12 Cmo 183/2023-101 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl námitku své místní nepříslušnosti vznesenou žalovaným. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaný k výzvě soudu, aby se vyjádřil k žalobě, vznesl námitku nedostatku místní příslušnosti Městského soudu v Praze. V daném případě je místní příslušnost soudu dovozována z údaje platebního místa uvedeného v žalované směnečné listině. Dle žalovaného však tato listina v okamžiku vystavení údaj platebního místa neobsahovala a tento údaj byl na ni doplněn až následně, a to bez uděleného vyplňovacího práva. Žalovaný je proto přesvědčen, že z vyplněného platebního místa nelze vycházet, pročež je v souladu s ust. čl. I. § 76 odst. 3 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, nutno vycházet ze zákonného platebního místa, kterým je místo vystavení, tedy , adresa, . Místně příslušným tak má dle žalovaného být Krajský soud v Brně, neboť v jeho obvodu má být platebního místo dle ust. § 87 písm. e) o. s. ř.2. Soud s poukazem na ust. § 11 odst. 1, § 9 odst. 2 písm. j), § 84 - § 85a a § 87 písm. e) o. s. ř. uvedl, že při posuzování toho, zda jsou splněny podmínky pro určení místní příslušnosti podle platebního místa směnky uplatněné v soudním řízení (§ 87 písm. e/ o. s. ř.) je nutno ke směnečné listině přistupovat ryze formálně, tzn. je potřeba vycházet z platebního místa výslovně uvedeného na směnce. Skutečnost, zda je směnečný dlužník platebním místem zavázán či nikoliv, může být předmětem až případného námitkového řízení. Odkázal přitom na důvody rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 4. 2011, sp. zn. 5 Cmo 51/2011 a uzavřel, že v daném případě z textu směnečné listiny vyplývá, že platební místo žalované směnky je v Praze. Městský soud v Praze, u něhož byla žaloba podána, je tak soudem místně příslušným dle ust. § 87 o. s. ř. Námitka byla proto jako nedůvodná zamítnuta.3. Žalovaný podal proti usnesení včasné odvolání, v nichž navrhl jeho změnu tak, aby odvolací soud vyslovil místní nepříslušnost příslušnost Městského soudu v Praze a věc postoupil k projednání Krajskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému. Namítl, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci a vyjádřil nesouhlas s názorem, že při určení místní příslušnosti soudu je nutno vycházet z údaje platebního místa, který je na směnce vyznačen. Uvedl, že žalovaná směnka byla vystavena jako blankosměnka, do níž měl být později doplněn údaj směnečné sumy, žalobkyně však nebyla zmocněna též k pozdějšímu doplnění údaje platebního místa. Pokud by argumentace soudu prvního stupně měla oporu v zákoně, pak by to znamenalo, že žalobkyně by si bez jakékoliv dohody s výstavcem mohla místní příslušnost soudu určovat doplněním jakéhokoli místa na směnku zcela podle své libovůle, což je dle žalovaného nepřípustné. Namítl dále, že se soud nevypořádal s jeho druhým argumentem, což podle přesvědčení žalovaného vedlo k nesprávnému právnímu posouzení věci. Žalovaný tvrdil, že domicil v daném případě obsahuje pouze osobu, prostřednictvím které má být směnka zaplacena, neplní však funkci platebního místa, neboť žádný místní údaj se na ní v době vystavení směnky nenacházel. V takovém případě je třeba vycházet podle ust. čl. I § 76 odst. 3 ZSŠ ze zákonného platebního místa, kterým je , adresa, . Místně příslušným soudem je pak soud, v jehož obvodu je platební místo, a to Krajský soud v Brně.4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle ustanovení § 212 a následujících o. s. ř., aniž za tím účelem nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání nejsou důvodná.5. Podle ust. § 84 o. s. ř. je k řízení zásadně příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného). Podle ust. § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Obecným soudem právnické osoby je podle ust. § 85 odst. 3 o. s. ř. okresní soud, v jehož obvodu má sídlo. Jak dále vyplývá z ust. § 85a o. s. ř., je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka. Ust. § 87 písm. e) o. s. ř. pak zakládá vedle obecného soudu žalovaného, popř. vedle soudu uvedeného v ustanovení § 85a o. s. ř., také místní příslušnost soudu, v jehož obvodu je platební místo, uplatňuje-li se právo ze směnky, šeku nebo jiného cenného papíru.6. Z odkazovaných ustanovení vyplývá, že úprava tzv. obecné místní příslušnosti obsažená v ust. § 84 o. s. ř. dopadá na všechna řízení, pro něž není v ust. § 88 o. s. ř. výslovně určena výlučná místní příslušnost nebo pro která zákon v jiných ustanoveních místní příslušnost neurčuje odchylně. V některých případech je ovšem na žalobci, zda podá návrh u obecného soudu žalovaného, popř. u soudu uvedeného v § 85a o. s. ř., anebo zda v případě, že přichází v úvahu některá z možností uvedených v ust. § 87 o. s. ř., zvolí podle okolností soud daný mu tímto ustanovením na výběr.7. V posuzované věci uplatnila žalobkyně nárok ze směnky, k jehož projednání je dána věcná příslušnost krajských soudů (§ 9 odst. 2 písm. j/ o. s. ř.) proti žalovanému, který měl ke dni zahájení řízení (§ 11 odst. 1 o. s. ř.) své bydliště v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 6. Krajským soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí dané věci je tedy podle ust. § § 85 odst. 1 a § 85a o. s. ř. Městský soud v Praze, u něhož bylo řízení zahájeno. S ohledem na to, že v Praze se nachází i platební místo sporné směnky, nelze v posuzované věci aplikovat ust. 87 písm. e) o. s. ř., neboť žalobkyně neměla při podání žaloby na výběr z více věcně a místně příslušných soudů, jak nesprávně dovodil soud prvního stupně.8. Argumentace žalovaného, že v daném případě byl údaj platebního místa na blankosměnku doplněn, aniž k tomu byla žalobkyně oprávněna, je tedy již z tohoto důvodu irelevantní. Pouze na okraj lze odkázat na ustanovení § 105 odst. 1 o. s. ř., z něhož vyplývá, že otázka místní příslušnosti soudu musí být vyřešena (ať již z vlastní iniciativy soudu, či k námitce účastníka řízení) již na samém počátku řízení, což je projevem zásady procesní ekonomie. Je tedy zcela vyloučeno, aby tato podmínka řízení byla posuzována až poté, co bude ve věci provedeno dokazování a objasněny skutečnosti významné pro posouzení důvodnosti procesní obrany žalovaného. Pro závěr, jaká je adresa platebního místa směnky ve smyslu ustanovení § 87 písm. e) o. s. ř., je tak rozhodné pouze to, jaký údaj je na směnečné listině skutečně vyznačen, nikoli již to, zda byl součástí jejího textu již při jejím vystavení, případně, kým, kdy a proč na ni byl následně doplněn, zda se tak stalo v souladu s ujednáním stran účastníků směnečného vztahu, apod. V dané souvislosti považuje odvolací soud za nutné dále doplnit, že informovanost žalovaného o tom, které údaje se na směnce nacházely při jejím vystavení a které nikoliv, se v poměrech posuzované věci jeví přinejmenším jako překvapivá, a to s ohledem na to, že žalovaný, jak uvedl ve svém podání ze dne 30. 5. 2022, spornou směnku „viděl úplně poprvé“ až poté, co mu byla její kopie doručena soudem prvního stupně.9. Z výše uvedených důvodů odvolací soud uzavírá, že i pokud by měla být pro určení místní příslušnosti soudu relevantní adresa platebního místa směnky ve smyslu ust. 87 písm. e) o. s. ř. (jak je však výše uvedeno, o takovou situaci se v posuzované věci nejedná), nebylo by možné přisvědčit argumentaci odvolatele ohledně nutnosti vycházet ve smyslu ust. čl. I § 76 odst. 3 ZSŠ ze zákonného platebního místa, kterým je , adresa, , neboť odkazované ustanovení se uplatní pouze v případě, kdy se na směnce žádná adresa platebního místa nenachází. Tak tomu ovšem v posuzované věci není, neboť směnka obsahuje údaj o tom, že je splatná u , Jméno žalobkyně A, , , adresa, , Česká republika.“10. Ohledně poukazu žalovaného na skutečnost, že se dlouhodobě nezdržuje na území České republiky, kde má evidován svůj pobyt, a jeho skutečné bydliště (které je podle ust. § 85 odst. 1 o. s. ř. rozhodné pro určení místní příslušnosti soudu) je ve Spolkové republice Německo, odkazuje odvolací soud na ustanovení § 80 obč. zák., podle něhož má člověk bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. V posuzované věci nebyl úmysl žalovaného trvale žít na území jiného státu nejen ničím prokázán, ale ani tvrzen. Z listin obsažených ve spise se naopak podává, že žalovaný v průběhu řízení soudu prvního stupně sdělil, že jeho adresa pro doručování písemností je „, Jméno žalovaného B, , CZ-, adresa, .“ Jedná se tedy o adresu totožnou s adresou místa jeho trvalého pobytu ve smyslu ust. § 46b odst. a) o. s. ř. Podání ze dne 30. 5. 2022,