12 Cmo 80/2024-126 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem rozhodl soud prvního stupně o zrušení jím vydaného směnečného platebního rozkazu ze dne 19. 4. 2023, č. j. 49 Cm 49/2023-52 ve vztahu k žalované 2) v celém rozsahu (bod I. výroku) a žalobci uložil povinnost k náhradě nákladů řízení žalované 2) ve výši 67 444 Kč (bod II. výroku).2. Podle odůvodnění se žalobce domáhal na společnosti , právnická osoba, jako žalovaném 1) a na , Jméno žalované B, jako žalované 2) zaplacení směnečné pohledávky ze směnky, vystavené žalovaným 1) na řad žalobce dne 30. 10. 2018, na směnečný ve výši 406 425,60 Kč, splatné dne 14. 3. 2023, žalovanou 2) avalované. Směnka byla žalovaným 1) vystavena jako blankosměnka zajišťující závazky žalovaného 1) ze smlouvy o kontokorentním úvěru, uzavřené se žalobcem. S ohledem na prodlení žalovaného 1) s úhradou splátek žalobce blankosměnku v souladu s vyplňovacím prohlášením vyplnil v chybějících údajích. Na směnku nebylo placeno.3. Soud ve věci rozhodl směnečným platebním rozkazem ze dne ze dne 19. 4. 2023, č. j. 49 Cm 49/2023-52.4. Námitky žalovaného 1) byly jako opožděně podané odmítnuty podle § 175 odst. 3 o. s. ř. usnesením soudu ze dne 18. 5. 2023, č. j. 49 Cm 49/2023-60.5. Žalovaná 2) ve včas podaných námitkách uvedla, že sporná směnka byla vystavena jako zajišťovací blankosměnka a byla žalobcem vyplněna zcela neoprávněně, protože neexistoval žádný dluh vůči žalobci. Potvrdila, že žalovaný 1) má u žalobce v souvislosti s uzavřenou smlouvou o kontokorentu zřízen bankovní účet, kontokorent však nikdy nebyl čerpán. Na základě zajišťovacího a následně exekučního příkazu vydaného , Anonymizováno, pod č. j. , Anonymizováno, byly žalobcem z bankovního účtu žalovaného 1) odčerpány nejen vlastní aktiva žalovaného 1) ve výši cca 1 milion korun, ale i finance z kontokorentu ve výši cca 300 000 Kč, aniž by žalovaný 1) zadal pokyn. Kontokorent byl jen ve výši 300 000 Kč, žalobce však uplatňuje částku přesahující 400 000 Kč, kdy se zřejmě jedná o příslušenství nesplaceného kontokorentního úvěru. Protože o jeho čerpání žalovaní nežádali, nemůže být ani dána jejich povinnost k úhradě úvěru ani jeho příslušenství. Žalovaní žalobci žádné finanční prostředky nedluží, k vyplnění blankosměnky tedy neexistoval žádný právní důvod. Žalobce ji vyplnil ve zlé víře a při jejím vyplnění a uplatnění se provinil hrubou nedbalostí. Žalobce musí požádat příslušný Finanční úřad o vrácení uvedených finančních prostředků, neboť byly vyplaceny neoprávněně.6. Žalobce ve vyjádření námitky žalované 2) označil za projednatelné pro nekonkrétnost a neurčitost. Směnku vyplnil v souladu se smlouvou a vyplňovacím právem, důkazní břemeno k prokázání opaku tíží žalovanou 2). V podání z 6. 11. 2023 doplnil, že v souladu s doručenými exekučními příkazy na přikázání pohledávky z účtu povinného blokoval na předmětném bankovním účtu žalovaného 1) finanční prostředky včetně příslušenství od 15. 10. 2021 do 22. 10. 2021, kdy byly finanční prostředky poukázány na bankovní účty uvedené v rozhodnutí. Součet uvedených částek činil 636 299,49 Kč. Nad tuto částku měl žalobce k dispozici možnost využít sjednaný kontokorent, a to až do výše 300 000 Kč. Poukázáním celkové částky 902 992,47 Kč na účty označené v exekučních příkazech plnil žalobce své zákonné povinnosti.7. Na základě provedeného dokazování (směnkou, smlouvou o kontokorentním úvěru č. , Anonymizováno, , rámcovou smlouvou o finančních službách ze dne 31. 10. 2018, Všeobecnými obchodními podmínkami žalobce pro firemní a korporátní klientelu, účinnými od 13. 1. 2018, dopisem žalobce žalovanému 1) ze dne 14. 12. 2021, výpisy z účtu žalovaného 1), exekučními příkazy , Anonymizováno, ze dne 18. 10. 2021) soud zjistil, že sporná směnka byla vystavena žalovaným 1) dne 30. 10. 2018, na řad žalobce na směnečný peníz 406 425,60 Kč. Je splatná 14. 3. 2023, opatřená doložkou bez protestu. Žalovaná 2) ji avalovala. K vystavení směnky došlo v souvislosti se smlouvami, které žalovaný 1) uzavřel se žalobcem. Dne 30. 10. 2018 uzavřel rámcovou smlouvu o finančních službách, jejímž obsahem byla dohoda, že klient bude využívat finanční služby, které banka nabízí a současně uzavřel smlouvu o podnikatelském kontu , Anonymizováno, č. ú. , č. účtu, . Smlouvu podepsali , Anonymizováno, a , Jméno žalované B, . Téhož dne uzavřel žalovaný 1) smlouvu o kontokorentním úvěru č. , Anonymizováno, s limitem kontokorentu 300 000 Kč. Podle smlouvy je kontokorent poskytován k účtu klienta č. , č. účtu, . V čl. VI/1 smlouvy bylo dohodnuto zajištění veškerých dluhů klienta ze smlouvy vystavenou blankosměnkou avalovanou žalovanou 2). Vyplňovací právo banky v údaji směnečné sumy a data splatnosti bylo sjednáno v čl. VI/2 smlouvy. Podle bodu 9 Všeobecných obchodních podmínek žalobce pro firemní a korporátní klientelu, účinných od 13. 