14 Cmo 206/2024-0 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením řízení o zápisu změn ze dne 5. května 2024 pod Fj 170264/2024/MSPH zastavil.2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že navrhovatelka se domáhala zápisu změny do obchodního rejstříku, která spočívala ve změně sídla. Výzvou ze dne 6. května 2024 byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč do 15 dnů od jejího obdržení. Doručena byla dne 9. května 2024, ke dni vydání usnesení však soudní poplatek zaplacen nebyl.3. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání. Požaduje zrušení usnesení.4. Uvádí, že poplatek bude uhrazen v den podání odvolání dne 11. června 2024.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSop“), jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále jen „návrh na zahájení řízení“).7. Podle § 9 odst. 1 ZSop nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.8. Jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost – mimo jiné – podáním návrhu na zahájení řízení (§ 4 odst. 1 ZSop). Se vznikem poplatkové povinnosti nastává i splatnost poplatku (§ 7 odst. 1 věta první ZSop).9. Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (§ 9 odst. 1 ZSop). Pro nezaplacení poplatku však soud řízení nezastaví (také) tehdy, je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit [§ 9 odst. 4 písm. c) ZSop].10. Z uvedeného vyplývá, že podle ZSop má poplatník dvě možnosti (dva „pokusy“) k zaplacení soudního poplatku. Nesplní-li poplatník řádně svou poplatkovou povinnost již při podání návrhu na zahájení řízení (§ 4 odst. 1 a § 7 odst. 1 ZSop), popř. poté, má možnost poplatkovou povinnost splnit ještě v dodatečné lhůtě, kterou mu soud stanovil ve výzvě k zaplacení poplatku (§ 9 odst. 1, 2 ZSop). Zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí soudem (dodatečně) stanovené lhůty již nemůže mít jakýkoli význam (což ostatně z dikce § 9 odst. 1 ZSop kategoricky vyplývá). Důvodem pro zrušení usnesení o zastavení řízení by měla být [jak se také uvádí v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona č. 296/2017 Sb., k bodu č. 3 až 5 (§ 9)] pouze skutečnost, že byl poplatek zaplacen ve lhůtě určené ve výzvě (např. nebyla-li včasně provedená platba ztotožněna s určitým řízením). Účastníci jsou tudíž vedeni k aktivitě a k vyšší míře odpovědnosti za svůj před soudem uplatněný nárok (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2019 sp. zn. 30 Cdo 825/2019, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 1/2020).11. Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. června 2018, sp. zn. I. ÚS 1335/18, nebo ze dne 26. června 2018, sp. zn. I. ÚS 1680/18, jež jsou dostupná např. na webových stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz) zdůraznil, že již samotná povinnost soudů vyzvat poplatníka k úhradě splatného soudního poplatku je do jisté míry beneficiem, jelikož poplatková povinnost je jednoznačně určena zákonem a poplatníkovi v zásadě nic nebrání, aby ji řádně splnil již při podání návrhu. Pokud tak neučiní, a dokonce tak neučiní ani v dodatečné (náhradní) propadné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jeho pasivity. K tomuto závěru se Ústavní soud přihlásil též ve svém plenárním nálezu ze dne 30. března 2021, sp. zn. Pl. ÚS 9/20, ve kterém s ohledem na skutečnost, že ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) ZSop „nepomýšlí na všechny případy nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníkovi mohla vzniknout újma“, znovu zdůraznil, že samotná existence náhradní lhůty pro zaplacení soudního poplatku již představuje pro poplatníka jisté dobrodiní, poněvadž zákon předpokládá, že soudní poplatek uhradí řádně s podáním návrhu na zahájení řízení, tedy okamžikem jeho splatnosti (§ 7 odst. 1 ZSop).12. Z obsahu spisu se podává, že navrhovatelka podala návrh ve věci samé (návrh na zahájení řízení) dne 5. května 2024, aniž by zaplatila soudní poplatek [dle položky 11 odst. 1 písm. c) Sazebníku poplatků jako přílohy k ZSop ve výši 2 000 Kč]. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 6. května 2024, č. j. C 146291/RD2/MSPH, Fj 170264/2024/MSPH, proto byla navrhovatelka vyzvána k tomu, aby do 15 dnů ode dne jeho doručení soudní poplatek (ve výši 2 000 Kč) zaplatila. Usnesení bylo navrhovatelce doručeno dne 9. května 2024, soudní poplatek však zaplacen ve stanovené lhůtě nebyl. Z uvedeného je zřejmé, že soud prvního stupně rozhodl ve věci správně, protože pokud nebyl soudní poplatek požadovaným způsobem zaplacen (aniž by nastal některý z důvodů dle § 9 odst. 4 ZSop, pro které soud řízení pro nezaplacení soudního poplatku nezastaví), nelze tento nedostatek již dodatečně v řízení napravit.13. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné.14. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka je jedinou účastnicí řízení, nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení.