12 Cmo 167/2024-31 — Vrchní soud v Praze

1. Citovaným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Z odůvodnění vyplývá, že žalobce se domáhal zaplacení částky 250 000 Kč s příslušenstvím. Postup podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích odůvodnilo nesplnění poplatkové povinnosti.2. Žalobce podal proti usnesení včasné odvolání, v němž navrhl jeho zrušení a pokračování v řízení před soudem prvního stupně s tím, že poplatkovou povinnost splnil dne 12. 8. 2024. Platba však nebyla označena správným variabilním symbolem.3. Podáním ze dne 9. 10. 2024 vzal žalobce odvolání zpět, neboť žalovaná je aktuálně v insolvenci a další řízení by bylo bezpředmětné.4. Souhlas žalované se zpětvzetím odvolání nebyl vyžadován (§ 96 odst. 3, 4 o. s. ř.).5. Odvolací soud postupoval podle § 207 odst. 2 o. s. ř. a odvolací řízení zastavil. Podle § 222 odst. 1 o. s. ř. nastane právní moc usnesení, jako kdyby k podání odvolání nedošlo.6. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal, když zastavení odvolacího řízení zavinil žalobce, avšak žalované žádné náklady v souvislosti s ním nevznikly.