1. 2018, byl kontokorent na účtu upraven jako druh úvěru poskytovaný k účtu, jehož sjednáním banka umožní klientovi realizovat platby až do sjednané výše tak, jako by měl na účtu vlastní prostředky. Klient je oprávněn čerpat kontokorent průběžně až do sjednaného limitu a zavazuje se tento limit bez souhlasu banky nepřekročit. Klient je povinen splatit kontokorent za podmínek uvedených ve smlouvě o kontokorentu. V podmínkách je dále upraveno úročení kontokorentu, změny výše limitu kontokorentu, důsledky porušování povinností a jiných závažných skutečností ze strany klienta, kdy je banka oprávněna učinit vyjmenovaná opatření, a to i v případě, že obdrží usnesení soudu o přikázání pohledávky, exekuční příkaz či jiné rozhodnutí s obdobnými účinky. Exekučními příkazy , Anonymizováno, ze dne 18. 10. 2021 byla vůči žalovanému 1) nařízena daňová exekuce přikázáním pohledávky z účtu dlužníka k vymožení nedoplatků 1 904 391 Kč, 737 412 Kč a 1 808 517 Kč. Žalobci bylo přikázáno, aby po dobu trvání daňové exekuce nevyplácel peněžní prostředky z účtu dlužníka, ani jinak s nimi nenakládal, a to včetně peněžních prostředků, které na účet dojdou. Podle výpisu z účtu č. , č. účtu, , vedeného žalobcem pro žalovaného 1) za období od 21. 10. 2021 do 31. 12. 2021 a transakční historie žalobce na základě exekučních příkazů dne 22. 10. 2021 poukázal ve prospěch v příkazech specifikovaných účtů, označených jako platební místa, celkovou částku 902 992,47 Kč. Ukončení poskytování kontokorentního úvěru oznámil žalobce žalovanému 1) dopisem ze dne 14. 12. 2021, v němž současně stanovil splátky ke splacení úvěru. Dopisem z 30. 3. 2022 žalobce sdělil žalovanému 1), že dluh z úvěru v celkové výši 320 147 Kč je okamžitě splatný a následně jej vyzval k jeho úhradě.8. Při právním posouzení vyšel soud z čl. I 10 zák. č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ) a z § 175 o. s. ř.9. Námitkovou obranu žalované 2) vyhodnotil soud jako důvodnou. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se žalovaným 1) jako výstavcem směnky uzavřel smlouvu o kontokorentním úvěru, podle níž mohl žalovaný 1) čerpat částku do výše limitu 300 000 Kč. Na základě exekučních příkazů z 18. 10. 2021 žalobce poukázal dne 22. 10. 2021 finanční prostředky z účtu žalovaného 1) ve výši 902 992,47 Kč na účet Finančního úřadu, v takto poukázané částce byl zahrnut i dohodnutý kontokorent, aniž žalovaný 1) žádal o jeho čerpání. Žalobce tak postupoval v rozporu se smlouvou, když bez pokynu žalovaného 1) disponoval s kontokorentem, tedy s finančními prostředky banky, nikoliv dlužníka. Jelikož dluh na kontokorentu žalovanému 1) nevznikl, nemohla být oprávněně vyplněna blankosměnka na směnečnou jistinu, poplatky, smluvní i zákonné úroky ve celkové výši 406 425,60 Kč. Žalovaná 2) jako avalista směnky a její přímý dlužník, podepsala rámcovou smlouvu o finančních službách, která byla součástí vztahů mezi účastníky a náleží jí tak uplatněné kauzální námitky.10. Z uvedených důvodů soud podle § 175 odst. 4 o. s. ř. vydaný směnečný platební ve vztahu k žalované 2) v celém rozsahu zrušil a nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.11. Žalobce proti rozsudku podal včasné odvolání, v němž navrhl rozsudek zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Námitky žalované měly být dle žalobce soudem odmítnuty jako neprojednatelné. Nadto tyto kauzální námitky náleží pouze výstavci směnky. Žalované 2), která nebyla účastníkem se směnkou souvisejících mimosměnečných vztahů dlužníka se žalobcem, kauzální námitky z těchto vztahů vycházející jí nenáleží. Možnost avalisty uplatnit vůči majiteli směnky kauzální námitky musí být výslovně smluvně sjednána s majitelem směnky, s výjimkou směnečné dohody, sjednané mezi remitentem a výstavcem směnky, kterou avalista podepsal v postavení jednatele výstavce. Soud nesprávně vztáhl kauzu i na rámcovou smlouvu o finančních službách. Tu sice podepsala i žalovaná 2), za žalovaného 1) však oprávněna jednat nebyla a její podpis na této smlouvě tak není způsobilý vyvolat jakékoliv právní následky. Smlouvu o kontokorentem úvěru, která současně zakládá kauzu směnky, uzavřel žalobce pouze se žalovaným 1). Tato smlouva na smlouvu o rámcových službách ani na smlouvu o podnikate