2 Cmo 111/2024-26 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně přiznal podle § 7 odst. 1 nařízení vlády 351/2013 Sb., dále jen nařízení, likvidátorovi odměnu ve výši 10 000 Kč (výrok I.) a náhradu hotových výdajů podle § 9 téhož nařízení ve výši 16 560 Kč, která bude uhrazena z výnosů likvidace do výše 7 710,72 Kč a do výše 8 849,28 Kč bude uhrazena z poskytnuté zálohy na hotové výdaje ve výši 10 000 Kč (výrok II.) a likvidátorovi uložil zaplatit nespotřebovanou část zálohy na náklady likvidace ve výši 1 150,72 Kč, a to na účet soudu prvního stupně (výrok III.).2. V odůvodnění soud uvedl, že , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, byl jmenován likvidátorem , právnická osoba, v likvidaci, IČO , IČO, (dále jen Družstvo), a to rozhodnutím soudu ze dne 19. 9. 2016, č. j. 73 Cm 43/2016-7. Podáním došlým soudu dne 29. 4. 2024 podal likvidátor návrh na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů. Předložil soudu daňový doklad vystavený na částku 2 178 Kč za zveřejnění oznámení v Obchodním věstníku, daňový doklad vystavený , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na částku 5 000 Kč za vypracování znaleckého posudku č. , č. účtu, k ocenění nemovité věci ve vlastnictví Družstva, podací arch poskytovatele poštovních služeb na částku 7 000 Kč za archivaci dokumentů Družstva na období 10 let, daňový doklad vystavený na částku 4 840 Kč za vedení účetnictví Družstva v průběhu likvidace a konečné příjmové pokladní doklady za pořízení výpisu z katastru nemovitostí a služby Czech POINT (celková cena služeb 444 Kč) .3. Likvidační výtěžek získaný v rámci likvidace Družstva činil 7 710,72 Kč. Družstvo bylo vymazáno z obchodního rejstříku ke dni 13. 4. 2024.4. Soud prvního stupně postupoval podle § 195 o.z, § 7 odst. 1 a 2 a § 9 odst. 2 a 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (dále jen Nařízení).5. Pokud jde o odměnu likvidátora za provedenou likvidaci Družstva zohlednil soud míru jeho odborné kvalifikace, její rychlý průběh, nutnost vypořádání zajištěných aktiv Družstva, jakož i míru jeho odpovědnosti. Soud však nepřehlédl, že část svých povinností delegoval likvidátor na třetí osoby (účetnictví a archivace). S přihlédnutím k hospodárnosti likvidace a splnění základních zákonem stanovených povinností při likvidaci právnické osoby, které musí likvidátor splnit bez ohledu na to, zda má právnická osoba majetek či nikoliv, soud přiznal likvidátorovi zvýšenou odměnu ve výši 10 000 Kč, která bude vyplacena státem.6. Při určení výše náhrady hotových výdajů vynaložených likvidátorem v souvislosti s likvidací Družstva vyšel soud prvního stupně z předloženého vyúčtování, kdy přiměřeně obvyklou a účelně vynaloženou shledal položku ve výši 2 178 Kč (zveřejnění oznámení v Obchodním rejstříku), položku ve výši 4 480 Kč (vedení účetnictví Družstva v průběhu likvidace), položku ve výši 5 000 Kč (znalecký posudek), položku ve výši 892 Kč (poštovní a správní poplatky).7. Položku ve výši 2 000 Kč paušální náhrady za administrativní výdaje (kanc. potřeby, kopírování telefon) soud nepřiznal, a to s ohledem na povinnost likvidátora doložit konkrétní výši hotových výdajů podle § 9 odst. 2 Nařízení.8. Pokud jde o výdaj ve výši 7 000 kč (archivace dokumentů Družstva na období 10 let), soud jej neshledal přiměřeně obvyklým a účelně vynaloženým, neboť jeho výše zjevně překračuje cenu, která je na trhu pro obdobnou službu obvyklá. Nahlédnutím do registru smluv (srov. např. smlouvu ID 21716701) a srovnáním několika komerčních spisoven soud totiž dospěl k závěru, že cenou přiměřeně obvyklou za archivaci dokumentů po zákonem stanovenou dobu je 1, 00 Kč za jeden běžný metr (12 šanonů) za den, tj. 3 650 Kč za desetileté archivační období. V případě likvidace, která nevedla ke zjištění významného majetku společnosti, lze přitom důvodně předpokládat, že archivovaný materiál svým objemem nedosahuje celého 1 běžného metru (tj. cca 12 šanonů). Přestože je soudu známo, že komerční spisovna může podmínit poskytnutí své služby odběrem minimálně jednoho běžného metru, je soudu z jeho rozhodovací činnosti rovněž známo, že likvidátor byl jmenován likvidátorem celé řady společností. Soud je toho názoru, že v takovém případě lze náklady na archivaci udržet pod hranicí 1 000 Kč, a to i v případě delegace této povinnosti na třetí osobu. Přestože v projednávané věci nešlo o případ zcela nemajetné právnické osoby, lze důvodně předpokládat, že ani v tomto konkrétním případě objem archivovaných listin nepřesáhne objem jednoho běžného metru. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo dohledat jakékoli informace o podmínkách poskytování archivačních služeb likvidátorem zvoleného poskytovatele (společnost , právnická osoba, .), když tento patrně nemá žádné internetové stránky a ani nevystupuje jako smluvní strana v žádné smlouvě zveřejněné v registru smluv, nemohl soudu účelnost takto vysokého výdaje odůvodnit žádnou zvláštní okolností. Soud proto uznal výdaj ve výši 7 000 Kč účelným pouze do výše ceny obvyklé, tj. 3 650 Kč. Proto bylo rozhodnuto, jak shora již uvedeno.9. Likvidátor ve včasném odvolání do výroku II. a III. navrhl změnu této části výroku rozhodnutí soudu s tím, že by mu měla být soudem přiznána náhrada nákladů likvidace v plné výši, a to v částce 21 910 Kč s tím, že po odečtení poskytnuté zálohy ve výši 10 000 Kč a výnosů likvidace ve výši 7 710,72 kč je soud povine uhradit likvidátorovi 4 199,28 Kč.10. V podrobnostech v odvolání uvedl, že z předložené konečné zprávy likvidátora se podává vyčíslení nákladů spojených s likvidací ve výši 21 910 Kč. Soud prvního stupně přiznal likvidátorovi na úhradu účelně vynaložených výdajů ve výši 16 560 Kč a nepřiznal náhradu účelně vynaložených výdajů ve výši 5 350 Kč, což byly výdaje za archivaci ve výši 7 000 Kč (uznána byla pouze část ve výši 3 650 Kč) a dále náklady - administrativní výdaje ve výši 2 000 Kč.11. Likvidátor sporuje především výši náhrady za výdaj na archivaci ve výši 7 000 Kč a odkazem soudu na to, že 1 běžný metr za den činí 1, 00 kč (tento údaj se však týká pouze uložení dokladů nikoli archivace jako celku) a závěr o tom, že náklady na archivaci při více likvidacích se mohou dostat pod 1 000 Kč za archivaci. Zdůraznil, že archivace nespočívá pouze v uskladnění listin na určitém místě, ale jedná se o souhrn činností, které jsou nezbytné proto, aby listiny byly archivovány a s nimi během archivace i bylo nakládáno - k těmto činnostem patří například zpracování evidence dokumentů, skartace dokumentů, vyhledávací služby, zakládání dokumentů, skenování dokumentů, doručování dokumentů, doprava dokumentů v rámci skartace apod. Cena archivace na 10 let ve výši 7 000 Kč představuje denní částku ve výši 1, 918 Kč (měsíčně částka 57,53 Kč), což při požadavku na archivaci je částka přiměřená. Na paměti je nutné mít i to, že výdaj na archivaci v sobě zahrnuje nejenom konstantní částku na skladné, ale náklady variabilní (teplo, elektro apod.). Cena služby je kalkulovaná na 10 let dopředu, bez ohledu na to, jaké ceny a náklady na archivaci budou za 10 let. Zdůraznit je třeba i to, že v případě některých dokumentů skartační doba přesahuje 10 let. Likvidátor setrval proto z uvedených důvodů na podaném odvolání.12. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 19 z. ř. s.), a neshledal odvolání důvodným.13. Z obsahu spisu, zejména pak ze zprávy o provedení likvidace, odvolací soud zjistil, že likvidátor požádal o přiznání úhrady výdajů vynaložených v souvislosti s prováděním likvidace v celkové výši 21 910 Kč. Výdaje se skládaly z částek 2 178 Kč (zveřejnění inzerátu v obchodním rejstříku), 5 000 Kč (znalecký posudek) 4 840 Kč (zpracování daňových přiznání za období likvidace), 892 Kč (poštovné a správní poplatky), 2 000 Kč (administrativní výdaje) a 7 000 Kč (archivace).14. Výdaje za inzerci v Obchodním rejstříku, znalecký posudek, poštovné a vedení účetnictví (součet částek 2 178 Kč, 5 000 Kč, 892 kč, 4 840 Kč) soud prvního stupně přiznal v účtovaném rozsahu. Ponížil výdaj určený na archivaci o 3 350 Kč (přiznáno bylo z požadovaných 7 000 Kč pouze 3 650 Kč) a nepřiznal částku 2 000 Kč, která měla být vynaložena na administrativní výdaje. Předmětem odvolacího řízení je nepřiznaná výše likvidátorem vynaložených výdajů (tedy 3 350 Kč část výdaje určeného na archivaci a 2 000 Kč jako výdaje na administrativu).15. Podle § 9 odst. 2 nařízení má likvidátor právo také na náhradu účelně vynaložených hotových výdajů v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů.16. Podle § 9 odst. 3 nařízení pak hradí-li stát náhradu hotových výdajů v případě, že ji nelze zcela nebo zčásti uhradit z majetku zrušené právnické osoby, uhradí ji v rozsahu, ve kterém ji nelze hradit z těchto zdrojů, nejvýše však ve výši 50 000 Kč.17. Odvolací soud je ve shodě především pokud jde o soudem prvního stupně nepřiznanou částku ve výši 2 000 Kč za administrativní výdaje. Náhrada takových výdajů (§ 9 odst