhovatelů složila na účet soudu částku 10 000 Kč, která tam byla připsána 11. 5. 2022.4. Soud prvního stupně napadeným usnesením zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku (výrok I.), společenství přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 8 228 Kč (výrok II.) a rozhodl, že opožděně zaplacený soudní poplatek bude navrhovatelům vrácen (výroky III. až VII.). V odůvodnění uvedl, že soudní poplatek byl zaplacen jeden den po uplynutí lhůty k jeho úhradě. Účastníkovi 1) přiznal náhradu nákladů řízení, spočívající v odměně advokáta za dva úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení a vyjádření k návrhu) neboť navrhovatelé z procesního hlediska zavinili zastavení řízení.5. Proti tomuto usnesení podali navrhovatelé odvolání, ve kterém uvedli, že uhradili soudní poplatek řádně a včas, neboť k jeho odepsání došlo ještě před uplynutím lhůty. Pokud byl soudní poplatek připsán po lhůtě, žádali, aby soud přihlédl k úhradě poplatku tak, aby navrhovatelé mohli své právo uplatnit - jiný přístup by podle nich byl přepjatým formalismem. Upozornili, že navrhli spojení řízení s věcí vedenou u téhož soudu prvního stupně pod sp. zn. 73 Cm 84/2022 (návrh na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění z 4. 3. 2022). Žádají o prominutí zmeškání soudcovské lhůty, resp. o nepřihlížení k tomu, že úkon byl učiněn po uplynutí lhůty. K tomu citovali judikaturu Nejvyššího soudu, podle které žádost o prominutí zmeškání soudcovské lhůty má být posouzena jako žádost, aby se v daném případě nepřihlíželo k tomu, že úkon byl učiněn po uplynutí soudcovské lhůty. K rozhodnutí o nákladech řízení uvedli, že stejnou obranu může účastník 1) použít i ve shora citované druhé věci, a tudíž jeho úkon nepřišel vniveč. Podle nich jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele, a náklady řízení by účastníkovi 1) přiznány být neměly. Navrhli, aby soud prodloužil soudcovskou lhůtu k úhradě soudního poplatku, případně aby rozhodl, že se tomu, že úkon byl učiněn po uplynutí lhůty, nepřihlíží, aby napadené rozhodnutí zrušil a v řízení nepokračoval a aby účastníkovi 1) náklady řízení nepřiznal, případně mu je přiznal jen z poloviny.6. Ostatní účastníci se k odvolání nevyjádřili.7. Návrhu navrhovatelů na prodloužení lhůty k úhradě soudního poplatku nevyhověl soud prvního stupně usnesením asistentky soudce ze dne 14. 10. 2022, č. j. 77 Cm 47/2022-57. Toto usnesení potvrdil a návrh na prominutí zmeškání lhůty zamítl soud prvního stupně usnesením ze dne 9. 1. 2023, č. j. 77 Cm 47/2022-63. Odvolání proti posledně uvedenému usnesení podáno nebylo.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.9. Odvolací soud předesílá, že řízení o nahrazení rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a má charakter řízení nesporného. Z toho plyne také označení účastníků řízení v záhlaví.10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.11. Odvolací soud se plně ztotožňuje s právním závěrem soudu prvního stupně, podle kterého byl soudní poplatek zaplacen opožděně. Ústavní soud v nálezu ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 9/20, konstatoval, že účastník řízení splní svou poplatkovou povinnost až připsáním platby na účet příslušného soudu (kam platba došla jeden den po uplynutí lhůty). Zákonné ustanovení, že k opožděné úhradě poplatku se nepřihlíží, shledal Ústavní soud ústavně konformním. Konstatoval, že poplatková povinnost vzniká již podáním žaloby a že zastavení řízení může poplatník odvrátit i postupem podle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích, tj. sdělením a doložením soudu, že je tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníkovi mohla vzniknout újma, a doložením, že bez své viny nemohl dosud poplatek zaplatit. Doslovná aplikace uvedeného zákona tedy není přepjatým formalismem.12. Navrhovatelé ve svých podáních neuvádějí žádný důvod, proč soudní poplatek nemohli zaplatit včas. Nemůže se tedy uplatnit ani závěr Nejvyššího soudu uvedený v usnesení ze dne 1. 8. 2016, sp. zn. 25 Cdo 5243/2015, podle kterého má soud žádost o prominutí zmeškání soudcovské lhůty posoudit jako žádost, aby se ke zmeškání lhůty nepřihlíželo. Navíc uvedený závěr přijal Nejvyšší soud ve věci zmeškání lhůty k vyjádření se k žalobě podle § 114b o. s. ř., nikoli k zaplacení soudního poplatku. Důsledky zmeškání lhůty jsou přitom v 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích upraveny odlišně.13. Odvolací soud se ztotožňuje také se závěry soudu prvního stupně ohledně nákladů řízení. Samotná skutečnost, že argumenty použité ve vyjádření k žalobě v projednávané věci může zástupce účastníka 1) použít v jiných sporech účastníků, neznamená, že by jeho vyjádření, učiněné na výzvu soudu prvního stupně, nebylo účelně vynaloženým nákladem ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Navrhovatelé potom neuvádějí žádné důvody, pro které by soud neměl výjimečně účastníkovi 1) náklady řízení přiznat, a z obsahu spisu se takové důvody také nepodávají. Skutečnost, že navrhovatelé, navíc zastoupení advokátem, nechali marně uplynout i dodatečnou lhůtu k zaplacení soudního poplatku, a tím zavinili zastavení řízení, jde jedině k jejich tíži.14. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně potvrdil, neboť je věcně správné (§ 219 o. s. ř.).15. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se zakládá na skutečnosti, že navrhovatelé nebyli v odvolacím řízení úspěšní a ostatním účastníkům žádné náklady nevznikly.